Tom50

OK. Shodil jste Petrův nápad ze stolu. Patrně proto, že na Slovensku nevíte nic o přednostech BU. Kdo s ní někdy včelařil, ví své.

Argument, že jak je podstavec pro víc vč a pak “vědí” další včelstva o tom, že se něco bude dít? Tak tohle jsem celkem hned nepochopil. Pak mi došlo, proč nechápu o čem to píšete. Kupte si ušlechtilejší včely, já to, co popisujete, vůbec neznám a takové včely bych já nechoval!!!! Nicméně pouhá dvě včelstva na podstavci je to jediné možné řešení včelaření v blbém úle, kde není možná teplá stavba. Já mám krajní úly v řadě na SS a vnitřní na TS a to má také tu výhodu, že můžu celý život srovnávat, co je pro včely lepší. Jednoznačně z toho vyplývá, že je lepší TS. Jen pro hloupější včelaře je blbovzdornějí SS  a určitě jen proto převládla. Racionální důvod to ale nemá. Opakuju, srovnávám to přes 40 let a ve většině let je TS lepší pro jarní rozvoj i celkovou “jiskru” včelstva, tedy jeho kondičně zdravotní stav. Ovšem je to hodnocení pouze subjektivní a pouze u mě a mých přátel. Vědecký výzkum chybí a nebo ho já neznám.

Ne každý chce mít vč jen po dvou aby mohl k úlu z boku. Logičtější by bylo nemít tak blbý úl, že má jen studenou stavbu. To je fakt blbý úl a je mi jedno, že je B Slovenský národní a Langstroth americká národní modla. Úl na jen jedinou stavbu je blbý a tečka! Petr, já a romanig jsme těm, co by chtěli včelařit v blbém úle dobře a pro jejich hřbet zdravě = ergonomicky, nabídli možnost. Je na každém, kdo s tím jak naloží.

Vývody jak často musí nebo nemusí včely aktivně měnit vzduch ve svém obydlí mě moc nezajímají. Pro mě je důležité, zda je pro včelstvo rychlá výměna vzduchu dobrá a nebo ne. Obecně se já domnívám, že moc samočinné intenzivní větrání je horší, než to pomalejší, pro včelstvo  zdánlivě pracnější. Kdybych přistoupil na vaše argumenty, proč pak nemít očka a proč je nemít v každém nástavku a proč ne hned v každé stěně? Tedy proč ne hned 4 na nástavek? A nebo víc oček na nástavek? A proč pak včelstva nechovat rovnou v úle z králíkářského pletiva? Pak by se jim umožnilo beznámahové větrání v největší možné míře a podle vás by to bylo jistě nejlepší. Jen já si to ve své hlouposti nemyslím a pokouším se přijít, spolu se svými přáteli, na optimum.

Děkuju za informaci o váze medu (zásob) přeměněné na CO2. Jen je mi divné, že by byl kyslík o tolik lehčí než uhlík, ale když to píše kniha ze začátku minulého století, tak asi ano. Avšak k tomu, co sleduju já a přátelé, to má jen marginální vztah. Moc mi nejde o uhlík, ale o vodík a tudíž vodu. Jen doplním, že ve stebnících je obsah CO2 ve včelstvech až 10% a vč to nejen že přežijí, ale zdá se, že je to pro ně dokonce nějak prospěšné. Věnovali jsme se tomu obsáhle na IF. Vydedukoval jsem z toho faktu, že vysoký obsah CO2 při zimování očistí včely od VD, protože od roztočíka malého to včelstva očistilo úplně. Dnes, když jsem nabyl dojmu (dojem není přesvědčení), že VD potíže v podobě úhynů včelstev nezpůsobuje, považuji otázku škodlivosti či prospěšnosti CO2 za bagatelní a už mě to nezajímá.

Nicméně děkuji vám za obsáhlý názor, má pro mě několik velmi zajímavých sdělení a to i tehdy, kdy se úplně nekryjí s mojí představou. Za úsměvné považuji fakt, že mám vlastně liberálnější názor než vy když tvrdím, že ne všichni chtějí mocí mermo chovat včelstva jediným možným způsobem, jaký daný úl umožňuje.

Jako já, nedávno se doktor, co mě zná 40 let, podivil z bříška, že mi prý narostlo. Vysvěštlil jsem mu, že jsem namáhavě, v bolestech počal dvě děti a že se to nemohlo neprojevit. Pobavil jsem hlavně sestru.

Jednou psal myslím pan Goro ještě na IF (snad to byl on), že klokoč kvete v květnu a tím je nevýznamný, v květnu kvete kde co. Pro včelaře má význam to, co kvete až později v létě a na podzim a to hlavně kvůli pylu. Pyl je významný mnohadruhový kvůli monodietě a taky jde o to, že jde o pyl z nezemědělských ploch, které nezažily žádné práškování a postřiky.

Na druhou stranu je samosebou lepší i jednodruhový pyl a i z polí, než žádný pyl.

Jsme ve foru o včelaření a tak bych estetickou stránku vysévání a vysazování rostlin tady nezohledňoval, i když je samosebou (pro někoho) významná.

