Jespák křivozobý

Znaky

Jespák křivozobý je sotva jako špaček velký, 19 centimetrů měřící pták, jejž ve svatebním šatu poznáme podle zakřiveného zobáku a rezavé červené hrudi. Za letu je velice nápadný jeho bílý kostřec. V zimním šatu jej můžeme zaměnit pouze s jespákem obecným, je však štíhlejší než on a má také delší nohy. Zobák může být různě dlouhý i prohnutý, je proto pro určení znakem nejistým. Přechodný šat má jespák křivozobý v měsíci dubnu a v srpnu. Mladý pták má okrový nádech na hrudi, drobné skvrnění po stranách hrudi, na složených křídlech má světlé okraje per.

Prostředí

Tento středně velký druh jespáka z podřádu bahňáků hnízdí v nejsevernější Asii a jeho areál je velmi malý. Značně rozlehlá zimoviště tvoří pobřeží téměř celé Afriky, jižní Asie, Oceánie a Austrálie. Jespák křivozobý táhne napříč vnitrozemím střední Evropou, kde ptáci v srpnu a září jednotlivě či v menších skupinách odpočívají na bahnitých březích. V České republice nehojně, ale pravidelně protahuje na jaře i na podzim.

Rozmnožování

Jespák křivozobý má hnízdní období od června do poloviny července, na čtyřech vejcích se v sezení střídají oba rodiče.

Potrava

Jespák křivozobý konzumuje především hmyz a drobné korýše a jako přílohu dokáže sežrat i semena.