efe

Protože psi, kteří strádali, prý nadměrně ukládají. Organismus je nastaven na neustálý nedostatek, takže cokoliv dostane, uloží raději na pozdější hubené časy…

Ehm…. to mi připomíná mýho drahýho manžela téměř ve všech detailech… No, jakoukoliv potenciální snachu, která by vás v budoucnu Zvířete zbavila, jakkoliv opijte rohlíkem, hlavně ať ho bere!!! 🤣

Jo tak, tak to chápu, to je na kokos… Blbý je, že ty šutry vlastně způsobujou trvalej zánět ☹️ Což ho teda fakt lituju, po svých vlastních peripetiích s močákem, který trvaly skoro ¾ roku… bleeeee…

Ona je to v originále Psíchologie. 

No, a to dostávala dávky jak čivava a měla furt hlad…

Hele operaci močových kamenů podstoupila moje první mopsle a v pohodě jsem jí pak udržela na barfu - močová a jaterní dieta. Nikdy se to nevrátilo, ani zánět. 

Zvíře jako dítě? 😀

Kuře tam nebylo, vybírala jsem právě bez kuřete, kachny a hovězího. Pšenice a tudíž lepek ano. Ale to už je teď jedno. Ono to vše ukazuje spíš na to, že to byla poslední kapka pro imunitní systém, a ačkoliv potravní alergie tam budou taky, tak to spíš vypadá na atopickou dermatitidu. To vzplanutí totiž začlo na přelomu dubna/května, tedy při prvním náporu pylů a trav. Druhý výkyv teď na začátku července, kdy je prý další nápor pylů, sečou se louky. To už nebylo zdaleka tak hrozné, po navýšení dávky apoquelu se zase hned srovnala. Taky při tom větším vykusování koupeme v Malasebu, což obnovuje kožní bariéru a eliminuje kvasinky a bakterie, které se na oslabené kůži hned pomnoží. Takže to nejspíš bylo jedno s druhým. A to, jak reaguje na léčbu tomu přesně odpovídá. 

Hlavní spouštěče mám vypozorované. U ní je problém skombinovat redukční dietu a zároveň hypoalergenní. Dalo by se to řešit masem, ale na něm okamžitě rapidně nabírá. Takže to musím bohužel zatím řešit vet dietama, kdy jsem na jaře pořídila redukční dietu, na které začala parádně hubnout, jenže zřejmě obsahovaly něco, na co zareagovala celkem prudkou alergickou reakcí (ačkoliv neobsahovaly mnou známé alergeny). Takže teď je na hypoalergenní dietě, dostává asi 50% doporučené denní dávky, dál lehce hubne (jupí) a spolu s podáváním Apoquelu se daří alergii dostat pod kontrolu. Až zhubne na cílovou hmotnost a bude dlouhodobě bez příznaků alergie, zkusím znovu přejít na maso. 

A to já musím říct, že u mě se AI celkem trefuje. 

Např. když jsem řešila problémy s ježděním Knedly, tak jsem mu popsala příznaky a on v podstatě dost přesně diagnostikoval problém, který potom potvrdila fyzio. 

U Barušky diagnozu známe, tak se s AI radím např. ohledně cvičení a taky kopíruje to, co nám předepsala fyzio. Jen s ním můžu to cvíčo rozebrat víc do podrobna, na což není při fyzio moc prostor. No a co se týká tý alergie, tam je to prostě pokus omyl no, do testů nehodlám investovat, protože nevěřím v jejich přínos. Tam mi AI nemá moc co víc poradit.

Jak říkám, je to obr!!! Ale krásnej 😍

💙Vasil: dnes jsem povýšil na manažera stínu. 

Moje práce je náročná. Když se stín posune, posunu se taky. 

Někdo tomu říká lenost. Já tomu říkám krizové řízení.

Váš Vasil, CEO.

Oddělení monitoringu okolí hlásí klid. Zatím…

❤️💜

📸Archiv Tří psích kusů

Záznam z bezpečnostní kamery:

14:25 - otevřena lednička.

14:25:02 - na místě se objevili 4 podezřelí.

Vyšetřování pokračuje…

To máte pravdu. Ale kdybych to vzdala i já, tak už tu nebude smečka. Jen cirkus….

Vaše Baruška ❤️

Přesně. Člověk se snaží udržet v téhle smečce alespoň nějakou úroveň, ale není to jednoduché. Jedna kolegyně lítá jak neřízená střela a pan ředitel má pocit, že každá miska je závod o život. Trpělivost je moje nejsilnější disciplína.

Vaše Baruška ❤️

Vážení čtenáři, děkuji za dotaz. 

