Já teda mám obyč jméno “Jana”, na základce jsem byla ve třídě s tímhle jménem ve třídě jediná, na průmyslovce se takhle jmenovala ještě jedna spolužačka.
Mně se třeba strašně líbí jména Terezka, Verunka, Natálka…ale přijde mi, že hlavně Terezek je fakt hodně, tak to bych asi taky nechtěla…
Nicméně když se tady probírají ta jména…kdybych se narodila jako kluk, tak moje mamka by mi dala jméno René…že se jí v tý době hodně líbilo…no a na to si vždycky vzpomenu, když koukám na film “Zítra to roztočíme, drahoušku”…😄
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 04.01.2026, 12:07:30
No jasně…taky jsem s berberama šla na prochajdu třeba na 3-4 hodiny…ale v praxi to vypadalo tak, že jsme tedy dopolko prochodili, psi dostali oběd…a spali do svačiny, vyběhli se na zahradu vyčůrat a spali do večera…
Jasně Gina je s tím svým ne-procházkováním extrém, tak tu ani nepočítám mezi normální psi…takže beru jen ty, kterým opravdu několika hodinová procházka nedělala problém.
Jo tady se to probírá furt…a já vim, že takoví psi existují a teoreticky vím, co to obnáší, ale pak se s tím setkáte v praxi a o to víc si pak člověk řekne “bože, děkuji ti za to, že jsi mi dal mozek a že jsem si vždycky vybrala psa vyhovujícího mému naturelu”
A teda hlavně díky tomu, že jako prvního psa jsem měla ovčandu, která byla super a nejlepší pes na světě, ale po tý (pro mě) dřině jsem už nechtěla psa, kterému musím (nebo měla bych) nabídnout nějakou práci, které se budu muset aktivně účastnit…
A to teda musím říct, že lapiňák je zlatíčko…klidně si vezme hračku a hraje si sám a teda hodně toho odsupluje berňucha, kterej se s ním furt o něco tahá nebo s ním lítá po zahradě a hodně toho odsupluje to, že Árčí je asistentka, takže se mnou vykonává domácí práce…
Jako objektivně musím říct, že teda lapina je fajn pes, ale ne pro člověka, kterému nejvíc vyhovují kočkopsi…
PS: jsem zjistila, že nejsem ani tak unavená z toho, že bych měla s Árčím tolik práce, ale z toho, jak se jen dívám na tu jeho neutuchající energii…
Včera přijela na otočku dcera a vzala svýho lapiňáka na prochajdu, abychom si jako od něj doma odpočinuli, jak ho teď máme na dlouhodobější hlídání…byli venku asi 2,5 hodiny, našlapali 11 kiláků a to teda zážitkovejch kiláků, protože šli do zoo, takže ještě koukal na zvířátka a vzhledem k počasí tam byli skorem sami, takže mohl pobíhat na flexině…
Upřímně jsem čekala, že až mi ho přiveze, tak Árčík padne za vlast…ale to je asi neunavitelnej pes….
Jako upřímně…hrudky na packách, jakože zespodu, jsem zažila asi 2x u Giny a předtím asi 2x u afgána…jako kouličky jsou sice častěji, ale když to řeknu blbě, tak třeba za zimu 2x, ale kupodivu nejsou “postiženy” přímo paciny, ale jsou nalepený na chlupech na nohách výše…ale to musím říct, že se to dost zlepšilo, když jsem Gině začala zastřihávat ty dlouhý chlupy na nohou…ne teda primárně kvůlivá nějakému sněhu, ale přiznám se, že kvůlivá tomu, že když je mokro, tak si to urousá a já nejsem typ, že bych jí to pokaždé, jak přijde z venku osušila a pročísla, no a pak když jdeme na česání…tak je to zbytečná spotřeba piškotů, co jí musím dát za to, abych jí rozčesala ty paciny….
A teda vedlejší efekt je, že se na tom ty sněhový kouličky nedělaj.
Mě prostě jen přijde divný, že pyrenejce se ty sněhový hrudky udělaly a berňucha má na nohách dlouhý chlupy taky a u něj nic...takže z toho mi vyplývá, že aby se to dělo, tak musí nastat konstalace: určitý typ sněhu, dlouhý chlupy a jen určitý typ chlupů…
A ještě jsem chtěla ukázat jak mu okamžitě pomůže vyjít ven, jak by utlo.
