Přivezl jsem si králíka z výstavy v Německu a nežere – co s tím?

Dovoz králíka ze zahraniční výstavy, typicky z Německa, není mezi chovateli ničím výjimečným. Přesto se poměrně často stává, že králík po příjezdu domů odmítá krmivo, působí apaticky nebo přijímá potravu jen minimálně. Tento stav je pro chovatele znepokojivý, avšak ve většině případů má logické fyziologické a etologické příčiny, které lze při správném postupu poměrně dobře zvládnout. Klíčem k pochopení problému je znalost specifik trávení králíků, vlivu stresu a změny krmiva.

Králík je typický hindgut fermentor – býložravec, jehož trávení je přizpůsobeno příjmu vlákniny a její fermentaci v zadní části trávicího traktu. Zásadní roli zde hraje slepé střevo (caecum), které může tvořit až 40 % objemu trávicí soustavy.

Ve slepém střevě probíhá mikrobiální fermentace:

• nestravitelné vlákniny,
• polysacharidů,
• zbytků sacharidů a bílkovin.

Výsledkem jsou těkavé mastné kyseliny, které jsou významným zdrojem energie. Zcela zásadním mechanismem je cékotrofie – králík produkuje měkké výkaly (cékotrofy), které okamžitě zkonzumuje a tím si zajistí příjem:

• vitamínů skupiny B,
• mikrobiální bílkoviny,
• dalších metabolitů.

Jakékoli narušení příjmu potravy, stres nebo změna krmiva velmi rychle ovlivňuje mikrobiální rovnováhu ve slepém střevě. Výsledkem může být hypomotilita trávicího traktu, nadýmání, bolest a následné odmítání krmiva – vzniká tak začarovaný kruh.

Výstava představuje pro králíka soubor stresorů, které působí kumulativně:

• manipulace cizími osobami,
• převoz (hluk, vibrace, změny teploty),
• neznámé prostředí,
• pachy jiných zvířat,
• omezený klidový režim,
• změna denního rytmu.

Z pohledu fyziologie stres aktivuje hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osu, dochází k vyplavování kortizolu a katecholaminů. Tyto hormony:

• tlumí peristaltiku,
• snižují chuť k příjmu potravy,
• mění sekreci trávicích šťáv.

U citlivějších jedinců nebo u králíků ve výstavní kondici (nižší tukové zásoby) může už samotný stres stačit k tomu, že králík po návratu domů přestane žrát.

Dalším velmi častým důvodem je změna granulovaného krmiva. Německé kompletní směsi se často liší:

• složením surovin,
• typem a zdrojem vlákniny,
• obsahem melasy,
• aromatizací,
• strukturou a tvrdostí granulí.

Králíci jsou na krmivo vysoce fixovaní a změnu chutě nebo vůně mohou odmítnout, i když je krmivo nutričně plnohodnotné. Pokud byl králík na výstavě několik dní krmen jinými granulemi a doma je mu náhle nabídnuta „jeho původní“ směs, může nastat paradoxní situace: králík nechce ani nové, ani staré krmivo.

Po návratu z výstavy je proto zásadní zajistit králíkovi maximální klid a stabilní prostředí. Zvíře by mělo být umístěno do známé klece nebo kotce, bez zbytečné manipulace, v prostředí s ustálenou teplotou a přirozeným světelným režimem. První den až dva po návratu není cílem intenzivně „nutit“ králíka ke krmení, ale vytvořit podmínky, ve kterých se sníží stresová zátěž a postupně se obnoví normální činnost trávicího traktu.

Základem nabídky krmiva musí být kvalitní seno, které je pro králíka nejpřirozenější a zároveň nejbezpečnější složkou krmné dávky. Čerstvé, voňavé seno s vysokým obsahem vlákniny podporuje peristaltiku střev a stabilizaci slepého střeva. Granule je vhodné nabízet pouze v malém množství, ideálně ty, na které byl králík zvyklý před výstavou, případně postupně přimíchané k těm výstavním. U některých jedinců pomůže granule lehce navlhčit, čímž se zvýrazní jejich aroma a chutnost. Jakákoli změna krmiva by měla probíhat pozvolna, nikoli skokově.

