Aktuálně: 6 448 inzerátů160 629 diskuzních příspěvků17 556 uživatelů

Ara kobaltový

Anodorhynchus leari

Ara kobaltový

Anodorhynchus leari

Ara kobaltový

  • Výskyt: Severovýchod Brazílie
  • Velikost: 75cm
  • Hmotnost: 940-950g
  • Počet vajec: 1-2ks
  • Potrava: Směs pro velké papoušky, ovoce+zelenina
Ara kobaltový
Kam se řadí?

Ara kobaltový

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Podkmen: Vertebrata - obratlovci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Řád: Psittaciformes - papoušci
  • Čeleď: Psittacidae - papouškovití
  • Rod: Anodorhynchus - ara
Ara kobaltový
Kde žije?

Ara kobaltový

Jižní Amerika

  • Nadmořská výška: 580 m
  • Povrch: hornatý i rovinatý
  • Teplotní pásy:
  • Tropický: většina území
  • Mírný: jižní cíp kontinentu
  • Subtropický: severní část
  • Teplota:
  • Nejvyšší: 27,8 °C
  • Nejnižší: -1,8 °C
  • Roční úhrn srážek: 2000-9000 mm
Roman Strouhal 12.09.2013, 14:39
49 118 3 minuty čtení

Popis

Samec má hlavu, krk a spodinu zelenavě modrou, spodní partie těla s úzkými světlými lemy. Záda, křídla a ocasní pera sytě kobaltově modrá, spodní stranu ocasu tmavě šedou. Nahé okruží oka a pruh od líce k spodnímu okraji dolní čelisti zobáku bledě žluté, zobák šedavě černý, duhovku tmavě hnědou, běhák tmavě šedý.

Samice je zbarvena stejně jako samec.

Mláďata jsou tmavší a horní zobák mají světlý.

Rozšíření

Oblast výskytu není přesně známá; obývá severovýchodní Brazílii, ve státech Pernambuco a Bahia.

Systém

Ara kobaltový, dříve pojmenovaný ara learův, byl mnoho let považován za poddruh ary tyrkysového; někteří byli dokonce přesvědčeni, že je to kříženec ary hyacintového x ary tyrkysového. V roce 1856 byl oddělen od ary tyrkysového a začleněn do systematiky jako samotný druh. Pojmenování dostal podle britského umělce Edwarda Leara.

Život v přírodě

Ještě v nedávné době se jeho populace odhadovala na 200 exemplářů, později na 130 kusů. Zbytková populace by měla být 117 kusů a z ní bylo uloveno během let 1995-98 dalších 20 ptáků, přesto že Brazílie je členskou zemí CITES od roku 1975 a má přísnou legislativu. Většina nezákonně odchycených ptáků byla majitelům odebrána a vypuštěna zpět do brazilské přírody. Z odborné literatury je známé, že ještě v 60.letech se nevědělo, zda ara kobaltový nevyhynul. Objeven byl jednou expedicí teprve v roce 1978, bylo to u Roso da Catarina, severní Brazílie, v nepřístupném a neobydleném území v kaňonu, po jehož stranách byly vysoké skalní útesy a jeho údolím se lemovalo vysoké koryto řeky. Ptáci zde hnízdili v nepřístupných skalách a jak bylo pozorováno v kaňonu i nocovali. Zdejší populace měla 21 exemplářů. Další expedice v jiném kaňonu zjistila dalších 15 exemplářů. I tato skupina na noc nikam neodlétala. Podle stávajících výzkumů jsou tito arové vázáni na palmy licuri, protože se živý jejími plody-ořechy. Je stejný potravní specialista jako ara hyacintový. Ary kobaltové se vyhledávají v jejich domovině podle těchto palem, ty však musí být vysoké a bohatě plodící. Problém na tomto území je také ta skutečnost, že mladé výhonky palem licuri spásává dobytek a žádná výsadba tam není. V poslední době je tamní domorodé obyvatelstvo seznamováno s ochranou arů kobaltových i těchto palem. Hlas těchto ptáků je podobný naší vráně ale jeho intenzita je větší. CITES ho zařadil do přílohy I.

Názvy ve světě

Ara kobaltový

Latinsky: Anodorhynchus leari, Anglicky: Lear's Macaw, Německy: Learara, Dánsky: Indigoara, Španělsky: Guacamayo de Lear, Finsky: indigoara, Francouzsky: Ara de Lear, Italsky: Ara di Lear, Japonsky: kosumirekongouinko, Japonsky 2: コスミレコンゴウインコ, Holandsky: Lears Ara, Norsky: Indigoara, Polsky: ara blekitna, Portugalsky: Arara-azul-pequeña, portugalštině brazilské: Arara-azul-de-lear, Rusky: Малый гиацинтовый ара, Slovensky: ara kobaltová, Švédsky: Indigoara, Čínsky: 青蓝金刚鹦鹉

Mohlo by vás také zajímat

Ara arakangaAra araraunaAra červenoramennýAra červenouchýAra horskýAra hyacintovýAra kanindaAra malýAra marakánaAra rudobřichý

Podělte se s námi o názor na tento text →