Doporučuji bělotrn a pcháč zelinný. Zvlášť bělotrn je velmi medonosný. Kde se jednou chytne, na nějaké jalové půdě kde se neseká, vydrží tam dlouhé roky. Ne všude je ale ochotný růst. Podobné je to s bodlákem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blotrn_kulatohlav%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pch%C3%A1%C4%8D_zelinn%C3%BD

Dobrá zpráva je, že někteří zemědělci rezignují na trávení chrpy herbicidy, protože obilí příliš nekonkuruje a postřiky se zdražují čím dál víc. Na chrpě je vidět včely i za poledních hiců, kdy pořádají masové nálety na tuhle rostlinu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_modr%C3%A1

Velmi zajímavá je chrpa luční. Ta je v místě kde včelařím velmi hojná a poskytuje včelám pastvu celé léto až do konce září. I tuhle chrpu obírají včely celý den. Je zajímavé, že sice jsou na ní vždy, někdy ale neberou pyl. Z toho soudím, že ne vždy meduje. Ale když, včely se nezdržují se smetanově “vodnatě” bílým pylem, stejným, jako má chrpa polní.

Totiž, jezevci sklízejí louky jen v jednou v červnu a pak je po sezoně zmulčují, je to obyčejně až v říjnu a tak chrpa luční poskytuje včelám pastvu z ploch, kde se nijak nestříká a nebo nepatrně. Pro mě je cokoliv z nezemědělských a nebo extenzivně obhospodařovaných ploch významnější než to, co roste na orné půdě.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrpa_lu%C4%8Dn%C3%AD

Nevím zda jsem sem už nedával čekanku. Ta je také zajímavá a navíc kvete do roka několikrát.

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1

Tak mám novou zprávu. Dnes byl po 9 dnech první den kdy včely nemohly ven. Úbytek na váze je půl kila!

Vůbec jsem si to neuvědomil. Ale!

Pokud vím, originál Langstroth nemá zadem přístupné dno. Nemá ho ani Eurodadant a neměly ho nástavkáče mých rodičů z padesátých let. Jenže dnešní úly ho mají a přístup být musí. Minimálně kvůli zimní měli, monitoring během roku je debilovina a i když jsem to vysvětlil bezpočtukrát, vysvětlím znova.

“Moderní” boj s VD spočívá v tom, že se čeká až bude včelstvo hodně napadené a to se hlídá monitoringem. Tedy žádná prevence, žádné uzpůsobení metodiky, aby bylo VD minimálně. Ne. Včely se chovají ve stresu, tráví se kyselinami a jinými kejkly a hlídá se (monitoruje), kdy konečně bude včestvo tak zamořené, že se už konečně začne uvažovat o nějakém opatření. Tvrdá chemie je fuj a tak nastává týrání včelstev kyselinami a podobné kraviny. Skoro vždy je už pozdě a vč po několika měsících stejně uhyne a nebo sice přežije, ale zdecimované a těžce oslabené.

Jenže s tím nic neuděláme, lidská blbost je věčná (i u Svazu a na ministerstvech) a neskutečně odolná a tak do dna musí přístup být. Tečka!

Kdysi v Čestíně existovala firma Novák. Tento pan Novák byl velkovčelařem ještě za komančů. Ve Včelařství popsal svůj způsob, tedy metodiku pro čtvercový úl 39x24x11 a medníky měly stejnou míru. Zajímavé na Novákově metodice bylo, že z každého vč dělal oddělek. Nehledala se matka, plodiště bylo složené ze dvou beden a když se brala na odd horní, s medem a tím se odd nemusel krmit, skoro vždy byla matka dole. I když vznikl odd s matkou nevadí. Metodika stejně počítala se spojením oddělku s mateřským vč. Oddělek bylo jen protirojové opatření, nic víc. Navíc nastal vždy efekt přeletáku, do mateřáku se přece stáhly létavky z oddělku a pak vč přineslo víc medu než když by bylo nerozdělené. Nemuselo totiž živit tolik plodu.

Základem byl podstavec. Novák včelařil převážně v lese a tak dělal podstavce z toho, co nabízel les. Byly to dva kuláče dlouhé asi půl metru průměru asi 20 cm, na nich byly přibité dvě o něco slabší líhy a podstavec byl dlouhý právě pro 4 včelstva. Jenže kmenová byla na podstavci vždy jen dvě a vedle každého úlu byl plac pro oddělek, Novák mu říkal “děťátko”.

Zavěšovací tunelová boční ulička dle Petra, kterou dokonale nakreslil romaning, se dá použít pouze na Novákově podstavci, kdy vedle vč je prázdné místo pro další úl s oddělkem. Odpadne možnost monitorovat, to nikdo normální už nedělá, viz co tvrdím výš. Ovšem v zimě, když se bere měl, bude už oddělek pryč a tudíž bude vedle každého úlu místo dostatečně velké na vysunutí podložky.

Když mi romaning napsal mail, došlo mi teprve, že zadní zástrčka dna by sice asi šla vyndat, ale nešla by vysunout podložka. Pak jsem si uvědomil jak vlastně včelařím. Mám na dlouhém podstavci, mám jeden pro 16 úlů, úly “jak noty na buben”, tedy skoro vždy je podstavec obsazený ob úl. Někde tu nedávno píšu o zalétávání matek (a rabovkách), že dávám oddělky mezi kmenová včelstva a že když se to dělá správně, matky nebloudí, neztrácejí se. Tudíž jasně píšu, že oddělky tedy nedávám někam stranou, mimo letovou dráhu včel a podobné blbosti.

Chápu ale, že pro někoho bude asi problém mít úly ob jeden. Jeho boj. Prostě už není nutné huntovat si hřbet hloupou prací na jednu ruku dlouhou a jako bonus mít boční uličku s mnoha benefity. Kdo jak chce.

Je mi 68 let a kdybych neměl jinou možnost, než včelařit na SS a tedy na jednu ruku dlouhou, už bych asi 10 let nevčelařil, nebylo by to s mým zdravím možné.