Jo a zapomněla jsem připsat Gigoušek je aktivní, žravý, vyměšuje jak se má, hraje si s Chulikem , ale to pak začnou zase záchvaty. jinak je i veselý a když má záchvat vezme i piškot a jí ho i to jsem zkoušela.
jak mu okamžitě pomůže vyjít ven, jak by utlo
Já teda nepřispěju ničím “do mlýna”, ale mně to tímhle vzdáleně připomnělo laryngitidu u dětí…těm taky pomáhá studený vzduch.
..nevím teda jak seriózní je zdroj, ale pokud jo, tak nezbývá “poplácat po rameni” ty, kteří si prostě ohňostroje nemohou odpustit. No trochu vysoká cena za chvilku pokoukáníčka na oblohu.
Já to fakt nechápu… pyrotechnika není úpllně levná sranda a člověk by teda předpokládal, že to lidi kupujou, aby s tím tak nějak oslavili Nový rok…
No tak ne… tak nějak jsem si naivně myslela, že to teda všicí disciplinovaně vystříleli po půlnoci… no tak omyl, teď nějací sousedi asi zjistili, že za dveřms jim zbyla ještě jedna taška s pyrotechnikou a tak to teď 10 minut odpalovali.
Jako tohle je prostě na dvě věci… ve městě si myslím, že nej problém mají majitelé zvířat, které se petard bojí… a dobrá, tak ten Silvestr, je to 15-20 minut a víme kdy… to člověk dá, klidně se se zvířetem zavře do koupelny, pustí si hudbu a přežijou to, ale nejhorší jsou ti jednotlivci, co střílí před a po…
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 31.12.2025, 19:58:06
Hele a nezůstala třeba nedovřená…
Já teda musím říct, že jak mám “ beznámrazovou” tak si už ani neumím představit, že odmrazuju mrazák… resp. minulej měsíc jsem odmrazovala mamce a je to vopruz.
No doufejme, že se chovatelé poučili a že teda zamakaj na zabezpečení oveček… mám takovej strach, aby se tam vlci nevracelu, když je mají naservírováno bez námahy …
Nejsem chovatel ovcí, tak se samozřejmě o tuhle problematiku moc nezajímám… ale bylo by asi fajn, kdyby se teda našel někdo, kdo by těm lidem třeba pomohl vyřídit nějaký dotace na to oplocení…
Takže .. pavouka nezabiju, nosí to smůlu… pavouka nevysaju, mám vysavač- vodník a musím nejenom po vysávání vylít nádobku s vodou, ale z mřížky odstranit bordelismus… tedy chlupance… kdybych věděla, že v tom někde je pavouk… navíc opět je to zsbití.
No a teď k Fanče… včera ráno mi došlo, že v rohu ložnice budu mít nejen Fanču, ale i její pavučiny, protože je nemůžu vysát… večer standard… přijdu do ložnice, rozsvítím, abych Fanču zkontrolovala a ona nikde… takže jsem zkontrolovala všechno kolem postele, vzala prášek na spaní a přežila to….
Jako z Fanči nemám takovej strach, protože na naše poměry je to malej pokoutník… spíš mě děsí, že třeba vyroste…
Tak si bez jakékoli fobie přijdu až “méněcennej” a nemoderní 😉.
Napsala bych “šťastná to žena/muž” prostě kdokoliv, kdo fobii nemá…
Jako já bych třeba ráda vyměnila svojí arachnofobii za fobii z hadů… kolikrát za život jsem potkala hada? To spočítám na prstech… 4x slepýš( vím, že to had není, ale tohle většinou fobie nerozlišuje) a 3x užovka obojková… tak to bych asi přežila, zatímco s pavouky žiju.
Když vidím mamku, jak vezme i toho velkýho pokoutníka do ruky a jde ho vyhodit z okna, tak se mi dělá fyzicky špatně.
Ale je teda fakt, že tím, že žiju přes 30lwt v baràku a pavouků je tady hodně, to se s bytem v panrláku vůbec nedá srovnat, tak už mě to nevypne a nemám hysterickej, panickej… nebo jak bych to napsala… záchvat.
Nutno říct, že z pavouků strach nemám…nebojím se jich, ale štítím… a dokonce bych řekla, že mrtvých pavouků víc než živých… štítím se i když je hračka - pavouk.. nevezmu do ruky ani gumovýho a ani plyšovýho.
A vím, že to je naprosto iracionální, ale nejsem schopná s tím nic udělat. Víc mě děsí černí pavouci a naopak nejsympatičtější pavouk je skákavka… kdybych si musela vybrat, jakýho pavouka vezmu do ruky, tsk by to byla právě skákavka v nějaké světlé barvě.
Jediné s čím nemám problém jsou takoví ti malí pavoučci.. u nás jim říkáme štěstíčka… cokoliv většího je problém.
