Jespák bojovný
Philomachus pugnax
Jespák bojovný
Philomachus pugnax
- Výskyt: Tundrové a jehličnaté pásy Euroasie
- Délka: 23-29 cm
- Hmotnost: 80-262 g
- Počet vajec: 4 ks
- Inkubační doba: 21 dnů
- Průměr kroužku: 5,8 mm
- Potrava: Červi, měkkýši, hmyz i semena
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Charadriiformes - dlouhokřídlí
- Čeleď: Scolopacidae - slukovití
- Rod: Philomachus - jespák
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky
Samečkové jsou velcí asi jako hrdlička zahradní, dlouzí asi 29 cm, samičky, dlouhé jen 23 cm, jsou velké asi jako kos. V době hnízdění nelze samečky zaměnit za jiné druhy. Už z dálky je poznáme podle jejich pérového límce, který je u každého samečka zbarven jinak, takže nenajdeme dva zcela stejné samce. Každý sameček má každoročně svůj zvláštní svatební šat. Tvoří jej dvě kadeřavé péřové chocholky v týlu, žlutočervené bradavky na tvářích a pestré barvy na nohou a zobáku, jež se mohou měnit od červené, žluté, zelenavé až po hnědou. I prostý šat a šat samice se různí, jsou však vždy hnědavé a pera mají světlé lemy, takže ptáci vypadají jakoby pokrytí šupinami. Ve všech šatech poznáme jespáka bojovného podle velkého, lehce zakřiveného zobáku. Jespáci bojovní dobře létají a mohou na útěku i plavat a potápět se. Jsou tiší, když v noci cestují, je slyšet kontaktní volání, jež zní jako „kak" a „kik".
Prostředí
Jespáci bojovní žijí v mírném zeměpisném pásmu v jehličnatých a tundrových oblastech Euroasie. V Americe jsou zastoupeni blízce příbuzným druhem. Žijí na travnatých nížinných bažinách a mokrých loukách neobklopených lesy. Jejich stavy ve střední a západní Evropě na mnoha místech zničilo intenzívní zemědělství, v severním Německu žijí jejich zbytky v podobných biotopech, jaké obývají čejky. Oba tyto druhy je možno často vidět společně. U moře, v potravním biotopu většiny bahňáků, se jespák bojovný nevyskytuje, i když žije přímo za hrází. Když odlétají ostatní ptáci mořského pobřeží po přílivu na mělčinu, mohou zároveň s nimi letět i někteří jespáci bojovní, jakmile však zjistí svůj „omyl", vrátí se opět na louku za hrází.
Mimo dobu hnízdění se jespáci bojovní zdržují na bahnitých březích jezer a v zabahněných ústích řek. Jsou tažní ptáci, přetahující vnitrozemí hlavně v srpnu. Když je vyplašíme, odlétají v hustém hejnu, za tahu se seřazují v řetězce. Přezimují většinou ve střední a jižní Africe. Mnozí tu tráví i léto a nehnízdí. Podzimní tah zahajují samečkové. Ti také odlétají dále na jih než samičky a teprve po nich se vracejí.
Rozmnožování
Tok jespáků bojovných je známý. Jejich tokaniště je obvykle na holém místě na okraji vod, které po leta vyhledávají ve druhé polovině května a v první polovině června. Za východu slunce se shromažďují samci, každý z nich obsadí své asi jako talíř velké tokaniště, jež zuřivě brání před soupeři. Bojují vždy jen dva samci. Bojovníci poklesají „na patách" s hrudí nízko u země a míří na sebe zobáky. Pak vyskakují do výšky a vyrážejí proti sobě zobákem a nohama.
Objeví-li se na tokaništi samice, klesnou všichni samci nehybně k zemi. Tento neměnné probíhající rituál působí spíše komicky než nebezpečně. Když samičky začínají hnízdit, ztrácejí samci svou péřovou ozdobu i chuť bojovat. V té době dochází k uklidnění a samci z hnízdního okrsku zmizí. Za podzimního tahu je už nevidíme ve svatebním šatu, během jarního tahu jen některé z nich. O potomstvo se stará samička sama. Hnízdo je ukryté pod vegetací a vždy blízko u vody. V květnu a v červnu klade samička 4 vajíčka dlouhá 44 mm a sedí na nich asi 21 dnů. Mláďata se osamostatňují ve stáří 3 týdnů. Během hnízdění se samička pokouší odlákat ze svého okrsku všechny rušitele. Když se mláďata vylíhla, obletuje nepřítele s hlasitým varovným křikem.
Potrava
Kromě červů, plžů a hmyzu, konzumuje jespák bojovný i bobule a semena.
Názvy ve světě
Jespák bojovný
Anglicky: Ruff, Holandsky: Kemphaan, Chorvatsky: Pršljivac ogrličar, Islandsky: Rúkragi, Italsky: Combattante, Maďarsky: Pajzsoscankó, Německy: Kampfläufer
Mohlo by vás také zajímat
Jespák malý, Jespák rezavý, Jespák písečný, Jespák křivozobý, Jespák šedý, Jespák mořský, Jespák obecný
Foto: http://www.pinr.me