Pobavili jste mě vy dva😉🙂

Já moc diviznu nemusím, páč jsem na ní jakživ neviděl včelu (kecám, viděl, ač kvete žlutě, má skoro červený pyl). No, jak bych vidět mohl, když nejsem štont ráno vstát zavčasu🙄

Souhlas. Málo se ví, že je něco zvláštního v rose. Nejsem ranní ptáče a tak brzy ráno bývám u včel zřídkakdy. Ovšem mockrát jsem zažil hromadný nálet včel na rosu. Trvá to jen krátce, dokud rosa je k dispozici. A na mysli mám rosu roněnou rostlinami a ne vlhkost spadlou z nebe.

A jak jsem už psal, napaejčky nedělám. Kdo se o to pokouší měl by vědět, že včely upřednostňují vodu měkkou povrchovou před tvrdou studniční. Ta sice obsahuje minerály, ale pro včely není atraktivní. Ale shnilá smradlavá voda ze hřbitovních váziček je pro ně doslova magnet. Vodu pro včely bychom neměli posuzovat svými lidskými měřítky a lidským pojetím hygieny a vhodnosti. Včely si samy vyberou nejlíp co potřebují. 

Už na IF jsem psal o plísních a hnilobě uvnitř úlu, o tom, že ač se včelař sveřepě brání obojímu, včely z toho určitě něco čerpají. Připomínám v té souvislosti, že i penicilin je původně neznámá plíseň. Každý si mohl všimnout, že i když má v předjaří v úle krajní plásty oplesnivělé a z nějakého důvodu je neodstranil, jednoho dne přijde ke včelám a vše je čisté, vycíděné a po plísni ani památky.

Možná až paranoidně nevěřím tak zvaným vědcům obecně v žádném oboru a bezpočtukrát jsem je nazval prostituty a nebo vědcostuty. 

Následující video sice se včelařením přímo nesouvisí. Je ale poučné v uvědomnění, jak Západní svět funguje a jak je vždy chytřejší zpozornět ve chvíli, kdy něco tvrdí tak zvaní vědci. Lhali v šedesátkách dokonce před Kongresem Spojených Států o tom, že kouření není nezdravé. To si může každý najít na netu sám. Jen si dovolím připomenout tak zvané konspirátory jako jsou Slimáková, Calábek a další. Ve videu bohužel nezazní, co se děje v těle člověka když dostává víc fruktozy než glukozy. Když to zjednoduším, pokud je v příjmu rovnováha mezi těmito monosacharidy, tedy 1:1 G ku F (cukr řepný = sacharoza), pak to tělo ještě stráví. Ve chvíli nadbytku F si tělo neví rady a tento monosacharid nejprve mění na tuk a ten pak ukládá do jater (steatoza jater). Calábek pak tvrdí, že v posledních asi 10-15 letech potravinářský průmysl plíživě přechází ze sacharozy, což je disacharid složený přesně napůl z Glukozy a Fruktozy, na slazení průmyslově zpracovaných potravin a nápojů na laciněji vyrobitelnou Fruktozu. Ta má sladší chuť a tak všechny průmyslové marmelády, sirupy, müsli a další šmakulády průmysl sladí právě F. Totiž, roste počet osmiletých holčiček se steatozou jater a ty se asi bůčkem necpou a pívem to určitě nezapíjejí, že ne!!!! Existuje, jak jinak než konspirační názor, že nikdo nedokáže předpovědět, co nadbytek fruktozy ve stravě dnešních dětí udělá až jim bude 40-50 let…

Video jasně dokazuje dlouholetou lživou kampaň proti tukům a protěžováním cukrů v potravě lidí. Objevují se i pravdivé informace o zhoubnosti cukru, ovšem mánie nízkotučnéých potravin přetrvává. Já například zásadně nejím nic nízkotučného, nic light.

Ženy se pak můžou snažit donekonečna hubnout a nemůže se jim to podařit. Když jsou tuku pocházejícího z konzumace nikoli tuků, ale z fruktozy játra plná, ukládají tuky na těle tam, kde to nepřekáží. Tedy do prdele, stehen a poprsí, u pánů do pupku. Proto mají pivní pupek i abstinenti a nebo ti, co se pivu vyhýbají. Tp je ještě ta lepší varianta. Horší je, že nabytek tuku z fruktozy také způsobujue vysokou hladinu cholesterolu, kornatění tepen a tvorbu trombotických plátů. 

Jako u všeho, co píšu já, doporučuju vidět i širší souvislosti. Třeba se syntetickými krmivy pro včely…

https://www.youtube.com/watch?v=10weUpKCk-s

Mnohokrát se stalo, že když nazrál čas, současně několik lidí nezávisle na sobě udělalo stejný objev. Pozorný čtenář si dá do souvislosti co psal Tom4 o velikosti česna svých dvou úlů, které jsem já nazval nahaté, protože je dostal v místě zvaném Naháč.

Sám jsem postuloval velikost česna v maximálním otevření přes celé dno Blaníku, což je 405x18 mm což činí 73 cm2. Psal jsem o tom už na IF vloni.

Jenže slovenské Béčko je jen na 10 rámků a stejně tak Langstroth a pak to není strejných 73 cm2, ale méně a taky to stačí. Totéž u Tachováku. Ale nikdo z praktiků, se kterými jsem se o tom v posledních asi 40 letech bavil, nevěděl, jak to je s velikostí česna přesně.

