Odpověď na příspěvek uživatele PumaCZ z 13.11.2024, 12:31:07
Neustale si ji lize, tak ma rukav, aby si nevylizal ranu :/ Uz to vypadalo, ze o ni ztratil zajem, tak jsem mu rukav pres den sundala, vubec si nevzpomnel, ze nejakou nohu ma, cimz me ukolebal a druhy den, kdy jsem ho uz nehlidala tak pozorne, si nohu znovu vylizal do krve.. Ma to tak uz urcite dva mesice. Napred jsem myslela, ze si tam zapichnul osinu, ale to se nepotvrdilo. Kazdopadne jemu staci vazne malinky stroupek, skrabanec, hmyzi kousnuti, nebo treba vyholena srst, aby se prehnane “opecovaval”, dokud si nevyrobi ranu nebo hotspot :/ Na prilozene fotce je videt strup a vyholena srst. Ted uz to ma zase skoro zahojene, ale preventivne bude mit rukav jeste alespon dva tydny, aby to nedopadlo jako minule :/ S nim vzdy vsechno na dlouho..
edit: Jinak jeste k tomu drbani. U nej je to krasne videt, kdyz musi mit kornout. Jakmile se mu sunda, tak se muze ulizat k smrti. Uplne vsude a vsechno. Ono lizani totiz uklidnuje nervicky a jak se vylizovat s limcem nemuze, tak si to pak “vynahrazuje”. Postupne se to zase uklidni, ale po sundani limce je to vzdy stejne. A samozrejme cim dele ho ma, tim je to intenzivnejsi.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 05.11.2024, 10:36:31
Hachi je na diete uz nejake 4 roky. Napred mel klasickou selekcni dietu, aby se zjistilo, co mu vadi, z cehoz vyslo, ze muze jen ryby a koninu. I na striktni diete pouze o techto dvou proteinech ale mel obdobi, kdy se proste drbal vic. Ted mu davam i jine druhy masa, vc. kureciho, protoze vim, ze v malem mnozstvi mu to vetsinou problem nezpusobi (ani hovezi, na ktere mel druhou nejvetsi reakci). U Hachiho je ale i problem v tom, ze to ma dano psychikou. Kdyz je na tom hur, zacne se vylizovat a uz to jede. Zlepsilo se to az pote, co zacal brat antidepresiva (fluoxetin). Je to proste labil a stresuje ho uz jen to, kdyz potkame na prochajde ciziho psa, nebo kdyz musime projit kolem baraku se smeckou, ktera ho jako mladocha napadla. Stresuje ho i cekani na cvicaku a dalsi bezne veci. Prasky ted bude brat v lednu rok a je tam neskutecna zmena nejen v chovani, ale prave i intenzite drbani. U nej to je proste vsechno se vsim, ale Cytopoint mu vetsinou ulevi a je na tom pak lepe.
