Alexandr rudohlavý

Popis

Samička alexandra rudohlavého je převážně zelná ale hlavu má modrošedou se žlutým límcem. Samec je také zelený ale má tmavě červenou hlavu a na krku široký modravě zelený límec. Dospělý samec má také červenou skvrnu na hřbetě. Mláďata se podobají spíše matce. Úplného vybarvení dosáhnou ve věku jednoho a půl až dvou let a někdy i později.

Povaha

Mimo hnízdní období může být chován z jinými druhy papoušků ale jak mile začínají ptáci hnízdit jsou značně agresivní a proto je lepší chovat alexandry rudohlavé pouze po párech. Tito papoušci se ani moc hlasově neprojevují ale spíše tak "blekotají".

Život v přírodě

Alexandr rudohlavý obývá světlé lesy, husté pralesy ale i pahorkovité oblasti a zemědělské kraje. Ptáci se většinou sdružují v párech nebo v málo četných skupinách. Při dozrávání obilovin se tito papoušci spojí v jedno velké hejno a společně ničí úrodu zemědělcům, kteří je proto nemají rádi. V přírodě se nejčastěji živý semeny, ovocem, ořechy, květy a pupeny stromů.

Potrava

Základní krmnou dávku tvoří směs semen pro střední papoušky. Tu můžeme hlavně v hnízdním období doplňovat o různé druhy zeleného krmení, ovoce, naklíčeným zrním a vaječnou míchanicí. Papoušci rádi okusují větvičky, tak bychom je měli zásobit větvičkami k okusu. Vhodná je například vrba nebo větve z ovocných stromů (pozor na chemicky ošetřované).

Chov a hnízdění

Voliéra pro alexandry rudohlavé nemusí být příliš prostorná. Bez problémů si vystačí z voliérou o rozměrech 2x1x2m (d,š,v). Byli však odchováni i v kleci 80 x 40 x 40 cm (s hnízdní budkou zavěšenou zvenku). Alexandr rudohlavý nemá tak destruktivní tendence, tak že mohou být bez problémů chováni ve voliéře z dřevěnou konstrukcí. Jelikož hnízdí alexandři rudohlaví zhruba od prosince do března, tak by měla být v místnosti kde je umístěná voliéra teplota alespoň 20°C. Hnízdnímu páru poskytneme nejlépe dutý kmen o průměru alespoň 25cm a výšce 40 - 50 cm a vletový otvor 7 cm ale na výběr budky nejsou příliš nároční. Na dno můžeme dát kousky ztrouchnivělého dřeva nebo vlhkou rašelinu. Osobně si myslím, že obyčejné hoblovačky by jim také vyhovovaly. Samička snáší 4 až 5 bílých vajec, které opečovává sama a samec jí chodí do budky pouze krmit. Za zhruba 22 až 24 dnů se z vajíček vylíhnou mláďata porostlá prachovým peřím. Když mláďata dovrší věku 42 dnů opouští hnízdní dutinu a hlavně sameček je ještě nějakou dobu krmí. Mláďata budou schopna rozmnožování ve věku 3 let. V tomto věku budou také plně vybarvená. Během hnízdění je lepší ptáky příliš nerušit protože pokud zažijí přílišný stres mohou celou snůšku opustit nebo mláďata usmrtit.

Zajímavost

Někteří chovatelé podávají během odchovu mláďat i larvy potemníka moučného.

Názvy ve světě

Alexandr rudohlavý

Latinsky: Psittacula cyanocephala, Anglický: Blossom-headed Parrakeet, Dánsky: Blommehovedet Ædelparakit, Finsky: luumupääkaija, Francouzsky: Perruche à tête prune, Holandsky: Pruimkopparkiet, Italsky: Parrocchetto testa di prugna, Japonsky: koseiinko, Japonsky 2: コセイインコ, Latinský název: Psittacula cyanocephala, Norsky: Plommehodeparakitt, Německy: Pflaumenkopfsittich, Polsky: aleksandretta sliwoglowa, Rusky: Красноголовый кольчатый попугай, Slovensky: alexander pestrý, Čínsky: 紫头鹦鹉, Španělsky: Cotorra Ciruela, Švédsky: Plommonhuvad parakit

Mohlo by vás také zajímat

Alexandr velký,  Alexandr černohlavý,  Alexandr čínský,  Alexandr malý,  Alexandr růžový vousatý,  Alexandr šedý,  Papoušek alexandřin,  Ťuhýk rudohlavý,  Mangabej rudohlavý