Pěnice černohlavá

Znaky

Sameček má černý, samička rezavě hnědý vršek hlavy, mladí ptáci jsou zbarveni jako samice. Délka 14 cm.

Prostředí

Pěnice černohlavá je více než ostatní pěnice ptákem světlých lesů, kde se zdržuje v podrostu. Proto tolik neutrpěla rozoráváním mezí, při němž byly zplanýrovány křoviny a ostatní drobné biotopy.

Rozmnožování

Hnízdo staví pěnice černohlavá z jemných stébel nízko v křovinách, často v houští kopřiv. Je natolik pomíjivé, že je za několik týdnů po vyvedení mláďat už nenajdeme. Na 4 až 5 vejcích sedí oba rodiče. Déle, pevněji a v noci sedí samička. Od května do července mají pěnice dvě snůšky, na vejcích sedí 11 až 13 dní, mláďata krmí 10 až 15 dní. Pěnice černohlavé jsou stejně jako všechny pěnice velmi citlivé na rušení při hnízdění, a tak už mnohý fotograf, který čekal na starého ptáka u hnízda s mláďaty, musel odejít bez snímku. Mláďata se klubou holá a slepá. Mají krvavě červená hrdla. Když žebroní, zdvíhají těžké hlavičky na tenkých krčcích do výše a kmitají sem a tam. Jde o pohyb, který by měl žebronění zdůraznit - vždyť i pohybující se plamen je účinnější než nehybné světlo. Mláďata opouštějí hnízdo dříve, než dovedou létat a ukrývají se jednotlivě v houští. Když se pak objeví nepřítel, alespoň najednou nezničí celou snůšku.

V hnízdě jsou mláďata velmi tichá, žebrají-li o potravu, pak tichým švitořením. Když ale už opustí hnízdo, vydávají v krátkých intervalech dvouslabičné volání, které rodiče upozorňuje, kde se jejich děti právě ukrývají.

Potrava

Pěnice černohlavá chytá hmyz, v pozdním létě také konzumuje hojně lesní plody.