Kobra egyptská
Naja haje
Kobra egyptská
Naja haje
Kobra egyptská (Naja haje) je velký jedovatý had severní a části východní Afriky. Patří mezi pravé kobry, které při vyrušení zvednou přední část těla a rozšíří krk do nápadné kápě. Tento obranný postoj ji proslavil už ve starověkém Egyptě, kde se podoba vztyčené kobry objevovala jako symbol královské moci. Současné zoologické poznatky však ukazují, že nejde o jedinou kobru celé severní Afriky a že některé dříve společně uváděné populace patří k samostatným druhům.
Vzhled
Dospělá kobra egyptská běžně měří přibližně 1,5–2 metry, výjimečně může být delší. Má silné válcovité tělo, širokou hlavu a velké oči s kulatou zorničkou. Zbarvení je mimořádně proměnlivé: od žlutohnědé a šedé přes tmavě hnědou po téměř černou. Některé populace mají na přední části těla světlejší nebo tmavší příčné kresby. Marocké formy bývají často jednolitě černé. Kápě vzniká roztažením prodloužených krčních žeber a kůže, nikoli rozšířením hlavy samotné. Ve volném pohybu je krk běžně úzký a had na první pohled nemusí být snadno rozpoznatelný od jiných velkých druhů.
Suchá krajina
Kobra egyptská se vyskytuje v severní Africe od Maroka přes území Maghrebu a povodí Nilu, dále v některých oblastech sahelského pásu a východní Afriky. Rozšíření se podle současného vymezení mění, protože části někdejšího druhového komplexu byly odděleny, například západoafrická kobra senegalská. Žije na okrajích polopouští, v suché savaně, v křovinách, kamenitých údolích a poblíž říčních břehů. Úplně holým písčitým pouštím bez úkrytů se většinou vyhýbá. Ve dne využívá nory, skalní štěrbiny a jiné chráněné prostory. Aktivita je proměnlivá; v horkých obdobích loví častěji za soumraku nebo v noci, za mírnějšího počasí může vycházet také ve dne.
Potrava a lov
Jejím hlavním zdrojem obživy jsou drobní savci, žáby a ropuchy, ještěři, ptáci a další hadi. Složení potravy se liší podle dostupnosti kořisti v jednotlivých biotopech. Kobra dokáže aktivně prohledávat zemní úkryty a lovit i živočichy ukryté v porostu. Kořist zadržuje čelistmi a usmrcuje účinkem jedu. Významné jsou především neurotoxické složky, které narušují přenos nervových vzruchů ke svalům. Na rozdíl od specializovaných plivajících kober nemá kobra egyptská uzpůsobené jedové zuby k cílenému vystřikování jedu na dálku. To však nijak nesnižuje nebezpečnost jejího kousnutí. V přírodě má význam jako predátor drobných obratlovců.
Rozmnožování
Samice klade vejce, obvykle do chráněné dutiny v půdě nebo do jiného úkrytu, kde nejsou vystavena přímému slunci a prudkému vysychání. Snůška může zahrnovat přibližně osm až dvacet vajec. Doba vývoje závisí na teplotě a vlhkosti prostředí, zpravidla jde o několik týdnů až více než dva měsíce. Mláďata po vylíhnutí přijímají drobnou živočišnou potravu a už od začátku jsou vybavena jedovým aparátem. Kápě a výstražné postoje se objevují také u mladých jedinců. Z hlediska bezpečnosti proto není malé mládě neškodné a nelze jej hodnotit podle tělesné velikosti.
Obrana a ochrana
Při setkání s člověkem se kobra egyptská může pokusit uniknout. Pokud zůstane zahnána do kouta, vztyčí přední část těla, roztáhne kápi a někdy hlasitě syčí. Kousnutí může způsobit život ohrožující otravu včetně selhání dýchání a vyžaduje okamžité odborné lékařské ošetření. V České republice tento had nepatří do běžného terarijního chovu; jeho případné držení připadá v úvahu pouze ve specializovaných podmínkách s odpovídajícími bezpečnostními opatřeními a odborným personálem. Přírodní populace ohrožuje místně pronásledování ze strachu, dopravní provoz a přeměna krajiny. Současně je důležité odlišovat skutečnou kobru egyptskou od příbuzných taxonů, které starší literatura zahrnovala pod stejný název.
Názvy ve světě
Kobra egyptská
Latinsky: Naja haje, Anglicky: Egyptian Cobra, Německy: Uräusschlange, Francouzsky: Cobra égyptien, Španělsky: Cobra egipcia, Polsky: Kobra egipska, Slovensky: Kobra aspis, Nizozemsky: Egyptische cobra, Italsky: Cobra egiziano, Finsky: Egyptinkobra, Švédsky: Egyptisk kobra, Maďarsky: Egyiptomi kobra, Katalánsky: Cobra egípcia
Mohlo by vás také zajímat
Dikobraz jihoafrický, Dikobraz obecný, Dikobraz palawanský, Dikobraz srstnatonosý, Kobra indická, Kobra monoklová, Želva egyptská
Použitá literatura (3)
- Trape, J.-F.; Chirio, L.; Broadley, D. G.; Wüster, W. (2009): Phylogeography and systematic revision of the Egyptian cobra (Serpentes: Elapidae: Naja haje) species complex, with the description of a new species from West Africa. Zootaxa 2236: 1–25.
- Spawls, S.; Howell, K.; Drewes, R.; Ashe, J. (2018): A Field Guide to the Reptiles of East Africa. 2nd edition. Bloomsbury Publishing.
- World Health Organization, Regional Office for Africa (2010): Guidelines for the Prevention and Clinical Management of Snakebite in Africa.

