A ještě bych třeba kousek klece přikryla látkou. Našemu anduláčkovi, který taky po přinesení domů hledal cesty ven, tohle pomohlo.
A ještě bych třeba kousek klece přikryla látkou. Našemu anduláčkovi, který taky po přinesení domů hledal cesty ven, tohle pomohlo.
Zkuste, prosím, místo té rýže , romatlané brambory, nebo batáty. Ono to moc lidí neví, ale některým psům ta rýže nedělá dobře.
enemže to pití v plechovce je hezky vychlazené. rezerva v petce už ne. a třeba my když jedeme v noci z koncíku, tak někdy mám cestou chuť na ledový kafe plechovkový, či řidič do sebe zcela výjimečně pro sichr musí nalejt to, co Vám dává křííídla.
No jsem na tom podobně jako paní veterinářka - tedy s tím, že to před otevřením meju 😀 .protože můj bývalý šéf právě takhle skončil na Bulovce.
To chápu, tuhle obavu /ty chlupy taky 😀/ . Já jsem po odchodu Ešátora měla pocit, že už nikdy nebudu moct mít psa. Ta díra v osrdí byla jak po granátu. I jsem ze stejného důvodu lehce pak uvažovala taky o tom, že když už, tak časem radši třeba českého fouska, abych nesrovnávala. Enemže na mě čekalo to rezatý hádě, což jsem ještě netušila 😀 a mám prostě vižlu vrostlou do toho osrdí tak, že nejde vypreparovat.
Copak za chlupatý dušičky zachraňuje pan manžel?
Fuj ta hrubice tam, už mi to nejde opravit, tak mne omluvte.
S věkem asi poradí více zkušenější, “náš” kocourek - je původně sousedů, ale bydlí i u nás, byl kastrován, když začal značkovat, to mu bylo osm měsíců. Ale ty vedra určitě pro hojení úplně supr nejsou. Pokud není zbytí, tak je jasný, že se musí /taky jsme museli na operaci s naší fenkou/, ale pokud lze termín odsunout, je hojení bez veder určitě mnohem lepší.
Hm, myslela jsem si to, že to je jak u vlkodavů. Škoda, škoda - myslím tím, kvůli zdraví. Opravdu to jsou obříci. A ušlechtilý elegáni. Já mám vždycky děsnou úctu, když potkám barzoje. Zvláštní, že třeba s afghánem to tak nevnímám. A že tam by se díky těm závojům to taky dalo čekat.
Co to, že jste přesedlala na jiné plemeno?
Jééé rozebíráme ho a zase stavíme! To je krása! náš první ohař, miloval montování čehokoliv. Musel se vždycky zúčastnit a dozorovat to.
Mně to taky nikdy nenapadlo, Murphy dostával i si je sám zabil a hned sežral. byl jak medvěd 😀
Já jak teď načihuju do světa drůbeže, tak se nestačím divit, co objevuju. A jak i měním pohled na ty slípky. Já jsem ty čtyři měla a mám v plánu opravdu už dvacet let, nikdy jsem na slepice nekoukala jako na blbky, ale nějak jsem v to prozatím nehloubala, ale teď se hrozně ráda dívám na fotky drůbeže v trávě. Asi, že člověk většinou viděl ty co žijí někde za stodolou, mají to tam rozhrabaný, zabordelený a byl to takovej častej úzus. Krásně se na to kouká, když mají prostor, můžou si tam chodit……..naprosto mě uchvátilo to hejno, kolem kterýho jezdím cestou, na to se tak krásně dívá.
Piknik s hraním! No prostor na to by u nás na loukách byl. Jo, to jsem Vám chtěla několikrát už napsat, kousek od mojí práce potkávám paní - má min. 3 někdy i víc /asi hlídá, nebo je bere po částech/ barzoje. To jsou oooooobři. Opravdu velicí psy. Na mě tak dříve nepůsobili. Jako puboš jsem měla spolužáka a kámoše, ti měli dva kousky - přím oz Ruska tehdy dovezený a nepřišli mi tehdy tak velicí, jako tihle, co tu občas potkávám a jako ten, kterého jsem potkala v Holómóci na vánočních trzích. Ten byl nádhernej teda, byl mladej, ale to prostě byl zosobněnej ruskej důstojník 🙂
aj jaj, zas jedna nepřihlášená a tím pádem anonymní. Jsem si to neuvědomila, tak ty dva předchozí příspěvky , to su já.
Děkuju kometo za vysvětlení. Hm a to vystřelení alergií by korespondovalo s tím, co jsem kdysi dávno četla jako myšlenku, proč možná máme teď tolik alergií. Páč dřív tělo muselo řešit zcela jiné problémy a na takovýhle “prkotiny” nemělo čas. Teď ho má.
Eh, to jsem tedy netušila, že jsou lidské a jiné 🙄 děkuju. A jak si to člověk pořídí?
Tohle je blbý no. Zajímalo by mě, co na to řekne veterinář. Na druhou stranu - ano přece můžete taky něco donést domů i Vy sama, ne? Myslím ne kočku, ale nějakej sajrajt z venku.
Jo dá. Znala jsem jezevčíka a ten byl totál mimo. Celou naši návštěvu, co jsme tam byli jel toho plyšáka. Nepříčetnej výraz a jel a jel. Co má sakra ten pes za život?
Když byla moje máma na plicním, ležela tam pacientka - věk tak třicka? Dle odhadu pochybného způsobu žití. Ležela tam se škrkavkama v plicích
děkuju, já se lekla, že se jim to pospojuje 😀
Spínají peří?? To si pak ta drůbež nemůže to ty křídla protřepat? 😲