Pak jsem si, a přiznám se, že s hrůzou uvědomil, že mám úl, kde je max možné česno jen asi 30 cm2 a že včelstvo přineslo stejně medu jako v úle s česnem 73 cm2. Psal jsem o tom už před víc jak rokem na IF. U nahatého úlu je to dokonce při maximálním otevření pouhých 9 cm2 (a nejde otevřít víc) a někde tu píšu, že i tak včelstva přinesla dvě bedny 39x24x11 a tedy asi 48-50 kilo medu. Bez viditelné tlačenice v česně a bez rojení. Totiž tak zvaná odborná literatura tvrdí, že malé česno = zvýšené rojení.

Aniž by si Petr uvědomil, jak velké má být “správné” česno, udělal si nesmyslné boční uličky, kde není rozhodující velikost česna úlu, ale velikost hrdla té uličky a u něj je to velikost podobně jako u Nahatého úlu, psal jsem tu o tom přednedávnem. Byl inspirován nepochybně Moravským Univerzálem a mými letitými řečmi o tom, že nepřímo studená stavba docílená Boční Uličkou byla super.

Napsal jsem o tom přispěvateli romaning. Ten mi tento víkend poslal, jako všechny obrázky od něj, opět dokonalý obrázek, který sem jednak neumím dát a jednak je autorem kresby on a tak ani nemůžu. Tímto ho prosím, aby sem obrázek dal on sám.

Přesto, že jsem oba pány kolegy inspiroval já, mám za to, že vynálezcem je Petr, protože to udělal a ono to funguje. Ptal jsem se ho a na autorství s možností to patentovat a on na tom netrvá.

NO A KONEČNĚ DOSLOVA PŘEVRATNÝ VYNÁLEZ:

Troufám si tvrdit, že následující může úplně změnit používání jak úlu Langstroth, ale současně všech úlů na Studenou Stavbu, kde ale včelař může pracovat ergonomicky správně a tedy na “stejně dlouhé ruce”. Tím pak netrpí záda včelaře a nápad umožní používat SS a současně mít úl postaverný na TS.

Úl Langstroth, ale taky třeba slovenské Béčko, Eurodadant, také třeba Tachovák a další úly na SS se dají postavit v řadě jako na TS a nad česno a leták zavěsit přídavný včelotěsný tunel, který vytvoří Boční Uličku. Tunel může být snímatelný a kdo by ho tam nechtěl a chtěl mocí mermo pracovat nenergonomicky a huntovat si dobrovolně hřbet, měl by možnost.

Měl bych to říct opačně. Odnynějška si chytřejší nemusí huntovat záda a můžou pracovat u úlů na SS pohodlně a "zdravě" a lze tak podstatně zvýšit produktivitu práce, protože se včelař méně nadře a tedy unaví.

Dalším benefitem a tvrdím, že nezanedbatelným, a to měl především na mysli romaning, je jakési závětří - do úlu nefouká a nemůže například česno zanést sníh. Už jen tento efekt je, jak tvrdím, pro včelstvo velice významným prvkem a tvrdím, že málo doceněným. Jakási závětří se dělal hojně i v Americe a to i u předních rovných česen. Časem ale tento trend úplně upadl v zapomnění…

Nebylo by však seriozní nepřipomenout autora BU u Moravského Univerzálu, jímž byl jakýsi Hrubeš a dokonce jsem ve Včelařství 1967/8 str. 147 vyčetl, že Josef Vlasák, inspirován Emanuelem Tocháčkem, vyráběl úly na míru 39x24x11 s oddělitelným dnem a dna měla podobnou BU jako MU.

Nevím, zda je vynález BU český. Jisté je, že jsme okolo vynálezu chodili přes 50 let, dokonale zapomněli na Moravský Univerzál i jeho Boční Uličku a přitom se tento můj-Petrův-romaningův nápad přímo nabízel!

Protože tento nápad, jako všechno tady va foru rychle zapadne, připravuji článek, který poprosím přispěvatele romaning aby opatřil nákresy. Já dokonalý obrázek od něj mám. Nemám svolení ho zveřejnit a prosím, aby to udělal on sám. Je to až neskutečně jednoduché a jediné, co mě na tom mrzí, že mě to nenapadlo dřív. Ono napadlo, ale nevěděl jsem, že česno nemusí být tak velké, tedy 70 cm2…

Včely nepotřebují jen vodu destilovanou, tedy kondenzát. Potřebují různé minerály a kdo ví co ještě. Často je uvidíte na hnoji, nebo pít z louže na silnici, na které je vidět duhu z oleje z aut a určitě v této vodě nemůže nebýt posypová sůl. Já už žádné napaječky nedávám, je to pošetilé, skoro nikdy je nezajímají a naopak je zajímá častokrát z liského hlediska doslova hnus! Radím, nechme to na nich.

OK, přehlédl jste tuto mojí větu a jednalo se o sobotu minulou, tedy 10.2.:

V sobotu mělo včelstvo asi 16 dm2 plodu. Vše se měří s loučkami a jen jednostranně, je to jen orientační údaj sloužící pro představu.

Nicméně velmi stručně a přitom jasně popisujete, kde kondenzuje voda v případě tvrdé folie. A ta se často prohne, protože u českých úlů (těch správných) je včelí mezera vždy nad rámky. Viděl jsem i, že někdo má napříč přes HL prostředkem položenou lajsničku, aby se tvrdá stropní folie nepronesla. Tím ale dojde k efektu že nejsou ucpané jednotilové uličky, ale jsou nahoře propojené. Nedávno jsem vyvětloval ve vlákně  “staré překlady” důvod visutého stropu. Ten důvod za 60 let pominul.

