Příspěvky uživatele

No, to byla taková ta červená dózička, ve kterých se prodávají svíčky na hřbitov. Nevím, no, já bych si to nekoupila. Ale proti gustu… 

Tak já pamatuju, jak se na bazoši prodávaly větve, šišky, staré knihy na váhu, zbytky z laků na nehty, obnošené spodní prádlo, opláchnuté kondomy, pětadvacet let staré seno, krabičky od čajů, obaly od řasenek… urnu s popelem po prababičce… oteplouchy (kdo nezná, vygooglí na vlastní odpovědnost) a milion dalších věcí. Oproti tomu jsou půlskořápky slabý čaj. Aspoň se z nich dělají lodičky nebo se lepí na žíněnku a chodí se po nich, aby se prokrvovaly nohy. Ale co chcete dělat se skleničkou, ve které jste koupila svíčku, jež už vyhořela? A k tomu popisek - nelíbí se mi, ale je škoda ji vyhodit. 

Tak jeden z největších užitků, které mám ze slepic, je radost. Proto chci i po přestěhování do vlastního slepice, i když vím, že to je relativně prodělečné hobby. 

Ale plánuju si dělat finanční bilanci co nejpoctivěji, abych věděla, jak to vychází. Nicméně vzhledem k tomu, že budou žít na 900 metrech, které jsem kupovala za 500 Kč za metr, budou muset nést tak tři sta vajec denně každá, aby se mi někdy zaplatily. Haha. 

Ony ty slepice poskytují krom vajec i další zdroje, skořápky, maso a hnůj. A to taky záleží, že, malérečka za krásně vyfouklé bílé velké vajíčko dá i korunu, slepici na polévku prodáte tak za 50 Kč, slepičí hnůj je pro zahrádkáře k nezaplacení. A pro jiného je skořápka zdroj vápníku pro nosnice, vysloužilku zakope na hnůj a celý ten hnůj vyveze do kompostárny, kde ještě zaplatí za likvidaci odpadu. 

Znala jsem paní, která za peří se zajímavou kresbou nebo barvou platila taky docela dobře. Dělala z toho lapače snů, záložky do knih, ozdoby a další chujo… ehm… krásné věci. 

Takže ono fakt záleží. Zpeněžit se dá všechno. Vydělat se dá na všem. Ale chce to toho obchodního ducha. 

A koupit NV, odchovat si vlastního kohouta, nejde? Jako jasně, příští sezonu to nezachrání, ale… 

Fandim Vám s tím wyandoťákem. Doufám v novou generaci těch krásných slepiček. 

No, pokud je závozník z rodiny… podestýlku máte z nasušeného listí, kurník s oploceným výběhem z dědictví, pšenku z pachtovného, jste v důchodu, čas máte, práci počítáte za zdravý pobyt na čerstvém vzduchu… lepší než posilovna, no.

Ale kolik lidí to tak má?

Já kdysi chovala slepice pro kolegyni alergičku. Nemohla jíst vejce z obchodu, ryby a milion dalších věcí. Krmili jsme slepice lněným semínkem (nejen tím, samozřejmě) kvůli vyrovnání mastných kyselin. Ta nám dávala 6 Kč za vejce, když v obchodě stála 2 koruny 30. Chápala, že krmit slepice podle jejích instrukcí holt něco stojí. A pro ni to byla jediná vejce, která mohla jíst.

Nezbohatla jsem na tom, ale jo, to mi i něco hodilo bokem. I s tím přikrmováním lněným semínkem. 

Ale zas - kolik lidí to tak má? 

Cože? Kozy se nenapasou samy? Tráva je přece zadarmo. 

A takhle uvažuje většina lidí. 

Odkaď jsi?

Neodkadim.

😀

Mně se líbí slovenské nadávky. 🙂 

A kde ty aktivisty, co koním rozumí, vezmete? Co když ten kůň zrakví toho aktivistu? Kůň je rychlejší než člověk, jak budou aktivisté dozorovat koně, co se chystá zdrhnout přes dětské hřiště někam do lesa? Budou mít ti koně ohlávky, za které je odvedou, nebo jak se zajistí, aby koně nevzali roha?  A není kůň odvedený za ohlávku z pozemku už náhodou krádež?

Samé otázky…

Jo, ale s Motoristy, spalovacími motory a Čínou ne. Tak když politika tady, tak prosím taková, která s vlky přímo souvisí.

Mě Laddovy komentáře nijak nepobuřují ani ve mně nevzbuzují nesnášenlivost, ale sem to podle mě nepatří. 

Nechcete s tím jít do Politiky?

Viz foto. 

Nejde mi vyjet křížkem, neb tam křížek není. Je tam jen tlačítko Pustit se do toho. A když na to kliknu, mám zaplatit, nebo se vzdát soukromí. Tak jsem se vzdala FaceBooku. 😀 

To nemůžu říct, na FB se neproklikám, tak jsem ochuzena. 🙂

Alpaka a lama krotká jsou domestikované. Vikuňa a guanako jsou divoké.

