Aktuálně: 5 238 inzerátů171 433 diskuzních příspěvků17 699 uživatelů

Zimování včelstev na medu

Zimování včelstev na medu
Tomáš Krška (Tom50) 10.03.2024, 13:00
305 4 minuty čtení

Na dané téma je jistě pojednáno ve starší a staré včelařské literatuře. Avšak někteří současní autoři píšící o poměrech, jaké zde panují dnes, se dopouští několika nepřesností a mám za to, že je nutné uvést věci na pravou míru. 

Tak především nesmíme ignorovat základní pravdu, že není med jako med. Pokud by včelstvo mělo přezimovat na medu medovicovém, který se neskládá z pouhých dvou monosacharidů, vzniklých rozštěpením disacharidu sacharozy na dva monosacharidy ve stejném poměru k sobě, a sice glukozu a fruktozu, mohl by a většinou nastane velký problém. Rafinovaný cukr řepný je 100 % sacharoza, kterou včely bezděčně invertují na dva uvedené monosacharidy tak, že cokoli včela pozře, samočinně do potravy přidá enzymy, hlavně invertázu. Trávením těchto dvou monosacharidů včelami vzniká nejmenší možné množství výkalů. Proto je krmení rafinovaným cukrem bezpečné, protože nehrozí přeplnění výkalových vaků ani v případě, že by se včely nemohly proletět a "vyprášit" třeba i 4 měsíce.

Jiné je to ale s medy, kdy výchozí surovinou nebyla sacharoza, která tvoří nektar drtivé většiny rostlin. Jde vzácně o některé medy květové, ale jde tu o VŠECHNY medy medovicové. Na těch včelstva zdárně nepřezimují, naopak, zimování na těchto medech velmi často končí úhynem včelstva. Se vším, co tomu předchází, tedy přeplnění výkalových vaků - pokálení uvnitř úlu a z toho vyplývajících dalších nezvratných důsledků. To proto, že medovicové medy jsou složeny ze složitých cukrů a ty při trávení včelou zanechávají mnoho nestravitelných látek a tudíž výkalů. Tyto výkaly přeplní výkalové vaky včel. Jakmile se včelstva nemají v zimě možnost proletět a tak zvaně vyprášit, nastane problém. 

Takže, zimovat na medu se dá velmi úspěšně, a dokonce je to pro včelstvo mnohem lepší, ovšem pouze pokud se jedná o některé medy květové! Protože ale běžný včelař není jasnovidec ani neumí laboratorní rozbor, pak je pro něj 100% jistota, že jeho včelstvo vyzimuje dobře, pouze na řepném rafinovaném cukru. A to i za tu cenu, že je vč ochuzeno o probiotika a jiné prospěšné látky, které med obsahuje a cukerný enzymatický invert je postrádá.

Ihned by se hloubavější zeptal, jak to tedy dělaly včely dřív, když nebyl člověk s cukrem?

Tady je to složitější a ne každému se bude líbit informace, která následuje.

Zimování včelstev na medu

To, co nazýváme my lesem, ve skutečnosti s lesem má společného pramálo. My tak říkáme, už několik set let, monokulturním plantážím na výrobu dřevní hmoty. V normálním lese se nemohlo stát, aby ve skutečném přirozeném lese nížin a středních poloh byly desítky, stovky a dokonce tisíce hektarů jen smrku, borovice či jedle a modřínu. Smrk ztepilý (a jiný u nás původní není) by přirozeně žil až nad 1.100 mnm. To, že ho lidi pěstují níž je nenormální. U jehličnanů se vždy v přirozeném lese jednalo o pouze vtroušené jedince - více méně solitéry v převládajícím listnatém zápoji. Proto docházelo zcela vzácně k tomu, že by vč nanosilo med jen z medovice jehličnanů, vždy byla naředěná většinou medů květových. Nejhorší z medovicových medů je melecitoza (cement) a ta je v medovici listnáčů vzácná.

Tudíž jako masové zdroje medovice pro včely připadaly v úvahu jen kleny do výšky asi 600 m.n.m., pak buky a všichni víme, že na těchto dřevinách se medovice vyskytuje jednou za mnoho let, zdaleka ne tak často jako na jehličnanech. V letech, kdy se masově vyskytla medovice na listnáčích a současně přišla tuhá a dlouhá zima bez možnosti vyprášení divoce žijících včel, nastalo masové hynutí včelstev. To mohlo být taky 90 a víc % divoce žijících vč. A vše začalo vlastně odznova. Příroda má, na rozdíl od nás, čas. Rok, deset let i století, pro přírodu nic neznamená. Z hlediska přírody není nic ani tisíc let, ona má skutečně "nekonečně" času.

Takže včely na medu přežijí velmi dobře, tedy pokud je to med květový a pokud je to med, který nevytvoří hrubé krystaly. I s těmi si včely, sice obtížně, ale asi poradí. Ovšem na medovici včely většinou nepřežijí.

Možná že to je zajímavé a nové nejen pro včelaře začátečníky, ale i pro mnohé pokročilé.

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Tomáš Krška (Tom50)

Autorem od: 05.02.2024

Chovám včely na různých mírách, hlavně 39x30x11 + NN 39x15x11 39x24x11 + NN 39x15x11 a k oběma základním mírám mám ještě nově NN 39x11x11 a experimentuji s dalšími mírami a úlovými systémy - nově mám míru 43,5x30x12 + NN 43,5x14,4x12 což je originál Dadant-Blatt a chystám se na míru Langstroth vše je bezfalcové a vzájemně kombinovatelné, jedním slovem kompatibilní.

Podobné články

Může vás také zajímat