Příspěvky uživatele

A ještě chybí rodajlendky. 🙂

Taky bych jednou chtěla čistokrevné. Leghorny na vajíčka a hempšírky na všechno. 

Původně jsem chtěla australky, ale teď jsem doškubala sousedovic černé hybridky, a, no, prostě černou slípku už ne. 

Rozdíl mezi psí množkou a prodejcem vynesenek je ten, že množka množí na prodej psů a to je podmínkou její existence. Oproti tomu prodejce vynesenek bude mít ty vynesenky pořád bez ohledu na jejich poptávku, protože stěžejní činností je prodej vajec, ne vynesenek. Takže pokud chcete snížit počet slepic v suboptimálních podmínkách (řekněme si na rovinu, že pes v množce se má mnohonásobně hůře než slepice v továrně na vejce, byť ani to není žádné terno), přestaňte kupovat vejce. Koupí vynesenek podpoříte prodejce, to je pravda, ale nijak neovlivníte počet slepic, které má, ani podmínky, ve kterých je drží. A těch pár kaček, které stojí vynesená slepice, se nedá srovnávat s desítkami tisíc za štěně z množky.

Ale jinak jo, souhlasím s tím, že koupě vynesenek nedává smysl. No, mně ne.

Nicméně Zrzavci to tak chce, nikomu a ničemu tím neubližuje, bere to jako projekt, tak ať to tak má. Názorová diverzita je znakem zdravé společnosti. 

Navrhuji pořídit 4 dámy a pak, až na stará kolena donesou, pořiďte další. Vy nejste ten typ, co by nenesoucí jedince bacil sekerou, takže si postupným přidáváním slepic prodloužíte dobu, kdy budete mít vajíčka. Netuším, kolik vajec denně potřebujete, ale pokud jste dva, tak může být 6 nosnic zbytečně mnoho. A až zestárnou, budete bez vajec. 

Vzít teď 4 a za pár let další 2 ( nebo víc, když nějaká stará uhyne nebo když zjistíte, že se Vám jich do kurníku vleze pohodlně víc) mi připadá praktičtější. 

Stavbička vypadá dobře. 👍

Mně pomáhalo si říct, že se se mnou měl dobře. Že měl život lepší než u jiných lidí, že si ho užil naplno. A že patří jinam a já ho měla jen půjčeného, a teď se vrací domů. 

Zvíře, které před predátorem neutíká, si zaslouží sežrat. 

https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=220#nadpis5

Vzhledem k tomu, že bodlinka je moje plus mínus vrstevnice, jak to bylo za komančů, může vědět jenom z vyprávění. 

Já jsem nafasovala brýle, doma jsem se rozhlídla - a pak měsíc šúrovala a další měsíc malovala. Tak bacha. 🙂 

Já jsem dělala z posledního letošního ovoce takovou tu ovocnou kůži. Je v tom teda hlavně kiwi a aronie.

No, a jak jsem to udělala, tak jsem zjistila, že mi to víc chutná rozmíchané v čaji. Jinak je to strašně sladké. Příští rok to asi udělám dětem do adventního kalendáře. 

Nějaké novinky? Google na mě vyplivl likvidaci chovu u Nymburka, což taky nepotěší…

Přitom když se zeptáte AI, dá Vám celkem rozumnou odpověď, jak  se kupuje štěně. 

Není problém, že lidi nemyslí. Problémem je, mají nulovou představivost. Neumí si představit, že by se mohlo něco pokazit zrovna jim. Že by oni mohli naletět, že by jejich štěně bylo nemocné, že by zrovna oni měli třicetikilového jezevčíka. 

A pak je problém nezájem. No a co, že mám jiného psa, než jsem vlastně chtěla. No a co, že není úplně zdravý. No a co, že mě podvedli. Přece ho nebudu vracet, děti si ho už oblíbily, co by řekli sousedi, a obíhat soudy a policii se mi taky nechce… 

Informací je všude dost, kdo chce, potřebné se dozví. Myslet netřeba, někdo či něco Vám vše potřebné naservíruje na stříbrném podnose. 

Já to svým způsobem chápu. Kdybych věděla, co všechno se může pokazit, tak asi ani nemám děti. Ale holt je to o té rovnováze rizika a toho, co můžu získat. Kdyby se děti daly normálně koupit, myslíte, že by lidi chodili nakupovat do cikánské množky dětí? 

Lokátor vysílá, ne? Je aktivní. Proto vyčerpává elektrickou energii. Kdežto čip ne, ten je pasivní, jen se dá načíst.

Ale ráda se dám poučit znalejšími. 

Už jsme začali. Máme 10 kuřic hnědulí. 🙂

…a sousedům zbyla jedna slepička.

Potvrzené to není. 

Pokud vím, lovící liška je v rauši, proto zabíjí nad počet. V přírodě zabije slepici, ostatní slépky uletí, liška se z rauše dostane a lov ukončuje. V kurníku se jí pořád před očima třepotá nějaké křídlo a kdáká krček další slepice, tak loví a loví, dokud má sil a dokud není ticho a klid. 

Ale kdo ví, my po tom až tak nepátrali. Ale dle ran na slepicích buďto liška, nebo nějaký malý pes. Kunu, ježka, potkany, to vše vylučuju. 

Ze 17 kusů drůbeže (9 slepic, 1 kohout, 7 letošních kuřat - 5 kuřiček a 2 kohoutci) žije 1 letošní kohoutek. Vypadá nezraněn, ale ještě to není úplně jisté. Kdyby se nějak netvářil, zařízneme ho, aby nepošel na nějaké skryté vnitřní zranění nebo tak. 

Z 16 kusů jsme nenašli 2 staré slepice, ty jsou teoreticky nezvěstné. Ale hádám, že si na nich liška pošmákla. Zbývajících 14 zamordovaných kusů jsme pohřbili do zavápněného hrobečku. Čest jejich památce. 

Jak byly ty slepičky křížené, měly krásné barvy. Některé takové, že jsem je v životě neviděla. Škoda jich. 

A teď vejce stojí 7 korun. Mě klepne. 

Jediné pozitivum, které dokážu nalézt, je to, že měla zavírat máma. Kdybych to byla já, tak ležím vedle těch slepic a nade mnou je náhrobní kámen s nápisem: Nezavřela včas kurník. 

Takhle utěšuju maminku a sháním nové kuřičky. Naštěstí to není až tak těžké, jak jsem se bála. I teď, v listopadu, se dají sehnat, i když si pojedeme jen pro hnědule. 

Dostala se dovnitř, když byly slepice v kurníku. Stihla to mezi setměním a zavíráním (cca v 9 večer).

Tak nás navštívila liška.

Odpočívejte v pokoji, slepičky, kohoutku, skoro všechna letošní kuřátka. Zbyl jeden letošní kohoutek.

Byly to jen hybridky a jejich potomci, ale i tak… 

Dřív se šiškama cpaly husy tak dva týdny před porážkou, víc ne. Tím to nijak neobhajuju, ale ta představa, že husa seděla nehybně v komůrce a ládovali ji celé měsíce, je mimo. Alespoň v našich podmínkách. 

To jen tak na okraj.

A ani samotný fakt, že někdo chce těžkou husu na maso, neznamená, že ji bude cpát šiškama. Ty husy se normálně dají chovat na maso jako každé jiné, jen se to v poměru k jiným plemenům moc nevyplatí.