Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 05.12.2023, 17:18:10
Hlásím, že mám z vašeho pravidla výjimku. MOuses je rabiját, o mazlení moc nestojí, když tak to je svátek. Spíš stojí o kontakt teda venku- v zimě mi leze na záda (on by lezl i v létě, ale to dost bolí 😀) a rád se se mnou honí po zahradě, ale mazlivec a kontatkovač to moc není. Já ho nenutím teda.
Od kamarádky dostávám už pár let kalendář Záchrané stanice pro československý vlčáky, no a tam se taky - jako u Impact - docela často vidí dvě stejná jména chovky, jejíž odchov se tam dostává. To o něčem svědčí.
Souhlasím se Sarah. Co v téhle době, do štěněte dostanete, po pubertě jak když najdete. Máme ohaře, vždy v prostoru, kde to šlo a bylo bezpečno - bylo štěně navolno a učilo se si nás hlídat, tedy jsme mu “utíkali”, “schovávali se” - pochopitelně bezpečnou formou. Dobrý taky je, jít ve dvou, mít spoooustu dobrůtek a hračky a štěně si mezi sebou posílat. Štěně je u druhého, já zavolám, ono letí (můžu trošku “utíkat”), doběhne mě, nechám se přepadnout, odměním, chválím a dám znamení protějšku, že štěně odměnu sežralo a vnímá a on ho může volat. A pak zase opačně. Štěně se vyblne, vylítá a vůbec netuší, že se učí přivolání 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Thielli z 04.12.2023, 08:43:37
Já vím, že to nebylo na mě cílený. A je mi jasné, jak to myslíte. Ono už to doma u nás padlo, ale jak říkám, ona by podle těch informací lidí, kteří se tam na ni byli podívat, ten náš rozruch nedala. A Bubi prostě skočila o level níž, než byla loni.
Umazlit a opečovávat, to je přesně to co potřebuje. Ona moc nechce ani chodit ven - nedivím se jí, broučce malý.
On ohař ve správných rukách je v Prahé v pohodě, dostane-li se mu výchovy a náplně, je to pro něj - když to není Mauglí, jako Tali, ale to bylo tím jejím startem a i tak to zvládla - náhodou fajn. Je venku, lítá, pracuje, hraje si, a ve městě má spoustu podnětů 🙂 , kontaktů.
Můj první pes vyrůstal s dítětem - s nejstarším synovcem. Měli se moc rádi. Pak v dospělosti psa se stav k dětem změnil - neměl je rád a tudíž neměl rád ani prostředního synovce, od momentu kdy byl opravdu malý dítě (ale dokázal ho na druhou stranu hlídat), když synovec povyrostl, měl tendence navíc psu škodit /bylo to škodmírský dítěto, naštěstí z toho posléze vyrostl/ a pes ho opravdu neměl rád, protože on ho malej tůroval i pohledem - přes zrcadlo, protože jinak věděl, že má průser. A pes byl schopen po něm vyjet do obličeje - ne na to zrcadlo, přes který na něj zíral, ale přímo na to dítě, byla jsem u toho a zasáhla. Když se narodil nejmladší synovec, mohl si tento dovolit mu lézt do misky, žrát jeho jídlo a pít jeho vodu. I u něj pes ležel. Píšu to pro zadavatelku proto, že věci se vyvíjejí, ale taky je nutné vědět a znát, umět zasáhnout, pořešit, korigovat. Samo se to málokdy.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 01.12.2023, 12:28:34
Samozřejmě, že to pochopí. Na úrovni “tenhle strom vochcávat můžu, ten je můj, ale támhleten už je Ferdíkův a Ferdík by mi nabil kušnu”….
Pravda!
Já zkusím i tu pásku. On je extra odolnej proti různým vlivům - voda mu nevadí, ta ho baví, hrajeme si na zahradě s hadicí, rád chodí v dešti, sněhu, takže nějaká pistolka ho nerozhází. Tuhle škrabal u dveří - zatím by to mohlo být jedno, ale od počátku ho dávám pryč, k jeho škrabadlu, protože příštím rokem už by tam měla být dřevěná futra. Ondynoj jsem ovšem měla plný ruce vaření, tak jsem sundala papučku a mrskla ji vedle něj. a co myslíte??????????? On je otřískanej i z tý stavby, takže jeho rozhází jediný, když přijede mix s betonem. Ale ten kuchyn už nechci 😀
Odpověď na příspěvek uživatele efe z 01.12.2023, 12:48:59
Myslím, že je to záměr životní osudu. Jeho podřízení mají za úkol nás vodposlouchávat. A jak zazní šifra Mistra Leonarda - neboli To nikdy! Tak to pak přijde . Já jsem nikdy!! nechtěla fenu. A proto už mám třetí 😀 a to dobrovolně. Nikdo mi nestál s pistolí u hlavy 😀
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 01.12.2023, 10:57:40
Já to vím, vím Balu a mám to taky tak. No enemže jsem už -a není to právě tak dlouho zase, to abych se přiznala, že prostě někomu to nepůjde, a nepůjde i kdyby se na čínský nudličky /a že voni je maj malý/ rozkrájel. Že mu tím prostě nepomůžu.
Jo, když píšě nějaký jelito mobilový navíc stupido dotaz, tak to je - teda pro mě- jiná, ale taky jsem si řekla, že proč, stejně se ten člověk zpravidla už neozve, tak co budu já za něj řešit, že je jak tatar, stejně bude tatar dál. Ale to je prostě i jakási neúcta?? nebo to je asi moc, ale prostě neslušnost - nbo víte co myslím, že to odflákne je mu to putýnka, je to člověk, který se nebude namáhat něco si zjistit víc, napíše debilitní dotaz už ten první a ani si to po sobě nepřečte. To je jiná sorta.
Ale jak říkám, ten člobrda na fauně z toho měl moc velký obavy, že se řeší čeština. a já si vzpomněla na jednoho člověka kdysi dávno v Dejvicích, kterej neuměl psát, ale uměl číst - jakože neuměl psát vůbec, jo? ale četl hrozně moc a byl to poměrně moudrej člověk a já se pak celkem mohla jít stydět do kouta - naštěstí jen sama před sebou, ne před ním.