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 19.10.2024, 16:05:14
Rado se stalo :) A ano, cytopoint je drazsi, ale v podstate nema vedlejsi ucinky a na rozdil od Apoquelu ho pes muze bez rizik uzivat i dlouhodobe. Apoquel je presnym opakem. My davame Cytopoint uz nekolik let, vzdy jednou za par mesicu. Ze zacatku casteji, ale ted davame tak jednou za pul roku (zhruba, nevim presne). Pokud se potykate se svedenim, tak jsou jeste super vyrobky od Douxo S3 - maji primo radu Calm, ktera pomaha zmirnit svedeni :)
Jinak nasvalovani jde pomalu, ale uz ten nas spekacek trochu shodil, tak jsme snad na dobre ceste :) Na cvicak jsme vsak zatim chodit nezacali, protoze ted jsem pro zmenu marod ja :D
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 19.10.2024, 13:12:10
Jednoznacne Cytopoint. Apoquel je imunosupresor, zatimco Cytopoint je monoklonalni protilatka cilici pouze na cytokin IL-31 zodpovedny za svedeni pri alergii.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 03.09.2024, 12:25:53
My strasne dlouho bojovali s tim, ze byl jak z koncentraku. Pritom zral za tri. Na BARFu pak teda konecne zacal nabirat a zastavilo se to na 37 kg, coz bylo stale docela na hrane (nebo mi to tak alespon prislo). Tak jsem ho futrovala tukem a prilohou, az nabral na 42 kg a to byla podle me pri jeho 64 cm idealni vaha. Nebyl spekaty, ale nasvaleny. Jenze ted ma pres 46 kg a za ty tri mesice nicnedelani to svaly fakt nebudou 😀 A s jeho operovanyma prednima (leva loket, prava OCD) budu rada, kdyz se vrati zase na tech 42 kg 🙂
Ale budme uprimni, je z rodiny tloustiku, takze to ma tezky 😀
Dnes jsem poprve po tech bez tri dnu trech mesicich nechala Hachiho venku na volno a hned toho vyuzil, aby se smocil 😀 Kupodivu naplast na jizvy krasne drzi
Edit: ted, jak ho vidim na te fotce, musim rici, ze za tu dobu pekne zburtikovatel 😀 Nejvyssi cas zacit zase poradne makat 💪
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 31.08.2024, 23:43:04
Ve skutecnosti to byly mesice temer tri :)
A po nejake dobe si clovek (a i pes) zvykne, takze uz je to proste soucasti rutiny. Ale myslim, ze Hachimu to bude chybet 😀 Zatim tedy dodrzujeme zavedeny rezim, protoze musime jizvu mazat a masirovat, ale staci, kdyz se opozdime, a Hachi zacne byt nervni, protoze je preci cas na syrovou svacinku 😀 Pri kazdem naznaku pak nadsene bezi do obyvaku, kde jsme mu nohu osetrovali, a cely rozjareny ceka, kdy uz to konecne bude😀
Odpověď na příspěvek uživatele Lenocka z 27.08.2024, 01:40:18
Jeste to bohuzel neni uplne zatahnute, ale snad uz fakt do tydne bude 🙂 Je tam uz jen opravdu miniranka. Kazdopadne jak fyzioterapeutky, tak vet nam nakazali jeste s jakymikoliv aktivitami mesic vydrzet, tak drzime 🙂
Vzala jsem Hachiho 2x na delsi prochazku (stale na voditku) a pokazde mel pak ranu iritovanou. Asi jak se mu tam hybe pri chuzi kryti. Ale rikala jsem si, ze bychom zkusili alespon o vikendu stopy, ze tam by to mohlo byt v pohode 🙂
Update. Uz nekolik dni oblast kolem rany a vznikajici jizvu kazdy den pri prevazu masirujeme a je citit rozdil. Ranka uz je fakt malicka, asi 1x2 cm, mozna i mensi, ale prijde mi, ze se paradoxne ted uzavira pomaleji. Mozna je to i tim, ze uz Hachi dva tydny neuziva Wobenzym? :/
Sice nemam kastrovanou fenu, nybrz psa, ale bohuzel mam stejnou zkusenost, lec jsem si toho vsimla az pozdeji.
Hachi byl kastrovany lehce po druhem roce. Do te doby byl kachna, koupal se v kdejakem hnusu, a to i na Stedry den, ale nikdy nemel jediny kozni problem. Par mesicu po kastraci (uz nevim presne po jak dlouhe dobe) se mu udelal prvni hotspot. A od te doby s nimi bojujeme.. Srst mel do te doby sice hunatou, ale jemnou, lesklou a kvalitni. Ted mi prijde srst vice takova chemlonova. Nejvic to je videt na stehnech a na ocase.
Puvodne jsem si myslela, ze to je urcite blbost, ze by za to mohla kastrace, ale ted uz tomu verim :/
edit: A potvrzuji janina slova o celorocnim linani, ktere zacalo tez az po kastraci.
Jeste jedno male srovnani, kde jsme “zacinali” (fotka s vetsim rozsahem je uz cca dva tydny po uplnem otevreni rany, ale starsi z podobneho uhlu nemam), a kde jsme ted 🙂