Terven - a co kdyby budoucí panička se domluvila na ukázkové hodině - nejdřív bez psa, pak s ním, s tím , že bude cvičně cvičit vedle. A uvidí, jak jí to sedí a může postup, který tam mají konzultovat přímo s Vámí? Hm?
Já jsem s prvním ohaříkem šla na zkoušku, chvíli jsem koukala, pak jsme zkusili cvičit a……..velmi rychl vypadli. Protože přesně - paní lektorka chtěla učit ščenátko obraty u nohy škubáním. Přes to, že jsem jí říkala, že my zatím umíme u nohy prostě jen chůzi nějakým směrem a plus usednutí u nohy, obraty ne. Tak jsem rychle skončila a šla jinam.
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 10.12.2024, 16:11:10
😂 neřekla bych, nezabrzdí, ba ani ten nábytek to pak nezabrzdí. Ona totiž nemá stopku. Teď o víkendu mě srazila k zemi. Asi mě na tý louce neviděla, jak běžela. Jen velká dávka humánnosti způsobila, že jsem si nezabila vlastního psa, páč na ty záda to byla vyloženě chuťovka.
a děkuju všem za přání uzdravení pro polovičku, teď už jsme snad z nejhoršího venku, ale ten strach. No, tak se mi nervama blokly ty záda a bylo to ještě zajímavější 😀 .
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 10.12.2024, 14:32:04
No teď už právě nejsem ostřílenější, než Vy, ani náhodou. Ale z první cesty pro vajíčka do vedlejší vesnice jsem se dostala až k tomu, že jsem byla schopná udělat to, čeho se nejvíc bojím - jet sama někam se psem v kufru. Ta zodpovědnost. Jenže si poranil očičko - naštěstí ne moc, jen podráždil, ale v ten moment to vypadalo děsně. Já záda rozemletý, , druhá půle na JIPce, tak jsem musela prostě. No ale dnešní jízda byl zase výkon v tom počasí, to ještě neznám.
Takže jo, ať nám to bezpečně a spolehlivě jezdí každej kilometr.
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 10.12.2024, 14:16:53
Vůbec nevíte, jak to celý bylo! Vona šla kolem jenom a navíc asi tak dvěstědeset metrůch od toho krmítka. A zrovinka tam přistál strakapoud a von dělá takovej bordel ale, že to vodletuje víc jak těch dvěstědeset metrůch, takže jako logicky jí to prostě napadalo na záda. Se jí zeptejte a uvidíte , co řekne 😀
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 10.12.2024, 15:09:17
A já tak vidim Taliprda,kterak s tim interaktivně zatočí 😀 , to bohužel nenamaluju, neb nejni dnes již kapacit. 😀 😀 Tohle by bylo něco na ní, moc složitý, na to nestačim intelektem, tak to roztočim, vono něco vypadne. 😀
Sarah - to jsem ráda, že Vás vidím - víte co? Neškytáte drobátko poslední dobou? Protože- pamatujete se, jak jste se bála jezdit? Pamatujete. A co jsem Vám psala? A jak dneska drandíte? To je , co? Proč jsem si na to vzpomněla? Páč teď musím taky jezdit urputně, žádný semo-tamo, ale pěkně každej den. Druhá půle skončila na operačním sále a JIP /i tady jsem si na Vás vzpomněla, protože jeho obvoďačka mu stanovila jako diagnozu virózu, zatím co já slepák. No a milá viróza mu v noci praskla a to byl hukot/ No a teď jsem teda už úplně Éliška Junková a dnešní cesta do práce, byl díky počásku můj první křest ohněm. Tak pokud jste dneska mezi cca 5:25 a 6:10 pociťovala neodbytnou potřebu škytat, tak na vině jsem já 🙂. A věřím, že mi to odpustíte, páč dobře víte. Tak ať nám to dobře a bezpečně jezdí.
Zkuste tu stravu opravdu výrazně vylepšit. Jen počítejte s tím, že to jen takhle nepůjde, pes už si udělal návyk, takže krom stravy budete muset řešit i chování. Věnovala bych tomu opravdu maximální úsilí a snažila se to odnaučit. Nepíšete co je to za rasu, kolik mu je, jaký má režim. I tohle se do toho bude promítat. Ale kvalitní strava je základ. Bez ní se neodpíchnete. Dávejte maso, maso na kosti -myšleno třeba skelety, vnitřnosti, vše syrové, zeleninu, ovoce na doplnění. Plus bych dávala nějaké vitaminy, kvasnice, vajíčka, tvaroh.
Se podělím - na vánočních trzích jsem narazila na vynikající borůvkový džem bez cukru. Je to opravdu moc dobrá věc, která by se dala použít i jako vánoční dárek třeba pro babičku, dědu, rodiče, kteří mají cukrovku. protože tady neprohloupíte. Bádala jsem pak, kdo to vyrábí a vybádala.
Aji ohaříci patří k těm, co odhalili kouzlo Vánoc, vižlí parta hned po prvních Vánočkách, flekatý nádheře to trošku trvalo, ale ví, už taky ví. Takže se u nás před večeří postaví fronta ke dveřím, kdy zrzavá hrouda tiše trpí, jak se nemůže dočkat a flekatá hrouda stepuje a kvičí - jak se nemůže dočkat, to máme jako hudební doprovod místo koled.
Pod stromek putujou oblbíbenosti, jako značná zásoba žužlopichlobalonků, velký plyšový míče a i ten zmiňovanej buřtik. I u nás je velký nadšení z rozbalování. Tedy i toho našeho, páč oni prej dostali hrozně málo, skorem nic 😀 😀
Miluju dávat dárky a tak jsem ráda, že můžu i těm čoklům, který to chápou a radujou se jak haranti.
P.S. nemohla jsem to řikat nahlas, ale ve skříni mám i dvě Ikeakrysy. O těch se ale nesmí mluvit ani šeptem, ohaři na ně mají návyk a vždycky je odhalí. Letos se mi je podařilo propašovat zcela v utajení, tak nevědí, nevědí!! jak ty medvědi.
