Kilian

..moc moc držím dogouškovi palce..

Diky…des bylo, že pes šel pořád do nás a pan byl nedaleko v klidu, tohle jsem nepochopila…trenerka byla obtěžování taškami s překážkou a kužely, jsem ji pak říkala, že mu s ní měla překazit hřbet, jenomže to nešlo, orotoze jak na nás ten pes dorážel, tak jsem se s Kelišem otáčela a tudíž se do něj nemohla trefit…

Diky, vyřídím mu to…no nejhorší na tom bylo a ono ho to tedy vlastně  zachránilo, že byl u mně na voditku, už jsme vlastně byli na odchodu 

Šílená bezmoc a strach

..my dneska s motýlem cvičili v parku s trenerkou a z dálky k nám priběhnul mohutný zrzavý jakoovčák a vlitnul do Keliše, naštěstí se mi ho podařilo drapnout a vzit do náruče, ale pes šel stále po nás, trenerka se ho snažila odehnat, ale bylo to kus psa…jeho majitel šel procházkovým krokem s nějakou slečnou a pak teprve psa nějak odchytit nebo k němu pes pribehnul sám nevim, obě jsme byly dost v šoku…pán pravil, že  je to belgičak a moje chyba že jsem svého psa brala do náručí, trenérka na něj řvala, ze jeho pes šel proste po mém psovi a těžko mu ho nechám napospas, pan z parku odešel jakoby se nic nestalo, ja se klepu ještě teď…Keliš byl charakter  celou dobu ani nemuknul… zitra si jdu koupit paralýza, na tohle už fakt nemám

..jsou nádherní..to tak ale rychle všechno utíká, vždyť nedávno teprve přišli na svět a teď už takhle..

..já se ještě škrabala do krve a kroutila se a plakala..

..čirá deprese mu kouká z očí, jak můžete být tak krutá….

🍀🍀🍀moc držím palce 

..hodně zdraví pesanovi…

..tohle já vzdycky obrečela, ale my máme také jednu velmi skvělou holčinu na vozíku co dělá sportovní kynologii, včetně stop…

..víte já jsem oproti děvčatům zde jsem ta nejmíň povolaná cokoli radit, ale vždycky jsem se štěnětem řešila vše tak nějak intuitivně, podle knížek jsem se neřídila, ne že bych si nic nepřečetla, ale tak dělala jsem si to po svým…ať už jsem kdysi měla velké psy anebo teď mikropsy, prostě základ byl ta socializace, kdy jsem štěňata brala opravdu všude a jediné cvičení bylo přivolání a to vodítko, časem náhubek…ono spoustu cviků vyplynulo z toho v jakém prostředí jsme zrovna byli (překonávání překážek, lezení někam, chození po igelitu odhozeném na chodníku a tak všelijak podobně), čas od času pak tak nějak samo naskočilo to lehni, sedni, vydrž, nácvik aportu a tak…dneska vím, že pokud přijde ještě štěně, tak budu postupovat stejně, jen se víc zaměŕim na ty čichací hry, to tenkrát před 30 lety tak nějak nebylo a neznala jsem a pak u prvního mikropsa  nějak nepotřebovala…a ono pak v roce a dál všechno zúročite a ono všechno pak jde hodně tak nějak samo…

Dafi, poradit neumím, ale s motýlem jsme skoro do jeho jednoho roka nedělali takřka NIC, jen jsme všude spolu chodili, se vším se seznamovali a cestovali…takže jen přivolání a chození na vodítku aby netahal, sedni a lehni z toho pak nějak vyšlo samo…a pak jenom blbiny a nosework a až pak ve čtyřech letech cíleně cviky ke sportovce, během chvilky se pak doučil všechno,  ale nic okolo se nemuselo řešit…neni to návod, jen jedna z možností….

…moc moc gratuluju💐

…moc děkuju Alenko, jo jo, velmi často tak působí, ale bylo mi ho v tom dešti trochu líto…naštěstí to neřešil…

…moc děkuju, já mu to vyřídím…

..dneska jsme se s Kelišákem zúčastnili závodu na Kladně v Obedience v kategorii OB-1…moc jsem se rozmyslela, protože v Praze doslova lilo jako z konve..nakonec jsme se s kamarádkou co mně vezla a vedoucí závodu domluvily, že přijedu a nastoupím podle aktuální situace na místě…no nakoneccjsme v tom dešti šli, protože chvilku bez deště, ale při nástupu na plac opět liják, ale protože Keliš byl v radostném rozpoložení,  tak jsme nakonec celou poslušnost absolvovali…byla z toho složená zkouška OB-1  za velmi dobrou, bohužel tam byla jedna 0 za aport, kdy jsem ho hodila tak, že to jinak nešlo a připravila jsem tak motýla o přestup do OB-2  a zřejmě i první místo…pani rozhodčí se jeho projev moc libil, pravila několikrát, že je v tom jeho projevu, je to ovčák převlečený za motýla…

…hluboká poklona, vůbec nechápu jak se to dá ujít, natožpak uběhnout…tak ať  vám to běží

Kamarádka má dobrmanku jménem Cara

👍🙂a protože jsme spěchali na oběd, stopoval kousek od nás ještě jeden pes, takže jsem byla ráda (ač mně to trochu na začátku štvalo), že byl Keliš i takhle prověřený…lidi co šli s námi také neřešil…