Nikdy jsem lamu neměla. Traduje se, že alpaky bývají náchylnější na nemoci trávení, pohybového aparátu a kopýtek. Lamy obecně je prý nutné stříhat a dokážou být pěkné potvory. 

Doporučuju najít chovatele a vyptat se ho na podrobnosti. Na netu může kolovat spousta polopravd. 

U kupovaného si chce pohlídat, z čeho to cukroví pečou. Máslo vs. margarín je 100 chuti vs. 0,5. 

No a pak to chce objednat včas. Na poslední chvíli jet a mít co koupit je divné samo o sobě. To klidně mohla být odřeknutá nebo i reklamovaná objednávka někoho jiného. Nebo co se upeklo nahonem z toho skoro už, ale ne ještě úplně žluklého másla, aby bylo co prodávat opozdilcům. 

Upéct jednu dávku lineckého a marokánky a spatlat kokosové kuličky a burisony v čokoládě zvládnu i já s oběma rukama levýma. Plus něco dělá máma, něco švagrová, podělíme se, nakonec těch 10 druhů máme doma každá. A všichni jsou spokojení. Takže za mě je řešení komunitní pečení. 🙂

Moje prababičky byly Marie, Albína, Františka a Anna. Pradědové byli Karel, Antonín, Anton (protože Rakušan) a Rudolf. 

Babičky Marie a Jindřiška, dědové Antonín a Miloš. Máma je Marie, táta Zdeněk. Jak je vidět, v jedné rodině se jména dědily, v druhé ne. 

No, a abych se vrátila k původnímu poslání teplákovky, tak slavnostně sděluji, že máme první halušky z kvašeného zelí a jsou výborné. 🙂

Sem tam se i teď objeví Lubomír, Mojmír, Jaroslav, Rostislav, Milan, Vojtěch, Ivan. Dívčí jméno, které by nebylo obstarožní, tam není. Znám Ludmilu, ale ta je pojmenovaná po nějaké dávné slavné příbuzné.

Moje babičky se jmenovaly Marie a Jindřiška, dědové Antonín a Miloš. Všechno meziválečné či těsně poválečné ročníky. To jsou taková ještě jakž takž příčetná jména. 

Mně se ze starých jmen líbí Zita. Ale koukám, ta je ještě moderní - oproti takové Tetce. 😀

A Anna je hezké jméno. Taky by se mi líbilo. 🙂

Tak jsem našla i Zlatousta, tak si myslím, že to je odvozené od úst. Jako že má milá ústa, kterými říká jen hezké, milé věci. Ale nevím. 

Je to rozpadajících se pár nekompletních listů, ale těch pár jmen, co jsem přečetla, mi připadá velice podobných na tento kalendář:

https://kalendar.beda.cz/slovanska-jmena-ve-starem-kalendari

Takže to bude plus mínus 1850 - 1860. Zlatousta v odkaze teda nemají, ale jinak je to stejné. Alespoň to málo, co mohu posoudit. 

Jinak ta stará jména jsou… divná. Teď prolézám jiný zdroj starých jmen, Wikipedii, a řeknu Vám - já znám teda Zibřida Zouhara, který se narodil jako Sigfried Sauhar, byl to můj předek ze Sudet a byl za protektorátu vystěhován na Moravu, kde už používal počeštěnou verzi. Jeho máma se jmenovala Anna Peřinová, tak asi proto. 

Ale prostě počeštit Sigfrieda na Zibřida? To je úlet. 

A mám prababičku Albínu. 

Takže já mám co říkat, když mám v rodině fakt kde co. Ale jak mohl kdykoli kdokoli pojmenovat svoje dítě Hněvka, to prostě nepochopím. Nebo Bratřice. Co to je za jméno? A nejlepší bude kombinace Slopana a Kvašeny. To víme přesně, co početí předcházelo - slopání kvašeného moku. 

Moderní doba má Šaralandy, Tekly Řídké, Stany Promočené,Gemmy Zelené, Vinnetouy a další, devatenácté století zas Slopana a Kvašenu. 

Mimochodem, v tom kalendáři v odkaze (ten papírový nemohu posoudit, když není celý) není ani Marie, Josef a Jiří, pravděpodobně nejčastější jména v ČR. A z celé mé žijící rodiny tam je akorát Miloš. Ani Jindřiška tam není, a to to jméno pamatuje brontosaury, takže… fakt, co je to za kalendář? To se za blbých dvě stě let jmenujeme úplně jinak? Nebo tehdejší kalendáře nekorespondují s tím, jak se lidé jmenovali? 

Já to chci vědět. 🙂

Asi se dám na studium onomastiky.