Jestli ale stropní folie uprostřed podepřená není, pronese se a pak kapky vody stékají nad chumáč a nedrží se na jeho obvodě. Možná jste si toho jen nevšiml a nebo tomu nepřikládal význam. Já si všiml a protože nevím, zda je to dobře, raděj se snažím aby se to nedělo a tudíž tvrdou stropní folii nepoužívám. Vysvětloval jsem to mockrát, jak vás čtu, pořád mě asi nechápete ani vy pane kolego po tolika letech praxe. Vy jste už před lety psal, jak tyto stropní folie používáte a tak odmítáte uvažovat o tom, že by mohly být špatné. Zkuste někdy připustit, že se můžete v něčem mýlit. Já vše co dělám je vždy, že pochybuju o zaužívaných a stále opisovaných odvěkých pravdách. Velmi často se ukázalo, že skutečnost funguje úplně jinak.

Nemyslím si, že by vlhkost přicházející do úlu zvenčí mohla mít nějaký vliv na zvýšení vlhkosti v úle. Skoro vždy je vlhkost venkovního vzduchu pod 85-87%, které nutně musí vč mít včelstvo v místě, kde má plod! Proto naopak vzduch vcházející do úlu je v drtivé většině případů sušší a včely ho musí zvlhčovat a k tomu musí někde brát vodu. A ne, že potřebnou vodu přináší do úlu vnikající vzduch z venčí.

Dále je zajímavá vaše teoretická a určitě logická představa, že vzduch s vlhkostí stoupá, naráží na strop, teče po stropě na strany a voda kondenzujke až mimo na periferii a tudíž ne přímo nad chumáčem. Ovšem Petrův pokus s tvrdou folií, položenou na 100 mm silné konopí jasně ukazuje, že se folie potí všude stejně a že tedy nad chumáčem není tepleji. Možná to dokáže zrušit 100 mm síla izolace, ale to si fakt nemyslím.

Poslední poznatek z dnešního rána, tedy 18.2. je, že na váze ubylo 100 gramů od začátku pokusu. Znamená to tedy, že vč má spotřebu při 16 dm2 plodu před osmi dny (logicky je nyní tedy plodu víc) asi 10 gramů denně. Zdá se tedy, že váš předpoklad vyšší spotřeby taky nebyl správný, dovolím si považovat spotřebu 10 gramů/den za marginální a že jde spíš jen o zvýšení váhy o kyslík navázaný na vodík.

Přitom mi to doslova vyrazilo dech a myslel bych si přesně to, co vy, tedy že spotřeba stoupne nejméně o řád výrazněji, než je realita. Je jen velká škoda, že vedle není na váze další vč s “normálním” stropem.

Prosím nejen pana Gora aby někdo přinesl možné vysvětlení, já to, co se děje v pokusném vč s úbytkem váhy, nechápu. Jistěže k váze uhlíku ze zásob přibývá váha kyslíku, my ale váhu CO2 nesleujeme, ten plynule odchází z úlu spodním česnem. To by pak znamenalo, že snad zásob vůbec neubývá. Neumím to ale spočítat.

Petrův pokus mi přijde mnohem zajímavější, než se původně mohlo zdát.

Mám na mysli něco jiného, vážně mě podezíráte z tak mála zkušeností? Co popisujete je sladké, já píšu o tekutině po pěkném dni později, až od květu jív asi tak.

Je ale dobré, že ste toto připomněl. Snažím se aby tyhle plásty byly první za BP. Často je to jen z jedné strany a tak to přijde k BP stranou s naředěnými zásobami.

Ale Martin odvedl řeč (až mě to už odrazuje od dalšího psaní do fora) od jádra sdělení a tedy Petrova pokusu. To je důležitější než omyl jednoho začátečníka. Prosím pana Gora a případně další o názor, co z probíhajícího Petrova pokusu vyplývá. 

Kdo nepochopil, že skapávající voda je pro včelstvo životně nutná ve chvíli kdy má plod, možná by měl přehodnotit svoje pokusy včelařit. Pro méně chápavé zopakuju o co se já i Petr domníváme, že jde. Včelstvo paroprodyšným stropem přichází o vodu a pro tu, když se ochladí a včely nebudou moci pro vodu ven, budou muset za drastických ztrát létavek vyletovat. Chov plodu není bez vody možný.

Dokonce vím jak tento Martinův omyl vzniknul. Jendou jsem mu v SZ napsal, že tvrdá folie nejen že nepřilne na HL a neutěsní každou uličku extra jako igelit. Že ještě hrozí, že kondenzovaná voda stéká do nejnižšího místa, což je přímo nad chumáčem a v zimě může skapávat přímo mezi včely. Tuto teoretickou možnost a jen doplněk mojí teorie o nevhodnosti tvrdé folie ale vzal jako tvrzení a absolutní pravdu. Mrzí mě MartinE, že neumíte chápat čtené. A přitom snad jen já píšu tak podrobně a snažím se vše vysvětlovat. 

Přesně tak. I když jsem autorem metodiky Blaník, neznám terminus technikus “ochlazovací nástavek”.

Polopatě vysvětlím, jak nejspíš tento Martinův omyl vzniknul.

S krmením vč se začne hned po posledním medobraní - u mě po 10.7. a dělám to pomocí prázdného nástavku nad včelstvem (v té době má asi ještě jeden medník - KK). V tomto krmícím nástavku je nějaká nádoba na cukerný roztok s keramzitem nebo slámou.

