Příspěvky uživatele

Já bych začala tím, že tu vejcežravou kachnu zabiju nebo aspoň oddělím. 

S koňským hnojem pozor - záleží, co koně žerou, některá semena projdou jejich traktem v podstatě nezměněná a pak moc krásně klíčí v záhonku. Pokud máte hnůj zaplevelený a je to možné (mimo jiné vemte do úvahy čerstvost hnoje, s uleželým to půjde špatně až vůbec), založte s ním horký kompost, potlačíte tak klíčivost. 

Samozřejmě pokud jiný není k dispozici, je koňský lepší než žádný.

A se slámou taky opatrně, bývají tam rezidua herbicidů. To pak pro změnu na záhonku nemusí klíčit vůbec nic. 

V tom je asi ta krása dob minulých. Bývala pravidla, která platila univerzálně. Teď je skoro na všechno milion výjimek a úhlů pohledu. 

To jsem ráda, že se u Vás mají dobře. Třeba by mi Vaše chutnala, kdo ví. 🙂 Nebo je rozdíl v tom, že jste lepší kuchařka. 

Mně ji dal soused už zabitou a vykuchanou, nechovám je. Nebyla malá, nevypadala vyhuble, ale prostě se z ní nic nevypeklo a to maso bylo suché. Já jsem na tučnější masa, toto mě neoslovilo. 

Kapra taky můžu. A kapří polévku! Jé, teď jsem na ni dostala chuť. 

Pižmovku jsem jedla a já nevím, buďto ji neumím správně připravit nebo co, nebo je to prostě moc suché maso, asi jak kuřecí prsa. Nevyměnila bych ji za husu nebo kačenu, fakt ne. 

Zabít husu asi je hřích, ale vzdát se husích jatýrek, sádla a pečínky? To musí být ještě větší hřích. Tak stonásobně. 🙂

No, trousená vejce skladovat a pak šupnout do líhně, až tam bude místo. 

Tak jako tak, viz předchozí příspěvek, nutno zabezpečit před predátorem. 

Honzapm blahé paměti říkával: jedna husa pro radost, dvě pro užitek, tři pro starost. Asi na tom něco bude.

Tak tu husu přesuňte. Když sleze, dolíhnete v líhni.

Ta snesená vejce sežral ten predátor, co pak sežral ta skoro vylíhlá vejce. Musíte to zabezpečit, nebo budete zas bez housat. 

Lupusi, spíte někdy? Nejste náhodou upír? 

Tak zrovna skoro tři čtvrtě hektaru není zas až tak málo. Při správné péči by tam pár zvířat mohlo mít dobrý život. Ale prostě pár zvířat = nedopasky. 

Opakuju, že nedopasky je ochotné žrát akorát hladové zvíře. To prostě nechcete. Nebo byste neměl chtít.

Navíc plně vypasená ohrada je z definice přetížená počtem zvířat. Takto stresovaná pastvina vyžaduje hodně péče, časově omezené vypásání, aby stíhala dorůstat a obnovovat se.

Když tam dáte těch zvířat akorát, nedopasky budou. Když jich dáte moc, zbavíte se nedopasků, ale riskujete celý ten travní porost. Na jaře to jakž takž půjde, ale v letních suchých měsících tráva neporoste, na podzim na to naprší a zvěř kopyty rozbije drn a rozšlape ho do výkalů a bláta. V zimě ten tankodrom zamrzne do hrbolaté kluzačky. Další jaro tam nic neporoste, nebude mít z čeho.

Takže musíte pastvinu menežovat: sbírat výkaly, dosívat holá místa, zalévat při dlouhých suchách nebo to aspoň nenechat vypást úplně na krátko, rozčlenit pastvinu a pouštět jen do jednoho segmentu, aby si ostatní odpočaly, při vytrvalých deštích zavírat zvířata atd. Prostě není to úplná prča.

Nebo požádejte kometu, ať se vyptá a popíše tu menežment té pastviny. Buďto to někdo občas poseká, když u toho kometa není, nebo kolem té pastviny skáčou jak kolem batolete. Protože buďto ta pastvina je natolik úživná, že ta zvířata ji beze zbytku nevypásají, nebo není, a pak je to práce, práce, práce.

Nevím, co je kosení nedopasků za problém. Zvířata vypasou většinu a Vy akorát dvakrát do roka projdete pastvinu s kosou nebo křoviňákem a pokosíte to, co nežerou, než to odkvete a vytvoří semena. Pak to shrabete a hodíte na kompost. Péče o ty stromy je náročnější než péče o nedopasky. Můžete to spojit s kontrolou plotů. 

