Jednak to bylo jak šicí stroj, druhak nacválat klusáka je prakticky nemožný (naštěstí jsme měli klusačku ve škole, takže jsem to s nima uměla). No a do třetice ta jejich měla výbornej zvyk ve cvalu na fleku uskočit a jezdce nechat pokračovat rovně.
Přesně na takový klusačce jsem za mých mladých let taky jezdila 😂, učila jsem jí cválat a skákat. V kroku byla strašně rychlá, jely jsem v partě , ostatní holky si v klidu klábosily a koně šli hezky vedle sebe, já na tý klusací mršině byla pořád kilometr před nima.
Mám 4 trpasličí jezevčíky, stáří asi 15, skoro 14, 13 a 5 let. Ráno hodinová procházka, spíš čuchací . Odpo 1,5-2 hodiny v lese, od jara do podzinu ještě odpo zahrada a večer poslední čurací taky skoro hodina. Na tý zahradě nejsou jen tak sami vykopnutý, jsem tam s nima.
Kamarádka měla tibetskou španělku , která taky měla neustále problémy se žaludkem. Popíšu to laicky, až při pořádném vyšetření ( nevím - hadička do žaludku ? fakt nevím ) se přišlo na to, že někde něco sežrala venku, to něco se přilepilo na stěnu žaludku a začal se tvořit žaludeční vřed, je to možné ? Tak nějak mi to tenkrát vyprávěla. Užívala nějaké léky pro které jezdili do Rakouska a samozřejmě gastro dietu. Jakou už teké nevím.
Mám to naštěstí jako Dája, pesani pozřou všechno, syrový, vařený, občas grancle aby byli zvyklý když náhodou zapomenu vyndat maso z mrazáku. Podělím se s nima o tatranku, chleba se sýrem nebo paštikou, kousek dortu, ovoce a zeleninu, bábovku a zatím cajk. Tak pevně doufám, že jim to vydrží 🙂
Nedávno jsem si na Mirečka vzpomněla. Na vycházce jsem houkla na Bambuli jestli to myslí vážně, chovat se na vodítku jak debil ( ona jinak chodí opravdu velmi spořádaně) a to co po mě hodila za pohled, by mohlo směle konkurovat i Mirečkovi. Fakt. Jenže ona si u toho myslela něco o blbkách na druhé straně vodítka🙄.
Moji stařečci, Idorek a Bessí. Idorek v únoru bude mít 8mé přivezeniny, v dubnu mu bude 14 let. Bessulka měla v říjnu 10té přivezeniny, kolik je jí můžu jenom hádat 😀
. A Bobče díky za tip. Už jsem to asi před 3 lety zkoušela u mikiny a zapomněla na to.
jen ten jezdec nemůže být ledajaký..musí být konkrétně na druh zipu na té bundě...kostěný,kovový,silonový…Opravila jsem takhle hodně bund..Výměna je práce pro vraha-kdysi jsem to dělávala,ale už bych do toho nešla-v době sekáčů a levných bund u Vietnamců..
omlouvám se za plevelení,ale měla jsem potřebu to ještě připomenout-ať se dílo podaří👍
Moje švadlena taky napřed zkusí vyměnit jezdec. Asi už na to má grif, netrvá jí to dlouho. Napřed ho malinko roztáhne ( když je kovovej ), nasadí a pak zase secvakne.
U PP zvirat se to jmeno majitele vzdycky eviduje, existuje i ta evidence cipu. Pro ne by to zadna zmena nebyla.
U PP zvířat se eviduje majitel ( aspoň u našeho plemene ) pouze u chovných jedinců a ještě pokud majitelé chtějí uvést v databázi své nacionále. U nechovných jedinců se žádná jména neevidují, chovatelé nenahlašují komu štěňata prodali. Podle čipu lze nalézt CHS odkud pes pochází a pak přes chovatele majitele.
Máme další bundu, tentokrát ze Zoohitu Tiaki Warm up pro sky. Cena cca 290,-, byla akce -20%. Za mě super, lehký kabátek, podšitý stříbrnou vrstvou která odráží teplo zpět na tělíčko, krásně zakrývá i kyčle. Jo zase malá úprava šíře hrudníku a musela jsem zvětšit místo na pinďu, měl ho celýho zakrytýho. Nedělám ze psa panenku, ale jak ho na jaře bolely záda, tak mu nesmí nachladnout. A jsme venku dlouho, dneska ráno v -7 stupních skoro hodinu, odpo býváme i dvě hodiny.
V obýváku 7 pelechů. Přes den tam spí Mijunka a Idorek. V létě Mijunka i přes noc. V zimě spí Mijunka v ložnici pod peřinou. Bessinka a Mireček přes den a v noci v posteli v ložnici v zimě i v létě. Idorek přes den v obýváku a v noci v ložnici v zimě i v létě 😀
No takže máš domov Hluchovců? 😀 Vlastně Tali - ta od příchodu k nám má nefungující uši, to se taky tak dá brát 😀
On už píšťalku právě neslyší. Ani můj hvizd, slyší ten páníkův. A tleskání. V blízkosti dobrý, to zatím i jde. Říkám si, jak to broučci vnímají, že na ně jakoby přestáváme mluvit. Snažím se o to víc se ho dotýkat, dívat se na něj, aby tý interakce neubylo.
Íďa slyší jenom když je ode mě tak 5 metrů a já zařvu z plných plic, tak se otočí. Ale když je dál, tak už ne. Naštěstí jak je na mě strašlivě fixovanej, tak si mě pořád hlídá a jinak si mě najde po stopě. Je zvyklej z lesa. Předtím byl u myslivce. No a bude mu 14, dědkovi, tak už má asi nárok. Taky se ho snažím pořád hladit a mazlit, ale on chodí úplně všude za mnou, po bytě, po zahradě, trubka můj
