Hroznýšek pestrý

Hroznýšek pestrý (Eryx colubrinus) je nejedovatý had severovýchodní a východní Afriky, přizpůsobený životu v písčitých a suchých půdách. V teraristické literatuře se často objevuje pod starším rodovým jménem Gongylophis colubrinus. Na rozdíl od dlouhých štíhlých užovek má krátké mohutné tělo, malou hlavu a neobyčejně krátký ocas. Většinu času tráví pod povrchem substrátu, takže z něj někdy vykukují jen oči a horní část hlavy. Jeho způsob života ovlivňuje jak lov, tak nároky na chov.

Stavba těla

Hroznýšek pestrý je podsaditý had s velmi silnými svaly a hladkými šupinami. Dospělé samice bývají výrazně delší a mohutnější než samci: často dorůstají kolem 60–80 cm, samci mohou zůstávat přibližně mezi 35 a 50 cm. Základní barva divokých jedinců je písková, žlutavá až oranžová, na hřbetě se táhnou nepravidelné tmavě hnědé skvrny. Břicho bývá světlé. Při pohledu z boku je patrný klínovitě tvarovaný čenich a drobnější oči posazené výše na hlavě. Takové uspořádání pomáhá sledovat okolí, aniž by had musel z písku úplně vylézt. Krátký tupý ocas může při letmém pohledu připomínat hlavu, což ztěžuje některým predátorům správně zaměřit útok. V lidské péči existuje řada šlechtěných barevných forem, jejichž kresba neodpovídá běžnému zbarvení v přírodě.

Písek a křoviny

Druh obývá suchá a polosuchá stanoviště od Egypta a Súdánu přes Etiopii a Somálsko až po Keňu a Tanzanii. Vyskytuje se na otevřených písčitých pláních, v savanách s řídkými keři a na místech s kyprou půdou vhodnou k zahrabávání. Neznamená to ale, že žije jen v čistých dunách bez jakékoli vegetace. V řadě lokalit využívá stín křovin, kořenové systémy a místa s rozdílnou teplotou a vlhkostí. Během nejteplejší části dne zpravidla odpočívá pod povrchem, aktivnější bývá za soumraku a v noci. V zimních či suchých obdobích může jeho aktivita klesat podle místního klimatu.

Lov z úkrytu

Hroznýšek pestrý vyhledává drobné savce, menší ještěrky a příležitostně mláďata ptáků. Typický lov spočívá v čekání těsně pod povrchem písku, odkud prudce zaútočí na procházející kořist. Tu uchopí čelistmi a ovine svalnatým tělem. Kořist usmrcuje škrcením a následně ji polyká celou. Jed se při lovu neuplatňuje. Schopnost zůstat dlouhou dobu skrytý znamená, že i zdravý had může být v teráriu vidět jen zřídka. Není vhodné jej proto opakovaně vyhrabávat jen kvůli kontrole, pokud nejsou přítomné známky zdravotních problémů.

Zařízení terária

Pro chov v České republice je důležitější dostatečná plocha dna a hluboký bezpečný substrát než mimořádná výška nádrže. Pro dospělou samici je vhodným výchozím řešením terárium o půdorysu alespoň přibližně 90 × 45 cm; menší samec může využívat o něco menší prostor, ale větší zařízení umožní vytvořit kvalitnější teplotní gradient. Substrát musí dovolovat snadné zahrabání, měl by být stabilní a neměl by při dýchání nebo krmení způsobovat problémy. Vhodné jsou ověřené směsi písku a vhodné zeminy bez ostrých částic a chemických přísad. Hloubka vrstvy by měla umožnit, aby se had mohl schovat pod povrch celým tělem.

V teplé části lze vytvořit místo s teplotou přibližně 32–35 °C, zatímco chladnější část má poskytovat asi 23–27 °C. Díky tomu si had vybere vhodnou tělesnou teplotu, aniž by musel zůstat stále na jednom místě. V noci může teplota mírně klesnout. Zdroje tepla musí být řízeny termostatem a zabezpečeny proti popálení. Celkové prostředí má být spíše suché a větrané, například při relativní vlhkosti přibližně 30–50 %, ale vždy je nutné nabídnout přístup k čisté vodě a malý vlhčí úkryt, zvláště při svlékání. Trvale mokrá podlaha naopak zvyšuje riziko potíží s kůží. Při zařizování se mají těžké kameny a dekorace upevnit tak, aby je zahrabaný had nemohl podhrabat a způsobit jejich pád.

Krmení

V lidské péči se běžně podávají přiměřeně velcí hlodavci, nejlépe bezpečně rozmrazení. Mláďata potřebují odpovídající malou kořist, například myší holata. Dospělé hady je vhodné krmit v delších intervalech podle velikosti, kondice a aktivity. Zbytečně časté krmení vede k obezitě, která u zvířete skrytého v substrátu nemusí být hned patrná. Kořist nemá být výrazně širší než nejmohutnější část těla. Přímé podávání z pinzety pomáhá omezit náhodné pozření substrátu. Po krmení je vhodné dopřát hadovi klid; při dlouhodobém odmítání potravy je třeba zkontrolovat teplotní podmínky, svlek, případnou březost a zdravotní stav.

Živá mláďata

Hroznýšek pestrý je živorodý v tom smyslu, že samice po vývoji embryí uvnitř těla porodí plně vyvinuté malé hady. Počet mláďat je proměnlivý, často přibližně čtyři až dvacet. Mláďata jsou samostatná a krátce po narození se dokážou zahrabávat podobně jako dospělí. K prvnímu krmení zpravidla přistupují až po prvním svleku. Samice potřebuje během březosti stabilní mikroklima a dostupný prostor s vhodnou teplotou. Samci a samice se mimo plánované rozmnožování obvykle chovají odděleně, aby se předešlo stresu a problémům při krmení.

Ochrana a původ

V širokém africkém areálu je druh hodnocen jako málo dotčený, přesto se početnost může lokálně měnit kvůli odchytu a ztrátě stanovišť. V teraristice je proto vhodné přednostně pořizovat hady z doložených odchovů. Původ, případné šlechtěné zbarvení i zdravotní historie jedince mají být při výběru jasné. Dlouhověkost těchto hadů znamená závazek péče na mnoho let, nikoli krátkodobou zálibu.