Aktuálně: 7 848 inzerátů143 525 diskuzních příspěvků17 302 uživatelů

Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha

Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha
Ing. Zbyněk Pokorný 25.06.2023, 14:00
765 7 minut čtení

V pražské zoologické zahradě vznikla před léty nevšední myšlenka. Na jednom místě vybudovat co nejvěrnější domov pro nejvzácnější papoušky ze čtyř kontinentů světa. Je něco takového vůbec v srdci Evropy možné?

Různá intenzita osvětlení a simulace deště společně s pravým rostlinstvem vyvolává pocit přirozeného papouščího biotopu. Posuvná střešní okna navíc dávají papouškům možnost přirozeného slunečního svitu a deště. Ojedinělá stavba stojí na místě, na kterém byli papoušci pražské ZOO vystavováni návštěvníkům již od jejího založení v roce 1931. Možná proto celý pavilon zapadl do úpatí strmého svahu, jako by zde stál odjakživa.

Mecenášem celého projektu se stal milovník papoušků, chovatel a obdivovatel pražské zoologické zahrady Stanislav Rákos. Ten na sklonku života věnoval zahradě deset milionů korun s přáním, aby tyto finance pomohly k vybudování nového pavilonu pro ptactvo. Tehdá netušil, že bude celý ptačí palác pojmenován právě po něm. Bohužel u slavnostního otevření v září 2019 už byla „pouze“ jeho manželka Ludmila Rákosová.

Pavilon je rozdělen na osm rozlišných biotopů, ve kterých žije téměř čtyřicet vzácných druhů ptáků. Papoušci jsou zde zastoupeni osmnácti druhy. Nyní se podíváme na každý z osmi biotopů více z blízka.

Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha

Horský deštný les Nové Guineje – z rostlinstva převažují starobylé blahočety, známé spíše jako araukárie, dále pabuky a nohoplody. Nižší část vegetace zastupují liánovité bambusy a pandány. Právě v tomto prostředí se cítí jako doma velmi vzácný papoušek tricha orlí. V pražské ZOO byl tento druh několikrát odchován. Poprvé v roce 2020 muselo být přikročeno k umělému odchovu. Následující rok už zvládli rodiče odchov potomka sami. Jednalo se o první přirozený odchov trichy orlího v evropských zoologických zahradách.

Nížinný les Nové Guineje – podle mnohých nejkrásnější expozice v Rákosově pavilonu. Pro návštěvníky je průchozí a rostou v ní banánovníky, orchideje nebo parožnatky. Naprosto ikonickým papouščím druhem tohoto biotopu je největší kakadu světa kakadu palmový. V pražských podmínkách se mu nebývale daří a od roku 1995, kdy s chovem tohoto papouška začali, se podařilo odchovat několik mláďat. Asi největšího úspěchu dosáhla Praha v roce 2017, kdy se podařilo odchovat zkušenému páru samičku. Jednalo se o první československý přirozený odchov v historii! Navíc týž rok šlo o jediné odchované mládě v rámci všech evropských zahrad.

Jihoandské podhůří – obyvatelé tohoto biotopu patří mezi nejotužilejší druhy papoušků. V těchto podmínkách panují chladné zimy, mnohdy ještě umocněné silným větrem a deštěm. Naopak letní období bývá horké a suché. Převažující prostředí této oblasti představuje patagonská step. Z rostlinstva tvoří základ nižší cypřišové dřeviny. Nápadnými a hlasitými obyvateli tohoto biotopu jsou papoušci patagonští nebo aratingy andští. Tento druh aratingů je chován v zoologických zahradách jen vzácně a pravděpodobně se nachází pouze ve čtyřech evropských zoo. Do Prahy byl přivezen v roce 2018, jednalo se o dva samce a tři samice.

