Otakárek černý

Otakárek černý (Papilio polyxenes) je výrazný severoamerický denní motýl s tmavými křídly, žlutými skvrnami a úzkými ocasními výběžky na zadních křídlech. Podobně jako evropský otakárek fenyklový patří do čeledi otakárkovitých a jeho housenky se vyvíjejí na miříkovitých rostlinách. Nejde však o barevnou formu evropského druhu. Samci a samice otakárka černého mají různou kresbu: samci nesou obvykle nápadnější žluté řady skvrn, samice zase výraznější modravé plochy na zadních křídlech.

Rozšíření

Druh žije na velké části severoamerického kontinentu od jižní Kanady přes Spojené státy do Mexika a některých dalších oblastí. Vyhledává otevřenou krajinu, vlhčí louky, okraje polí, paseky, zahrady i řídké křoviny. Dospělci mají rádi slunná místa s dostatkem kvetoucích rostlin. Zásadní je ale výskyt hostitelských bylin, bez nichž se motýl nemůže rozmnožovat. V Česku nepatří k původní fauně a nelze jej zaměňovat s místními otakárky. Pozorování jednotlivých jedinců v chovu proto nevypovídá o volně žijící evropské populaci.

Kresba křídel

Rozpětí křídel se pohybuje přibližně mezi osmi a jedenácti centimetry. Základní plocha je převážně černá, u okrajů ji protínají žluté skvrny a oblouky. Na zadních křídlech bývají modravé plochy a nápadná červeno-oranžová oka s tmavým středem. Každé zadní křídlo nese krátký ocasní výběžek. Motýli mohou svým kontrastním zbarvením připomínat některé nepoživatelné druhy, ale jejich vzor není u obou pohlaví stejný. Při určování je užitečné sledovat současně horní i spodní stranu křídel a umístění barevných skvrn.

Hostitelské rostliny

Housenky požírají listy miříkovitých rostlin. V severoamerických zahradách je lze nalézt na petrželi, kopru, fenyklu, mrkvi i planých příbuzných druzích. Na hostitelskou rostlinu samice ukládá jednotlivá světle žlutá kulatá vajíčka. Čerstvě vylíhlé housenky jsou černé s bělavým sedlem na hřbetě, takže připomínají ptačí trus. Ve vyšších vývojových stádiích se mění na zelené housenky s černými příčnými pásy a žlutými skvrnami. Při ohrožení vysouvají za hlavou oranžový vidlicovitý obranný orgán zvaný osmeterium, který uvolňuje nepříjemně páchnoucí látky.

Proměna

Vývoj vajíčka trvá podle počasí přibližně čtyři až devět dní, housenka se vyvíjí asi deset až třicet dní. Před zakuklením opouští živnou rostlinu a hledá pevnou oporu. Kukla je uchycena zadním koncem a hedvábným páskem kolem těla, nikoliv uzavřena v hedvábném zámotku. Podle okolností může být zelenavá nebo hnědá. V severních oblastech přezimuje motýl ve stadiu kukly; během příznivější části roku se mohou vystřídat dvě generace. V teplejších jižních oblastech bývá generací více. Termíny nelze mechanicky přenést na české klima, kde se druh přirozeně nevyvíjí.

Péče o housenky

Při odborném pozorování vývoje v českých podmínkách je třeba zajistit přesně určený druh, zdravé hostitelské rostliny bez postřiků, dobře větranou nádobu a hygienu. Listy musejí zůstávat čerstvé, zbytky a trus se pravidelně odstraňují. Larvy se nesmějí držet v přehřáté uzavřené nádobě vystavené přímému slunci. Kuklícím se housenkám je nutné ponechat vhodné větvičky a dostatek prostoru. Dospělí motýli potřebují dostatek květů s nektarem a možnost létat. Nepůvodní druh se nesmí vypouštět do české přírody; účelem odborného odchovu může být pozorování životního cyklu, nikoliv zakládání volné populace.