Bretaňský ohař dlouhosrstý

Původem je Bretaňský ohař dlouhosrstý velmi staré psí plemeno, využívané při štvanicích v kombinaci se sokoly. Později, po zkřížení se setry a španěly, se bretaňský ohař stal celosvětově mimořádně oblíbeným nejmenším ohařem. Ve své vlasti je vůbec nejoblíbenějším loveckým psem.

Bretaňský ohař dlouhosrstý je klasický ohař pro drobnou zvěř. Je to družná, vyrovnaná, velmi přátelská a snadno ovladatelná bytost. Má jemný čich, jehož pomocí vyhledává a vystavuje zvěř. Výborně pracuje i po výstřelu a to i ve vodě, odkud přináší zastřelenou pernatou zvěř. Dobře Bretaňský ohař dlouhosrstý pracuje rovněž na stopě a rovněž je dobrým barvářem. Na škodnou není toto plemeno příliš ostré.

Bretaňský ohař dlouhosrstý je statný, středně velký dlouhosrstý pes, věrný společník svého pána, na něhož je velmi vázán a je ochotný se mu podřizovat. Proto jeho výchova nečiní žádné potíže. Je vášnivým lovcem, ale také vhodným rodinným a doprovodným psem. Vyžaduje ovšem lovecký výcvik, zaměstnání a pohyb v revíru. Je přizpůsobivým loveckým psem, který zpříjemňuje myslivcům život i v oddechovém čase. Péče o srst je snadná, Vyskytují se i jedinci s dědičně zkráceným prutem. Mnoho se jich rodí i bez ocasu (tzv. anurié).