V půlce září přijde KK pod VN. V ten den se současně úplně odstraní TL a nebo KK přijde mezi TL a VN - obě varianty mají své klady, ale i zápory, o tom ale dnešní příspěvek není. Ovšem na VN zůstává krmicí nástavek a to i tehdy, když je vč už úplně nakrmené. To proto, aby bylo vč 10.10. bez plodu. Jenom bezplodé vč lze fumigovat Varidolem. A tady začíná Martinův omyl. Prázdný nástavek i skrmicí nádobou (nádobami) zůstává proto, aby z VN utíkalo všechno teplo nahoru do tohoto prázdného nástavku a to přinutilo včelstvo úplně ukončit plodování. Není tedy potřeba žádné ochlazování včelstva z jiného důvodu, než aby bylo úplně bez plodu. To skutečně funguje z 99% a tak není nutné klíckovat matky, vyřezávfat plod a provádět další podobné hovadiny!

Ale každý by měl pochopit, že druhou fumigací končí nutnost aby vč byla bez plodu a tedy nadále už není žádné “ochlazování” potřeba. Protože jedinou funkcí “chladicího nástavku” je dosažení bezplodosti KVŮLI FUMIGACI. V drtivé většině případů po zateplení někdy v listopadu už vč plodovat nezačne. 

Pan Sedláček kdysi ve Včelařství psal, že jak má několik set vč, jeden zaměstnanec nezrušil u jemu svěřených vč po léčení v listopadu krmné nástavky, dal výpověď a odešel. Sedláček až v půli února s hrůzou zjistil, když se šlo zužovat, že část vč má pořád nad VN prázdný nástavek s krmicími kyblíky se slámou. Všechna tato “zanedbaná” vč neměla žádný plod a Sedláček se obával, že z těchto vč v tom roce nebude žádný užitek. S překvapením ale zjistil, že to v následující sezoně byla nadprůměrná, zdravě vitální včelstva.

Tady příběh končí, Sedláček (myslím, nemám fotografickou paměť) to uvádí jako perličku, ale NEDOPORUČUJE TO DĚLAT SCHVÁLNĚ. A naopak radí po ukončení léčení, tedy po druhé fumigaci, prázdné krmicí nástavky odstranit a včelstva zateplit. Toto doporučení asi Martin přehlédl nebo nepochopil a myslel si, že má týrat chladem včelstva až do zužování v půlce února. Mrzí mě, že jsem nebyl pochpopený na podotýkám, že všichni ostatní to pochopili správně, jen Martin jinak.

Na obranu Martinova pravděpodobného omylu a pro úplnost uvádím, že záměrně ultrachladné zimování strašilo v hlavách mnohých, hlavně pod dojmem Langstrotistů když se hlavně Boháč snažil přesvědčit Čechy, že zateplené úly nejsou potřeba.

Mnozí škůdci českého a československého včelařství ještě žijí a já nestojím o žaloby. Ovšem předpokládám u čtenářů určitý cit, intuici a umění číst mezi řádky. Já to mám tak, že nevěřím drtivé většině “vědeckých” studií, protože vědci jsou zvětšiny prostituti, vyzkoumávající jen to, takové výsledky, JAKÉ SI NĚKDO ZAPLATÍ. A pak to mám tak, že od určitých autorů beru každou jejich informaci jako nesmysl a je mi fuk zda z blbosti nebo záměrně a dělám pravý opak toho, co tvrdili. Vyplatilo se mi dělat vše opačně než radil Jindřich Boháč a doporučuju stejný přístup všem. Já všechny jeho bludy (a dalších podobných) vyzkoušel a nefungovalo mi nikdy nic anebo částečně a spíš špatně než aby to bylo pro včely prospěšné. Nefungovalo to tak moc, moje zklamání bylo tak strašné a stálo mě to tolik peněz, že jsem dokonce mezi lety 1989 - 94 úplně přestal včelařit!

Úplně nejhorší zklamání bylo v tom, že jsem nevěřil rodičům, jejich přátelům a dlaším včelařům když mě varovali, že to, co píše Včelařství té dekády pery těchto autorů je nesmysl a slepě jsem naběhl na vidle škůdcům našeho včelařství. Asi púroto jsem nmanoze nekompromisní - mám vlastní, hořkou a draze zaplacenou zkušenost!

Dovolím si polemizovat s tímto vyjádřením pana kolegy Gora:

V úli by sme márne hľadali bunky s uskladnenou vodou. Včely vodu neskladujú v bunkách plástov ako med a peľ. Iba zriedka je vidieť drobné kvapky vody lesknúce sa v trhlinách plástov.

Bezpočtukrát jsem zjara viděl čerstvě přinesenou vodu v buňkách - obsah buněk se leskne jinak než med. Už i moje máma říkala, že to je voda. Když se plást neopatrně nakloní, teče to z něj. Mnohokrát jsem to, co vyteklo, ochutnal a sladké to nebylo. Ovšem je možné, že to je ultrařídký nektar, sladký tak málo, že to člověk (nebo já, máma a bratr) neumí senzoricky poznat, to se mi ale nezdá.

Roky vím o teoretickém tvrzení, že včely vodu do plástů neukládají, vlastní zkušenost i zkušenost předků je ale jiná. Dobře vím ze včelařské literatury o tak zvaných “včelích cisternách”, které popisuje pan kolega. Na základě celoživotní zkušenosti a zkušenosti předků si dovolím tomu tvrzení nevěřit a nebo ne úplně.

Tak jsou tu další výsledky pokusu. Ukázalo se, že jsem nepochopil přesně o co jde. Petrova konopná izolace není tlustá 80 ale 100 mm a úl stojí na váze. 

Včelstvo už nemá nad plodem 92% vlhkosti, postupně to kleslo a usadilo se asi na 72-78 a to tak, že ráno je víc a během dne vlhkost klesá. Patrně v návaznosti na teplotu. Teplota vedle chumáče je vždy o asi 11-13 stupňů vyšší než je teplota venkovní. 

