Aktuálně: 5 190 inzerátů171 433 diskuzních příspěvků17 700 uživatelů

Šídlatka páskovaná

Lestes sponsa

Šídlatka páskovaná

Lestes sponsa

Šídlatka páskovaná

  • Výskyt: Střední a severní Evropa
  • Délka těla: 35 mm
  • Potrava: Imaga drobný hmyz, nymfy korýši a vodní hmyz
Šídlatka páskovaná
Kam se řadí?

Šídlatka páskovaná

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Palaeoptera - starokřídlí
  • Nadřád: Odonatoptera - vážkokřídlí
  • Řád: Odonata - vážky
  • Čeleď: Lestidae - šídlatkovití
  • Rod: Lestes - šídlatka
Šídlatka páskovaná
Kde žije?

Šídlatka páskovaná

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Chov Zvířat 03.03.2024, 13:17
45 4 minuty čtení

Znaky: Délka těla 3,5 cm, rozpětí křídel 4-4,5 cm. Typický zástupce čeledi šídlatkovitých (Lestidae), která je v Evropě zastoupena osmi druhy, jejichž rozlišení nebývá snadné. Všechny šídlatky rodu Lestes nechávají v klidové poloze křídla polorozevřená a podle toho je můžeme v přírodě snadno poznat. Podobně jako další druhy je i samec šídlatky páskované na hřbetní straně těla zelenavý, kovově lesklý, kdežto samice je měďově zbarvená. U samečků jsou dva první a dva poslední články zadečku modré, jakoby ojíněné. Téměř sklovitě průhledná křídla a velmi úzký zadeček umožňují těmto vážkám odpočívajícím na pobřežní vegetaci dokonale splynout s okolním prostředím.

Stanoviště: Lesní tůně, rybníky, rašeliniště i slatiny, ekologická valence druhu je velmi široká. Patří mezi první druhy vážek, kterých si v létě můžeme všimnout i na malých vodních biotopech obklopených ostřicovými nebo rákosovými porosty. Žije pospolitě, a tak můžeme na vhodných stanovištích pozorovat i stovky šídlatek poletujících sem tam nad vodní hladinou nebo usedajících na pobřežní vegetaci.

Rozšíření: Střední a severní Evropa a rozsáhlé severní části Asie. V horách do 1200 m n.m.

Výskyt: Patří k nejhojnějším druhům našich vážek. Nemá žádné zvláštní nároky a dobře se přizpůsobuje změnám životního prostředí.

Biologie: Šídlatky přenocují na rostlinách. Kolem deváté nebo desáté hodiny dopoledne, kdy už slunce stojí výše, se začínají šídlatky ze své strnulosti probouzet. V teplých poledních hodinách jsou plně aktivní a v této době také nejčastěji dochází k páření a kladení vajíček. Samec nalétává na samice a pokouší se jí uchopit za hlavou pomocí přívěsků na konci zadečku. Přívěsky na zadečku jsou druhově specifické a jejich tvarová odlišnost je často využívána pro přesné určování velmi podobných druhů. Když se nějaký samec opakovaně vyskytne v revíru jiného, ale příbuzného druhu, většinou nedojde k páření. Před vlastním pohlavním spojením musí samec z pohlavního otvoru na devátém článku zadečku naplnit spermatem druhotné pářicí ústrojí, které má vpředu, na spodní straně druhého a třetího článku zadečku. Při vlastní kopulaci, kdy samec drží samici pevně za hlavou, samice ohne svůj zadeček daleko dopředu, až dosáhne spojení s pářicím ústrojím samce. Tak dojde vlastně ke spojení těl na dvou místech a pár vytvoří jakýsi kruh. Teprve nyní se může přenést sperma do pohlavního ústrojí samice na konci jejího zadečku. Poté se pohlavní spojení uvolní, tím se kruh přeruší a nadále už je dvojice spojena jen pomocí přívěsků na konci zadečku samců, jimiž drží za hlavou. Takto zůstávají oba partneři spolu spojeni i při kladení vajíček. Od tohoto chování je odvozeno i latinské jméno druhu - „sponsa" - znamená snoubenka nebo nevěsta. Samice vpichuje vajíčka do vybraných rostlin, většinou po dvou, vzácněji po třech na jedno místo. Krátkým, na spodním okraji vroubkovaným kladélkem nejdříve vytvoří malou rýžku v rostlinném stonku nebo na listu pod vodní hladinou a do ní pevně zasune vajíčka. Kladení začíná nad hladinou a dále dvojice pomalu pozpátku sestupuje po rostlině dolů pod vodu, kde může vydržet až půl hodiny. Nakladená vajíčka se vyvíjejí teprve na jaře následujícího roku, kdy se z nich líhnou malé nymfy. Ty jsou zpočátku málo pohyblivé, podobně jako nymfy motýlic rodu Calopteryx. Zpravidla jsou unášeny nebo plavou na hladině, odkud se později pomalu spouštějí dolů ke dnu. Větší nymfy se obvykle pohybují po dně, kde loví drobné živočichy. Za šest až osm týdnů jsou plně dorostlé. Tehdy vylézají z vody, nohama se pevně přichytí na kameni nebo jiné dosti pevné podložce a při následujícím posledním svlékání kutikulu nymfy už opustí dospělá šídlatka - imago. Od vajíčka až do imaga prochází tento druh třinácti vývojovými stupni – stadii a nymfálními instary.

Potrava: Imaga loví na břehu drobný hmyz, nymfy se živí korýši a vodním hmyzem.

Mohlo by vás také zajímat

Užovka páskovanáZorila páskovanáMyš páskovanáVakoveverka páskovanáŠídlatka velkáŠídlatka brvnatá

Podělte se s námi o názor na tento text →