Černá forma kobry egyptské, označovaná jako legionis, ve výstražném postoji na kamenité půdě v jižním Maroku.
Kobra egyptská Základní informace
- Délka: obvykle 1,5–2 m, výjimečně více
- Zbarvení: šedé, hnědé až černé
- Určovací znak: roztažitelná krční kápě
- Výskyt: severní a části východní Afriky
- Prostředí: suché savany, křoviny, kamenitá údolí
- Úkryty: nory, skalní štěrbiny a zemní dutiny
- Aktivita: často soumraková a noční, místy denní
- Potrava: hlodavci, žáby, ještěři, ptáci a hadi
- Jed: především neurotoxický, život ohrožující
- Vystřikování jedu: není plivající kobra
- Obrana: vztyčený předek těla a rozšířená kápě
- Rozmnožování: vejcorodý druh
- Snůška: přibližně 8–20 vajec
- Inkubace: několik týdnů až přes dva měsíce
- Chov: pouze specializovaná bezpečná pracoviště
- Ochrana: místní pronásledování a úbytek prostředí

Kam se řadí Kobra egyptská
Taxonomie
-
Říše:
Živočichové
(Animalia) -
Kmen:
Strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
Obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
Plazi
(Reptilia) -
Řád:
Šupinatí
(Squamata) -
Podřád:
Hadi
(Serpentes) -
Čeleď:
Korálovcovití
(Elapidae) -
Rod:
Kobra
(Naja) -
Druh:
Kobra egyptská
(Naja haje)

Kde žije Kobra egyptská
Severní Afrika, Západní Afrika, Východní Afrika
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Severní Afrika: Maroko, Alžírsko, Libye a Egypt
- Další oblast: Súdán, Čad, Niger a vybrané východoafrické země
- Stanoviště: křovinaté savany, suché nížiny a skalnaté oblasti
- Voda: často prostředí s dostupnými žábami či hlodavci
- Denní úkryt: nory a skalní štěrbiny
- Taxonomická poznámka: část západoafrických populací je nově vedena jako Naja senegalensis
- Česká republika: nepůvodní druh, bez volných populací