Vlhkost tedy uniká z plochy 465x465 mm + 4 stěny vysoké 100 mm a tedy je plocha, kde se vlhokst odpařuje, o hodně víc než dvojnásobná než je plocha půdorysu vnitřku úlu.

Když se na nešitou konopnou rohož položí folie, během minuty je zpocená, po několika hodinách jsou na ní zespod velké krůpěje vody a touto vodou by se postupně rohož nacucala. Protože je ale odkrytá, vlhkost stíhá utíkat a na omak rohož mokrá není, je možná vlhčí (pouze pocit, tedy neměřeno).

Váha se vůbec nehnula. Z toho vyplývá, že Gorův předpoklad vyšší spotřeby zásob se asi nesplnil (zatím - moc krátká doba měření a včely můžou ven). Ovšem vyplývá z toho jasně, že včelstvo musí intenzivně nosit vodu z přírody, nektar stěží, líska nektar nemá a pár krokusů v zahrádkách nemůže dávat tak velký přínos nektaru. Nic jiného zatím nekvete. Mrzuté je, že neumíme změřit kolik té vody paroprodyšným stropem vlastně uniká.

Pokus dotáhneme do konce. Vč nebylo rozebíráno, ale na česně a kolem úlu není vidět vyházený plod. Jak bylo předesláno, vč má na tuto dobu enormně hodně plodu.

Neznám žádné včelí parazity kromě VD, vy jo? Ale třeba se pletu a jsem jen línej myslet o ptákovinách. Nastudujte si včelařinu a po roce dennodenního studia nejméně 2 hodiny denně budete tak v obraze, že se nebudete takhle ptát.

Málo se ví, že VD nejvíc ničí letní vedra. A kdo není hňup a netýrá včely otevřenými očky a nevětrá jim a netýrá je i jinak, pak se jeho včely zbaví VD tak moc, že pak v úlech včelař nemůže žádné VD najít.

Navíc se čím dál víc zdá, že VD vůbec úhyny nezpůsobuje, stačí vám si důkladně přečíst jen to, co jsem tu napsal jen já a jak reagovali zkušení. Ale nejsou to holovětné stručné štěky, jestli jste líný číst a studovat, včely raději pusťte z hlavy, bude dobře pro vás a ještě líp pro včely.

Nevím zda opět nechápu otázku špatně.

Už si nepamatuju proč jsem je nechal ve dvou VN. Mám na tyhle věci dvě univerzální výmluvy. Věk a lenost a nevím, co převážilo. Přiznám se ale, že jsem sice v tuhle dobu doufal plod v obou patrech, ale na 99,9% jsem tomu nevěřil. Patrně proto to stálo na KK, TL to mít nemohlo protože obojí byly oddělky, že jsem to původně chtěl redukovat na jednu velkou bednu a tak aby to nemělo pocit stísněnosti. Pak vč totiž část včel vyžene a má se za to, že vyhnány jsou právě dlouhověké mladušky.

Úplně nechápu otázku jaké použít rámky. No, u oddělků je to jasné, přece ty rámky, na kterých seděly. A i u KK je to jasné, protože do ní se používají rámky, které už nějak nevyhovují. Jsou poškozené z medometu, nebo byly některé zakladené. Ale protože vytáčíme “lidsky” a i N rámky drátkuji, poškozených rámků je minimum a zakladených také a tak jdou do KK často panenské plnohodnotné rámky. V tomto konkrétním případě ani jeden odd neměl svojí KK a tak pod spojené odd přišel medník s nevytočeným řepkáčem. Když bych to býval redukoval na jednu vysokou bednu už v září, dnes by byla KK prázdná nebo skoro prázdná. Tím, že spojené oddělky zasedly v horním VN, v zimě přenášely zásoby ze spodního VN a do KK pro ně nechodily. 

Mimochodem, máte sice dobrou kombinaci, ale váš NN je pro metodiku Blaník moc vysoký (je dobrý, jen je těžký) a VN je moc nízký. Vaše Jumbo má přesně stejnou plochu jako třicítka = 39x30x11 = 129 dm2 a 44,8x28,5x10 = 128 dm2 a obojí je málo. Už jsem to mnohokrát vysvětloval, zopakuju. Právě proto, že je potřeba nejméně 150 a lépe asi 155-160 dm2 jako plodiště, tak při délce rámku 39 jsou jen dvě možnosti. První udělal Ing. Řeháček tím, že zvýšil počet rámků na 13. To je nešikovné kvůli velké váze a hlavně se tím jednou pro vždy zbavil čtvercovosti a tudíž nemůže na stejném dně mít TS. Řeháčkův třináctirámkový Eurodadant má plochu 152 dm2.

Druhým pokusem je Sedláček se sice zachováním čtvercového půdosrysu, ale protože i on přišel na zákonitost Kraňky v našich podmínkách a tou je potřeba nejméně 150 dm2, musel jít do výšky. Jeho čudo 39x34,7x11 má plochu 150 dm2.

Já samosebou přišel na stejnou zákonitost taky, ale na rozdíl od pánů dávám do TL chov trubců a tím lze TL považovat za součást plodiště. Jenže celý NN 15 je zbytečně velký, má 64 dm2 a v součtu s VN 30 to je 129 + 64 = 193 dm2 a tudíž by bohatě stačilla půlka NN 15. A to je další důvod toho, že jsem zavedl NN vysoký pouze 11 cm.

