Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 19.11.2025, 10:42:24
Navrhuji pořídit 4 dámy a pak, až na stará kolena donesou, pořiďte další. Vy nejste ten typ, co by nenesoucí jedince bacil sekerou, takže si postupným přidáváním slepic prodloužíte dobu, kdy budete mít vajíčka. Netuším, kolik vajec denně potřebujete, ale pokud jste dva, tak může být 6 nosnic zbytečně mnoho. A až zestárnou, budete bez vajec.
Vzít teď 4 a za pár let další 2 ( nebo víc, když nějaká stará uhyne nebo když zjistíte, že se Vám jich do kurníku vleze pohodlně víc) mi připadá praktičtější.
Mně pomáhalo si říct, že se se mnou měl dobře. Že měl život lepší než u jiných lidí, že si ho užil naplno. A že patří jinam a já ho měla jen půjčeného, a teď se vrací domů.
Já jsem dělala z posledního letošního ovoce takovou tu ovocnou kůži. Je v tom teda hlavně kiwi a aronie.
No, a jak jsem to udělala, tak jsem zjistila, že mi to víc chutná rozmíchané v čaji. Jinak je to strašně sladké. Příští rok to asi udělám dětem do adventního kalendáře.
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 05.11.2025, 12:01:38
Přitom když se zeptáte AI, dá Vám celkem rozumnou odpověď, jak se kupuje štěně.
Není problém, že lidi nemyslí. Problémem je, mají nulovou představivost. Neumí si představit, že by se mohlo něco pokazit zrovna jim. Že by oni mohli naletět, že by jejich štěně bylo nemocné, že by zrovna oni měli třicetikilového jezevčíka.
A pak je problém nezájem. No a co, že mám jiného psa, než jsem vlastně chtěla. No a co, že není úplně zdravý. No a co, že mě podvedli. Přece ho nebudu vracet, děti si ho už oblíbily, co by řekli sousedi, a obíhat soudy a policii se mi taky nechce…
Informací je všude dost, kdo chce, potřebné se dozví. Myslet netřeba, někdo či něco Vám vše potřebné naservíruje na stříbrném podnose.
Já to svým způsobem chápu. Kdybych věděla, co všechno se může pokazit, tak asi ani nemám děti. Ale holt je to o té rovnováze rizika a toho, co můžu získat. Kdyby se děti daly normálně koupit, myslíte, že by lidi chodili nakupovat do cikánské množky dětí?
Odpověď na příspěvek uživatele JardaPecival z 03.11.2025, 13:33:59
Potvrzené to není.
Pokud vím, lovící liška je v rauši, proto zabíjí nad počet. V přírodě zabije slepici, ostatní slépky uletí, liška se z rauše dostane a lov ukončuje. V kurníku se jí pořád před očima třepotá nějaké křídlo a kdáká krček další slepice, tak loví a loví, dokud má sil a dokud není ticho a klid.
Ale kdo ví, my po tom až tak nepátrali. Ale dle ran na slepicích buďto liška, nebo nějaký malý pes. Kunu, ježka, potkany, to vše vylučuju.
Odpověď na příspěvek uživatele JardaPecival z 03.11.2025, 12:44:41
Ze 17 kusů drůbeže (9 slepic, 1 kohout, 7 letošních kuřat - 5 kuřiček a 2 kohoutci) žije 1 letošní kohoutek. Vypadá nezraněn, ale ještě to není úplně jisté. Kdyby se nějak netvářil, zařízneme ho, aby nepošel na nějaké skryté vnitřní zranění nebo tak.
Z 16 kusů jsme nenašli 2 staré slepice, ty jsou teoreticky nezvěstné. Ale hádám, že si na nich liška pošmákla. Zbývajících 14 zamordovaných kusů jsme pohřbili do zavápněného hrobečku. Čest jejich památce.
Jak byly ty slepičky křížené, měly krásné barvy. Některé takové, že jsem je v životě neviděla. Škoda jich.
A teď vejce stojí 7 korun. Mě klepne.
Jediné pozitivum, které dokážu nalézt, je to, že měla zavírat máma. Kdybych to byla já, tak ležím vedle těch slepic a nade mnou je náhrobní kámen s nápisem: Nezavřela včas kurník.
Takhle utěšuju maminku a sháním nové kuřičky. Naštěstí to není až tak těžké, jak jsem se bála. I teď, v listopadu, se dají sehnat, i když si pojedeme jen pro hnědule.
Dřív se šiškama cpaly husy tak dva týdny před porážkou, víc ne. Tím to nijak neobhajuju, ale ta představa, že husa seděla nehybně v komůrce a ládovali ji celé měsíce, je mimo. Alespoň v našich podmínkách.
To jen tak na okraj.
A ani samotný fakt, že někdo chce těžkou husu na maso, neznamená, že ji bude cpát šiškama. Ty husy se normálně dají chovat na maso jako každé jiné, jen se to v poměru k jiným plemenům moc nevyplatí.
Těžké husy se obecně jako masné až tolik nechovají z prostého důvodu. Je to neekonomické.
Těžká husa je náročnější na krmení co do množství i kvality, aby pěkně rostla a nezchromla. Mívají menší snášku, takže jich máte méně, když odchováváte, a jejich vejce jsou dražší, když je nakupujete. Obvykle nesedí, takže je nutné mít líheň. Rostou déle, mají větší riziko úrazů a různých vývojových defektů. A kratší svalová vlákna menších hus jsou často chutnější.
Oproti tomu je výhoda je malá. Oškubat velkou husu stojí skoro stejně práce a času jako menší, ale pečínku máte větší. Na druhou stranu si pořídíte škubačku… a když pak zjistíte, že ta velká husa se Vám nevejde ani na plech a posléze do trouby…
Jako jasně, kdo chová těžké husy pro radost a některá housata neudá, tak je asi sní, co s nimi jiného. Ale ta užitkovost prostě není a nikdy nebude taková, jakou mají plemena střední.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 01.11.2025, 16:33:02
A tak jestli to chtějí prodat, tak to mají udělat, a ne jednat o zvýšení ceny nájmu o pár šupů. Protože pár milionů je pár šupů v porovnání s tím, za kolik by se to dalo prodat. Takže to asi nebude ten důvod…
