Liška pouštní

Někdy se liška pouštní nazývá také liška písečná, což vede k záměně se skutečnou liškou písečnou (Vulpes pallida). Liška pouštní je štíhlejší než obecná a má měkkou, hustou pískově plavou nebo stříbrošedou srst, díky které splývá s pouštním prostředím. Ve tváři má výrazné černé skvrny, uši jsou široké, nohy krátké a černý ocas má bílou špičku.

V některých oblastech, například v Ománu, žije liška pouštní v teritoriálních párech, ale obyčejně je společenská a vytváří rodinné skupiny až o patnácti kusech. Během dne se ukrývá ve štěrbinách a norách a doupě mění často po několika dnech.

Délka těla se u tohoto druhu pohybuje v rozmezí od 40 do 52 centimetrů, ocasu 25-39 centimetrů, hmotnost se u dospělých jedinců pohybuje mezi 2-3 kilogramy.

Domovinou tohoto druhu lišky je severní Afrika a západní Asie; kde obývá kamenité nebo písčité pouště.

Liška pouštní je ohrožena tím, že lidé ničí její prostředí a beduíni ji loví pro potravu i pro zábavu.

Náleží do čeledi psovití. Psovití (Canidae) jsou většinou masožravci případně všežravci. Do této čeledi patří psi, vlci, lišky, kojoti a šakalové. Stejně, jako některé kočky, jsou všichni psovití prstochodci. Psovité šelmy jsou vytrvalé a velmi přizpůsobivé. Charakteristické je pro ně štíhlé tělo s dlouhýma nohama a dlouhým chlupatým ocasem. Psi jsou rozšířeni po celém světě, až na pár izolovaných oblastí jako je Nový Zéland, ovšem i tam člověk zatáhl domácí plemena psů.