Mihule východní

Lampetra japonica

Mihule východní

Lampetra japonica

Znaky: Horní čelistní destička je široká, s jedním silným špičatým zubem na každé straně. Na spodní čelistní destičce je 6 (někdy i 7) velkých, stejně dlouhých zubů. Kolem ústního otvoru jsou jen mohutné horní a dolní retní zuby, boční vnější retní zuby chybí. Tři vnitřní retní zuby na každé straně mají dvě špičky a jsou nápadně vyvinuty. Příčná jazyčná destička má uprostřed zářez, na jejím předním okraji je množství zoubků, z nichž prostřední je zvětšený a rozšířený. Oba hřbetní ploutevní lemy jsou před nástupem do tření odděleny malou mezerou, v době tření se zvětšují, takže se zcela dotýkají.

Zbarvení: Šedomodré až modravě olivové, hřbetní část těla je tmavá, boky mají světlejší odstín a břicho je bílé.

Délka: Stěhovavá forma může měřit až 62,5 cm, stálá forma dorůstá nejvýše 26 cm.

Rozšíření: Stěhovavá forma obývá tichomořské pobřeží Dálného východu od Japonska, Koreje, přes Ochotské moře až po Barentsovo a Bílé moře. Areál rozšíření sladkovodní stálé formy sahá od řek Pečory a Obu až po východosibiřské řeky Kolyma a Anadyr.

Způsob života: Velká stěhovavá forma žije v arktických pobřežních vodách, kde napadá ryby a živí se paraziticky jejich krví a masem. Biologie je velmi podobná biologii mihule mořské. V Bílém moři se začínají mihule východní shromažďovat ke tření od července do srpna, v květnu a červnu následujícího roku se třou v dolních tocích velkých řek. Menší, stálá forma žije výlučně ve sladkých vodách.

Mohlo by vás také zajímat

Candát východní, Čipmank východní, Čolek východní, Gekon východní, Gorila východní, Jehlozobka východní, Ježek východní, Kuňka východní, Mandelík východní, Mihule karpatská

Související obsah: Mihule východní