Jamajské lesy – hlavním obyvatelem tohoto biotopu v Rákosově pavilonu je vzácný amazoňan jamajský. Pražská ZOO přitom chová tyto opeřence už od roku 2005, kdy byli zabaveny tři kusy z nelegálního obchodu. O tři roky později, v roce 2008 se začali úspěšně rozmnožovat a do dnešního dne bylo v Praze odchováno přes čtyřicet mláďat! V červnu roku 2019 doplnili chov o tři samice z víděňské ZOO a následující rok o samce ze soukromého chovu. Z flóry je dominantní hřebíčkovec, toulitka nebo stromová kapradina cyatea.

Novozélandské velehory – jde o vůbec první expozici na kterou narazíte směrem od hlavního vstupu do ZOO. Chudé hornaté prostředí zkrášluje rostlinstvo jako hebe botkovitá, nohoplod sněžný nebo hasivka orličí. Tím největším tahákem jsou ale bezesporu velcí koumáci a klauni mezi papoušky – nestoři kea. Nejbezpečněji se cítí na zemi, kde také tráví nejvíce času a dokonce tam i hnízdí. Pražská zoologická zahrada započala s chovem nestorů v roce 2016. Druhý pár získala o tři roky později. V Rákosově pavilonu se velice rychle zabydleli a v roce 2020 byl nestor kea poprvé odchován!

Pantanal – bujně zarostlá expozice věrně imituje nejkrásnější mokřad světa. Flóristé budou jistě obdivovat anonu šupinatou, podražec nebo hnízdivku. To vše je zde ale z jediného důvodu – navodit přirozené prostředí pro největší papoušky světa – ary hyacintové. V průběhu historie se tento ara objevil v Praze už několikrát. Poprvé již v roce 1951. Chov současných hyacintů započal v roce 2010, kdy obdržela zoo jedicne zabavné Českou inspekcí životního prostředí. Chov byl v roce 2014 doplněn o samici z Dánska. Dnes jsou v zahradě chovány dva páry těchto vzácných opeřenců, kdy jeden z nich je k vidění právě v Rákosově pavilonu.

Filipíny, prales ve stínu sopek – i v tomto biotopu převládá bujná zeleň, složena z osladiče, motýlovce nebo dilénie. Z papoušků, zastupujících toto souostroví sopečného původu, můžete v Rákosově pavilonu vidět madu modrotemenného. Jeho počátky chovu se v pražské zoo datují do roku 2014. Hned v roce 2016 se podařil jeho odchov. Tehdy se jednalo o prvoodchov tuzemských zoologických zahrad. V roce 2018 odchovala Praha dalších pět mláďat.

Brazilská caatinga – úmyslně jsem tento biotop zařadil až na úplný konec výčtu. Ukazuje, že papoušci nežijí pouze v deštných pralesích ale i suchých nehostinných oblastech, kde jedinou zelení jsou kaktusy cereus jamacaru a dřeviny kujety a kaliandry. Ptačím obyvatelem je absolutní klenot, nesmírně vzácný ara Learův. ZOO Praha začala s chovem tohoto papouška zcela náhodou v roce 2010, kdy byli při nelegálním obchodu zabaveni tři jedinci. Bohužel šlo o tři samce. V roce 2015 získala Praha další dva kusy arů Learových a postupně se různými výměnami podařilo sestavit dva páry. Doslova před pár dny vyšlo z výroční zprávy ZOO najevo, že pár v Rákosově pavilonu vloni dokonce zahnízdil! Snůška byla neoplozená, ale dává velký příslib do budoucna.

Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha Návštěva Rákosova pavilonu v ZOO Praha

Celý Rákosův pavilón měří 67 m na délku a 8 m na šířku. V nejvyšším bodě má budova 8 m. Plocha celé stavby činí 527 m2, z toho expozice představují 273 m2. Velkého uznání se dostalo této stavbě i od známých zahraničních kapacit. Například Rosemary Low z Velké Británie při návštěvě uvedla, že věrnější kopii přirozeného prostředí v žádné jiné zoologické zahradě neviděla. Doslova pak řelka, že biotop ary kobaltového v Rákosově pavilonu vypadá tak dokonale, že je k nerozeznání od skutečné scenérie v Brazílii. Věřím, že pan Rákos by měl radost…

Podělte se s námi o názor na tento článek →

Podobné články

Může vás také zajímat