Teoreticky se dá najít bod, kdy vychytáte takový počet zvířat, že nedopasky budou minimální. Ale jednak to je o úživnosti konkrétní pastviny (tedy individuální, nikdo Vám přesně nedokáže říct, kolik kterých zvířat tam dát), jednak jeden rok nezaprší a budete mít z toho bez řádné péče poušť, kterou budete muset plošně zorat, osít, bránovat a čekat rok, než se zapojí drn. Nebo zaprší moc a bude tam blato po kolena se stejnými následky. No a jednak nějaké nedopasky tam v ideálních letech stejně budou.

Bez ohledu na to, že příliš exponovaná pastvina je rizikovým faktorem pro zdravotní problémy zvířat od hniloby kopyt přes parazitózy po úrazy. 

Možné je všechno, ale považuju to za velmi nepravděpodobné. 

Buďto ještě vyklíčí, nebo byla ta semínka nějak špatná, nebo je něco sežralo/znehodnotilo, nebo měla moc či málo vody… Na zmrznutí semínek bych si vsadila, až se vyloučí ostatní možnosti.

Jinak to řeknu: máma vysévala před mrazy ředkvičky a kopr a normálně jí vzešly. Je to tak 3 dny, co mi to volala. 550 m nad mořem, doteď je ve stínech zmrzlá zem. 

Aha. No tak v tom případě děkuji za Váš názor, Tape, i když vyvstává otázka, zda ho vůbec někdo chtěl znát. 😀

Tape, na co se ptáte? Na welfare těch zvířat, nebo na legalitu počínání té chovatelky? To jsou dvě odlišné věci.

Jestliže ta paní chce chovat tolik slepic a kohoutů, tak může. Tím, že se zeptala sousedů v předstihu, jestli jim to nebude vadit, udělala maximum, aby předešla problému. 

Já bych na jejím místě poděkovala ctěné paní sousedce za názor a naznačila jí, že to si měla promyslet v září. Pak bych si sáhla do svědomí, jestli nemůžu pro slepice něco udělat a jestli opravdu smrdí. Ale nedělala bych to pro sousedku, to fakt ne, jedině pro ty slepice. 

Tak jestli mi někdo chce dát chlapa v triku, já se zlobit nebudu. Potřebuju pomoct se stěhováním.

Vždycky budou nedopasky. Pokud nejsou, jsou ta zvířata tak hladová, že jim nezbývá než sežrat všecko, a to nechcete. 

Křížit se nebudou, leda byste měl světový unikát. Pokud nechcete kůzlata či jehňata, tak nedoporučuju pořizovat obojí pohlaví - není to tak velký prostor, abyste tam měl dvě stáda. Prát by se také neměly, obvykle si jdou na dostatečně velkém prostoru a při dostatku zdrojů z cesty. Stromy ale spolehlivě ohlodají - nejdřív větve, kam až dosáhnou, pak kůru. Takže je musíte oplotit, a to skutečně dobře. Kozy jsou neskutečné atletky. A i pasená zvířata je třeba přikrmovat. 

Jedni sousedi v okolí mají také smradlavé slepice. Mají je na malém zabláceném dvorku, kde se drží stín a vlhkost.

Máminy slepice na malém větraném zastíněném plácku jsou cítit trochu, akorát když prší a jsem v jejich bezprostřední blízkosti. Nedrží se tam bláto, je to vzdušný prostor. Mimo to jim tam hrabeme, čistíme a udržujeme výběh, každý rok to ryjeme, vyvezeme horní vrstvu se slepičinci na kompost, dosypeme pískem, okolí krmítek a pítek a vstup do kurníku je zpevněný betonovými dlaždicemi. Nemáme slámu a nedá se tu rozumně sehnat, tak v případě, že se výběh přesto zablátí, rozhodíme tam suché listí. Pak to shrabeme opět na kompost. Pravidelně měníme písek a popel v popelišti. 

Takže podle mého je to dost o tom, jak se kdo stará. Když někdo nechá slepice šlapat ve vlastních výkalech, tak prostě smrdí. Větší výběh samozřejmě snese méně péče, ale ani malý není důvodem k zápachu. 

Našel tomu někdo analýzu? Že bychom se podívali, co to vlastně je. 

Teď jsem si představila, jak je ukládáte do postýlky s kakajíčkem. To jste jistě měla na mysli, že? 😀