Pro nastartování chuti k příjmu potravy lze krátkodobě využít také aromatickou vlákninu a sušené byliny, jako je jitrocel, pampeliška nebo heřmánek, případně velmi malé množství kořenové zeleniny. Tyto doplňky nemají sloužit k nasycení, ale k povzbuzení apetitu a obnovení zájmu o krmivo. Důležitý je rovněž dostatečný příjem vody, ideálně z misky, a průběžná kontrola trusu, který je dobrým ukazatelem funkčnosti trávicího traktu. Pokud králík nepřijímá potravu déle než 24 hodin nebo se objeví známky nadýmání, apatie či bolesti, je nezbytné vyhledat veterinárního lékaře, protože u králíků může prodloužené hladovění velmi rychle přejít do závažných trávicích komplikací.

Osobní zkušenost

Během doby, co králíky chovám jsem jich domů navozil již vyšší desítky. Osobně jsem se naučil nečekat. Čekání je v tomto případě cesta k problému. Když jsem sám řešil své složení jídelníčku, zařazoval jsem jako zdroj vlákniny do ovesných vloček ke snídani čekankový sirup. A v tom mi došlo, že na trhu nemáme žádný lepší přípravek, kterým bychom mohli králíkovi dodat tolik vlákniny najednou, a to poměrně jednoduše. Vyzkoušel jsem při prvním problému, kdy zvíře nechtělo celý den přijímat krmivo a po aplikaci dvou větších kapek sirupu přímo do tlamy mělo ráno vyžranou celou misku. Proto už každému doporučuji mít čekankový sirup, který je volně dostupný ve všech větších obchodech, připravený doma – je to skutečně první pomoc pro králíky! Čekankový sirup je přirozeným zdrojem inulinu, tedy rozpustné vlákniny s výrazným prebiotickým účinkem. Inulin není tráven enzymy tenkého střeva, ale stává se substrátem pro mikroorganismy ve slepém střevě, kde podporuje růst žádoucí mikroflóry a stabilizaci fermentačních procesů. Právě narušení mikrobiální rovnováhy v caecu patří k hlavním důvodům snížené peristaltiky a nechutenství u stresovaných králíků. Podání čekankového sirupu tak může pomoci „znovu nastartovat“ činnost slepého střeva a podpořit obnovení normálního trávení.

Dalším důležitým faktorem je sladká chuť a výrazné aroma sirupu. U králíka, který se nachází ve stresové reakci, dochází často k potlačení apetitu a nezájmu o běžné krmivo. Sladká chuť působí jako silný senzorický podnět, který může krátkodobě překonat averzi k příjmu potravy a vyvolat alespoň minimální polykací reflex. I malé množství přijímané látky má význam, protože přítomnost obsahu v trávicím traktu stimuluje jeho motilitu a přerušuje stav „hladového ticha“ střev.

Významná je také tekutá konzistence čekankového sirupu. Na rozdíl od pevných krmiv nevyžaduje žvýkání, snadno se podává a zároveň přispívá k mírné hydrataci sliznic trávicího traktu. U králíků, kteří méně pijí v důsledku stresu, může i tento efekt sehrát podpůrnou roli při obnovení normálního trávení.

Čekankový sirup zároveň nepředstavuje náhlou zátěž jednoduchými cukry v rozsahu, který by u zdravého králíka vyvolal dysmikrobii, zejména pokud je podáván v opravdu malém množství. V porovnání s ovocnými šťávami či jinými sladkými náhražkami má výhodu v tom, že jeho hlavní složkou není glukóza či fruktóza, ale právě inulin, který je pro králičí trávení přirozenější a bezpečnější.