Na vysoké funkce existují dvě cesty. Buď dlouhá léta tvrdě pracujete… nebo si prostě první ráno sednete do nejpohodlnějšího křesla v domě a tváříte se, že všechno řídíte. 

Já zvolil druhou možnost. Od té doby schvaluji krmení, kontroluji pohyb zaměstnanců po domě, dohlížím na kvalitu gauče a pravidelně svolávám porady u lednice. 

S úctou Vasil, CEO 💙

Ten už je obří!! 😲

💜Baruška: A tak už nás všechny znáte! Pojďte sledovat naše psí kusy! 

❤️Eliška: Cože? Mám to vyštěkat? 

💙Vasil: Slyšel jsem žrádlo?! 

💜Baruška: Bože to sou paka…

DÍL TŘETÍ: Jsem Vasil. CEO. 👑🐾 

Jo, ten řetěz je pravej. Moje ego taky. 

Narodil jsem se na Ukrajině a ještě jako štěně jsem utekl před válkou. Takže než se většina psů naučila sedni, já už měl za sebou mezinárodní kariéru. Zakotvil jsem v ČR. Pak přišlo období, na který moc rád nevzpomínám - ubytovna a dlouhý hodiny o samotě. Ale to už je minulost. 

Zachránil mě adopční spolek a tam jsem potkal Elišku ❤️ Neříkám, že se do mě hned zamilovala.... ale já do ní jo!! Nakonec jsme spolu našli domov, kde už na nás čekala Baruška 💜 Beru jí, ale Eliška? To je moje holka. 

A teď něco o mně: 

Jsem generální ředitel oddělení krmení. Nědo tomu říká rozežranost. Já tomu říkám pracovní nasazení. Jakmile zahlídnu jídlo, všechno ostatní přestává existovat. 

Povel? Ne. 

Služka? Kdožeto? 

Ve vesmíru zůstává jedinej cíl: dostat to do huby. Efektivně. Bez průtahů. 

Taky jsem zastáncem nedotknutelnosti osobního prostoru. Když se mnou chce někdo manipulovat bez mýho souhlasu, upozorním ho. Nejdřív diplomaticky - vrčením. Pokud diplomacie selže, nastupuje zubní argumentace. Funguje překvapivě dobře. 

Jo... a prej nosím plínu. Páč značkuju. Pořád a všude. Značkuju dobře, značkuju rád! Nevim, proč z toho dělaj vědu. Každej úspěšnej ředitel přece nechává všude svuj podpis, no ne?

A nakonec moje největší superschopnost: Ovládám mopsí řeč na úrovni C2. Neštěkam. Já vedu jednání. Slouha si občas myslí, že o něčem rohoduje. Třeba kdy se půjde ven. To je chvíle, kdy zahájím poradu: mručení, vrčení, blafání, funění, kňourání, zpěv. Všechno má svůj význam. Že prej odmlouvám. Já tvrdím, že dávám bezplatný kurz komunikace s nadřízeným. 

Takže jo. 

Jsem trochu tvrďák. 

Trochu prase. 

Zamilovanej do Elišky. 

Ukecanej. 

Ale hlavně - nejlepší mops na světě! 

A jestli máte jinej názor, přijďte si o tom promluvit. 

Po obědě. 

Až dožeru. 

Váš CEO Vasil 💙

DÍL DRUHÝ: Eliška – polomopsí střela a profesionální roztomilouš! 

Ahoj lidi! Baruška včera tvrdila, že tady tomu velí, tak jsem ji nechala mluvit... ale dneska si beru slovo já! Já jsem Eliška! 🥳👋 Jsou mi dva roky a oficiálně jsem kříženec mopse. Neoficiálně jsem ale spíš kříženec rachejtle a motorové myši. Zatímco Baruška tráví půl dne hlubokomyslným přemýšlením na gauči a pozorováním teritoria, já žiju na plný plyn. Miluju akci, běhání, skákání, kousání, štěkání a vymýšlení věcí, ze kterých má služka občas šedivé vlasy. 🏃‍♀️💨 

Služka říká, že mám neuvěřitelně fotogenický kukuč a pidi podkus, ze kterého mi občas koukají zoubky. Prý se na mě kvůli tomu nejde zlobit. No jasně, že nejde! Stačí nahodit ten můj mopsí pohled číslo 5, trochu vycenit zub a projde mi úplně všechno – i to, když omylem „uklidím“ Barušce její oblíbenou hračku. 🦷😇 Mám ráda dlouhé procházky, rychlý běh podél plotu a vyštěkávání sousedů - lidských i psích. Baruška mě sice občas srovnává do latě, ale já vím, že mě tajně zbožňuje. Někdo tu nudu v téhle smečce prostě rozbíjet musí! 💥