Není bez zajímavosti, že dvě bedny Tachováku mají 162 dm2 a to je naprosto optimální. Jenže Tachovák má jen vysoké rámky a ty nefungují stejně jako vysoké s nízkými (jindy a jinde mnou vysvětleno - na přání zopakuju). Navíc je ničemně nečtvercový, tudíž pouze SS a tak převládl kvadrát s plochou 103 dm2 a dva na sobě mají nesmyslných 206 dm2! Proto tvrdím, že jedna bedna 39x24x11 je pro plodiště málo, dvě bedny moc.

Ale pozor pro čtyřiadvacítkáře. Součet VN 24 + NN 15 je 167 a to je jen těsně nad optimem! Ovšem při NN 12 což je půlka čtyřiadvacítky s plochou 51 dm2 je pak složené plodiště naprosto ideální, má 154 dm2. Ovšem přesvědčit čtyřiadvacítkáře k malým rámkům v jednom úle s velkými je v ČR nemožné. K jejich škodě, inu kdo chce kam…

Poslední souvislost. Jeden můj kamarád má neteř na jakémsi zemědělském úřadě pro malorolníky. Mnozí zemědělci jsou také včelaři a slečně si postěžují na úhyny. Dostala za úkol zeptat se každého na rámkovou míru. Vždy je to 24. Když jsem tohle napsal provozovateli grantového systému monitorace úhynů, proč se nezjšťuje v jakém úle je nejvíc úhynů, odpověděl mi, že je to program mezinárodní a tudíž to zjišťovat nejde. Já za tím vidím něco jiného, ale nemůžu nic dokázat a tak nemůžu nic tvrdit. Vsadil bych se ale, že nejvíc úhynů je na míře 24. A ne proto, že je to nejrozšířenější míra, pokud by se to zjišťovalo v %, teprve pak bychom viděli. Ovšem mazaní autoři nikdy nechtějí urazit nikoho tím, že má blbou míru (moderní v roce 1904 a vhodnou pro úplně jinou včelu) a tak se o tom cudně mlčí.

Už mám vč na míře originál Dadant-Blatt a letos si pořídím i Lang, jenže Superjumbo vysoké 32,5 (to je už nepříjemně vyšší než 30, jindy a jinde jsem vysvětlil, proč je míra vyšší než 30 pro K v našich podmínkách špatná). To má plochu 146 dm2 a to se už blíží 150 dm2. Úl ale umožní mít víc než 10 rámků, dokonce až 12, o tom ale někdy příště. Ono je dle mých zkušeností i 150 dm2 málo a lepší je asi 160 dm2 pro co nejméně problémový chov včel s minimem rojení a nejmenší mírou práce na kilo medu. I o tom až někdy příště.

Dnes má být 11 a bezvětří, podívejte se zda mají zdravý plod. Jen rozvolněte rámky od sebe a povytáhněte prostřední a uvidíte, zda to má dělničí plod a nebo hrboplod. To je trubčí plod v dělničích buňkách a tak jsou buňky vypouklé, jakoby protažené na délku a mají půlkulovité víčko vystupující nad rovinu plástu. Na netu vidím videa od jednoho autora a na něj pozor. Videa jsem neotevíral, nemám se z tohoto zdroje co naučit, tento pán například zužuje v listopadu a prosinci a celkově je to velký "umělec" a neradím napodobovat nic co předvádí a tedy nejen hrboplod.

Pokud vaše vč bude mít trubcokladnou matku, matečníky by tomu nasvědčovaly, pak máte problém. Ovšem neviděl jsem co vy považujete za matečníky a dokonale mě mate váš popis, že jsou hladké.

Hrboplod se vyskytuje ve dvou případech. Takto v předjaří a zjara je příčinou neoplozená matka. Když vč v zimě přijde o matku, včely si vychovají jinou. Ta ale nemohla na snubní výlet a je tudíž neoplozená. Má sice vajíčka, ale jen neoplozená - matka nemá spermie od trubců. A u včel se z neoplozeného vajíčka vyvíjí a líhne pouze trubec.

Druhý důvod jsou v létě trubčice. Bývá jich několik a nedají se rozlišit od včel. Vznikají tehdy, kdy včelstvo nemá dlouho matku a nemá si jí z čeho vychovat. Pak včely začnou krmit několik kolegyň a neví se kterých a jak je vybere jako matku a ty pak začnou klást. Protože ale dělnice nebyly oplozené, nemají spermie a tudíž mají zase jen neoplozená vajíčka. Přítomnost trubčic ve včelstvu je možná jen v létě a ne teď a pozná se snadno, protože v buňkách je nakladeno víc vajíček a ta nejsou na dně, ale jakoby na stěnách. Včela má kratší zadeček a nedosáhne jím na dno buněk a proto jsou vajíčka nalepená po stěnách buněk nade dnem.

Trubcokladné včelstvo bez zásahu člověka vždy nevyhnutelně uhyne. Ještě před tím se ale snaží zanechat svoje geny v podobě trubců. Já ale moc nevěřím, že jsou trubci z hrboplodu natolik kvalitní, že by se dokázali spářit s matkou.

Zjištění “zdravého” plodu, tedy jestli není hrboplod, je v předjaří a časném jaru nutné u všech včelstev. Někdy se stane, že jsou na stejném plástu vedle sebe plodové buňky jak dělničí, tak vypouklé trubčí hrboplodové. To je neklamná známka toho, že je matka tzv vykladená, že jí dochází spermie a ne každé vajíčko bylo oplozené. Tady malá naděje - ne teď v předjaří, je. Vč si může z posledních oplozených vajíček vychovat matku.