Otakárek citrusový
Papilio demoleus
Otakárek citrusový
Papilio demoleus
Otakárek citrusový (Papilio demoleus) je výrazný denní motýl tropických a subtropických oblastí, známý zejména jako konzument listů citrusů. Navzdory příslušnosti k otakárkovitým nemá na zadních křídlech dlouhé ostruhy připomínající ocásky. Rozpětí křídel bývá přibližně 8–10 cm. Svrchní strana je tmavá s nepravidelnými světle žlutými skvrnami a pásy; na zadních křídlech vynikají modré a červenooranžové kresby. Rychle létá mezi kvetoucími rostlinami, zahradami a otevřenými stanovišti. Vedle krásy dospělců je zajímavý proměnou housenek, které během růstu mění barvu i způsob maskování.
Rozšíření
Domovem otakárka citrusového je rozsáhlá oblast jižní a jihovýchodní Asie, od Blízkého východu přes Indický subkontinent po jižní Čínu a některé ostrovy jihovýchodní Asie. Další populace žijí v Austrálii a na Nové Guineji, přičemž jejich potravní vazby se mohou podle poddruhu lišit. Druh byl zavlečen také do Karibiku, kde se na některých ostrovech úspěšně rozmnožuje a může poškozovat citrusové výsadby. Oblíbeným prostředím jsou slunné zahrady, okraje porostů, ovocné sady a oblasti s dostatkem živných rostlin. V České republice nemá zavedené volně žijící populace; případné chovy vyžadují kontrolované podmínky.
Vývoj housenek
Samice pokládá kulovitá vejce jednotlivě na listy nebo mladé výhony hostitelské rostliny. V mnoha asijských populacích jde především o citrusy a další rostliny z čeledi routovitých. Malé housenky svým tmavým zbarvením a bílými nepravidelnými skvrnami připomínají ptačí trus. Takové maskování snižuje jejich nápadnost pro predátory. Po několika svlékáních se jejich vzhled výrazně změní: starší housenky jsou převážně zelené, s příčnými a šikmými kresbami. Při vyrušení mohou vysunout za hlavou pachový obranný orgán zvaný osmeterium. Larvy spotřebují během pozdějších instarů podstatně více listové plochy než v počátku vývoje.
Kuklení
Po dokončení pěti larválních instarů housenka přestává přijímat potravu a vyhledává pevný podklad. Kukla je připevněna zadním koncem a hedvábným páskem kolem hrudi, často na větvičce nebo jiné svislé opoře. Její zelené či hnědavé zbarvení napomáhá splynutí s okolím. V teplém počasí může celý vývoj od vajíčka k dospělému motýlu proběhnout během několika týdnů, délku však výrazně ovlivňuje teplota, vlhkost a kvalita rostliny. Při vhodném klimatu vzniká více generací ročně. Dospělci sají nektar a někdy vyhledávají vlhkou půdu, z níž přijímají rozpuštěné minerální látky.
Chov a živné rostliny
Pro pozorování vývoje v českých podmínkách je základním předpokladem spolehlivý přísun zdravých, chemicky neošetřených citrusových listů. Pokojové citrusy je nutné přes zimní období pěstovat v odpovídajícím světle a teple; malé rostliny mohou větší housenky rychle odlistit. Vhodné je vzdušné, dobře zabezpečené chovné zařízení s větvičkami k pohybu a kuklení. Zbytky listů a trus se musí pravidelně odstraňovat, aby se netvořily plísně. Housenky nepatří do uzavřené neodvětrávané sklenice ani na rostliny ošetřené insekticidy. U dospělců je třeba zajistit prostor pro rozvinutí a oschnutí křídel po vylíhnutí. Nepůvodní jedince není vhodné vypouštět do přírody, zvláště kvůli riziku zavlečení škůdců a patogenů.
Názvy ve světě
Otakárek citrusový
Latinsky: Papilio demoleus, Anglicky: Lime Swallowtail, Německy: Indischer Citrus-Schwalbenschwanz, Francouzsky: Voilier échiquier, Španělsky: Papilio Ajedrezado, Maďarsky: Citruspillangó, Nizozemsky: Limoenvlinder, Indonésky: Kupu-kupu jeruk, Japonsky: オナシアゲハ, Čínsky: 達摩鳳蝶, Italsky: Macaone limone
Mohlo by vás také zajímat
Otakárek černý, Otakárek fenyklový, Otakárek ovocný, Otakárek palinurus
Použitá literatura (3)
- Saxena, K. N. & Goyal, S. (1978): Host-plant relations of the citrus butterfly Papilio demoleus L.: orientational and ovipositional responses. Entomologia Experimentalis et Applicata 24: 1–10.
- Lewis, D. S. (2015): Lime Swallowtail Papilio demoleus Linnaeus. University of Florida IFAS Extension, EENY-444.
- Morphology, life cycle and management of two invasive subspecies of Papilio demoleus (Lepidoptera: Papilionidae): A review (2020). Journal of Applied Entomology 144: 845–856.

Dospělý otakárek citrusový na vlhkém podkladu s typickou tmavou a žlutou kresbou křídel.
Otakárek citrusový Základní informace
- Výskyt: jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie; zavlečen v Karibiku
- Prostředí: zahrady, sady, otevřená vegetace
- Rozpětí křídel: asi 8–10 cm
- Zbarvení křídel: tmavé s krémově žlutými skvrnami
- Potrava dospělců: nektar; minerály z vlhké půdy
- Živné rostliny: citrusy a jiné routovité, dle poddruhu i další
- Počet larválních instarů: 5
- Mladé housenky: maskování podobné ptačímu trusu
- Starší housenky: zelené s kresbou
- Obranný orgán: osmeterium
- Vajíčka: kladena jednotlivě na rostlinu
- Kukla: připevněna hedvábným páskem
- Počet generací: v teple několik ročně
- ČR: nepůvodní druh; kontrolovaný chov

Kam se řadí Otakárek citrusový
Taxonomie
- Říše: Animalia
- Kmen: Arthropoda
- Podkmen: Hexapoda
- Třída: Insecta
- Řád: Lepidoptera
- Čeleď: Papilionidae
- Podčeleď: Papilioninae
- Rod: Papilio
- Druh: Papilio demoleus

Kde žije Otakárek citrusový
Západní Asie, Jižní Asie, Východní Asie, Jihovýchodní Asie, Karibik, Austrálie, Nová Guinea
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní areál: od Blízkého východu a Indie po jižní Čínu a jihovýchodní Asii
- Další původní populace: Austrálie a Nová Guinea; poddruhové odlišnosti
- Zavlečený výskyt: některé karibské ostrovy, včetně Jamajky a Portorika
- Stanoviště: slunné zahrady, citrusové sady a otevřená krajina
- Hostitelské rostliny: v mnoha populacích citrusy a další routovité