Člunozobec africký

Člunozobec africký je velký mokřadní pták, jehož mohutný zobák připomíná dřevěný střevíc. Právě podle něj dostal své jméno. Přestože svým postojem připomíná čápa, podle současného systematického zařazení je příbuznější pelikánům a dalším ptákům řádu brodivých. V přírodě tráví dlouhé minuty téměř bez pohybu, aby náhle prudce zaútočil na rybu skrytou pod hladinou. Tento způsob lovu je možný jen v mokřadech s vhodnou hloubkou vody a hustou vegetací.

Bažiny Afriky

Člunozobec obývá rozlehlé sladkovodní mokřady východní a střední Afriky, zejména oblasti s papyrem, vysokými travinami a plovoucí vegetací. Vyskytuje se například v Jižním Súdánu, Ugandě, Demokratické republice Kongo, Tanzanii a Zambii. Vyhledává mozaiku hustých porostů a otevřených vodních okének, kde se může pohybovat a lovit. Rozsáhlá, obtížně přístupná bažina mu poskytuje úkryt, ale zároveň omezuje možnosti sledování volně žijících populací. Ztráta těchto stanovišť je proto obzvlášť závažná.

Vzhled

Dospělý pták stojí přibližně 100–140 cm vysoko a váží kolem čtyř až sedmi kilogramů. Má šedé opeření, dlouhé nohy a nápadně široký zobák zakončený hákovitou špičkou. Mohutná hlava a krk umožňují prudký výpad do vody. Oči jsou posazeny tak, že pták dokáže přesně zaměřit kořist před sebou. Za letu drží krk zatažený, podobně jako pelikáni či volavky. Většinou je tichý, ale při setkání s partnerem nebo u hnízda může hlasitě klapat zobákem.

Lov

Základ potravy tvoří ryby, mezi nimi bahníci a další druhy schopné žít v málo okysličené vodě. Člunozobec může ulovit také žáby, vodní plazy a další vhodnou kořist. Obvykle stojí na místě nebo pomalu našlapuje, pozorně sleduje hladinu a pak se vrhne dopředu celou přední částí těla. Se zobákem často nabere i vodní rostliny, které následně vytřídí. Lov vyžaduje velkou trpělivost a dostatek potravních míst; ptáci proto bývají mimo hnízdění samotářští a udržují mezi sebou odstup.

Hnízdění

Pár staví rozměrnou hnízdní plošinu z vodní vegetace, často na ostrůvku nebo mezi plovoucími rostlinami. Samice snáší zpravidla dvě vejce, někdy jedno či tři. Inkubace trvá přibližně měsíc a oba rodiče se podílejí na péči. V horku mohou nosit vodu v zobáku a ochlazovat jí vejce i mláďata. Přestože se může vylíhnout více mláďat, obvykle přežije jen jedno, protože rodiče nedokážou za všech okolností uživit všechna. Vývoj je pomalý: mládě zůstává dlouho závislé na rodičích a létat začíná až po několika měsících.

Ochrana

Člunozobec africký je hodnocen jako zranitelný druh. Ohrožuje jej odvodňování a vypalování mokřadů, rozšiřování pastvin, rušení rybáři a místy také odchyt. Ochrana velkých souvislých bažin je důležitější než jednotlivé izolované úseky, protože ptáci potřebují rozsáhlé plochy pro lov i rozmnožování. Chov v lidské péči je mimořádně náročný: vyžaduje velké klidné mokřadní zařízení, specializované krmení a zkušenou péči. Nejde o druh vhodný pro běžné soukromé chovy. Jeho pozorování ve volné přírodě je cenné především tehdy, pokud nenarušuje hnízdiště ani potravní místa.