Manžel se smál, že si zvykne na náš režim a pak je bude doma prudit
Hééééj znovu!! Paráda - Odberryho - to se na to pěkně kouká, šikovní jste fšicí. A ono je to přínosem i pro ohařku, je to takovej nenápadnej stupínek, který by ji mohl pomoci se tak nedurdit na ostatní psy.
Ha! Toulavé tlapky a slavná Denisa. Když jí to kdysi nevycházelo u koček,přešaltovala na psy. Je mi jich líto. Těch psů.
V mém bývalém bydlišti bydlela invalidní slečna-paní, zpočátku chodla o berlích- byla velmi malého vzrůstu. To měla první fenku jorka a byly spolu venku hodně, pak ji nechala uvázanou u OC a - překvápko- fenku jí ukradli ☹️ . Pořídila si dalšího jorka - tentokrát psa, zároveň došlo ke zhoršení stavu, pohybovala se tak, že se opírala o svůj maličký invalidní vozíček, občas jí člověk viděl dlouhodobě stát- jako by únavou usnula. Pes pobíhal pak tou dobou už venku bez vodítka, nikdy neutekl, vždy byl v dosahu ale! neměla šanci mu pomoci, kdyby ho napadl velký pes (několikrát jsem byla svědkem, jak pes radši zajel pod zaparkovaný auto) , veterinu - jak by zvládala, vůbec nevím. Já naprosto chápu, že je invalidní člověk taky milovníkem psa, ale neumím si to představit, jak to udělat ke spokojenosti a bezpečnosti obou. Psa, který chodil jen doma na plínu jsme měli v baráku, byl to neurotický uzlík nervů, který NIKDY nebyl venku. Hroznej život.
Chingis - já vím, že už vám takhle odešlo hodně psů, ale vždycky je to těžký, vážím si Vaší práce a toho, že do toho vždycky jdete. Tady je to o to těžší, že pokud jsem to dobře pochopila, byl Kevin hodně mladý. Držte se a přeju hodně síly /nevím, kde ji pořád berete/
Náš Rumíček byl první, a zatím poslední, kdo nebyl automobilista, od malička. Myslím, že na tom mělo velký podíl to, že u chovatele jeho první a jediná cesta byla v autě na veterinu na tetování :-/. A bohužel, velké bohužel mu s tím nepomohla též má drahá polovina, která právě volila tu cestu, ve stylu vodítko a prostě jdeš do kufru. Ano, nerozvedla jsem se, ale hrozilo, že velmi rychle zaplním mrazák na maso pro psy, abych to tak květnatě řekla. Nakonec jsem to neudělala, ale musela jsem na tom následně máknout.
Přesně ve stylu, který tady popisuje Keriton a Acher. A za odměnu dostal vždy možnost vybrakovat mou odměňovací ledvinku s pamlskama.
Nevím, soudím podle toho, jak to bylo v začátcích, podle toho, že jsou spolky, které i z útulků berou, soudím i podle toho, že třeba zrovna útulek, kde byla Bubrdle by býval byl klidně rád za to, aby se o ní někdo takhle přihlásil.
Tak jasně, že to není stopro záruka. Ale já třeba kdybych měla na miskách vah kontrolu vs. kastraci, tak ta kontrola mi bude vadit výrazně míň a i ji chápu, než ta kastrace.
hm, tak jsem se zase nepřihlásila - jsem to já Zrzavci
ach jo, ten předposlední příspěvěk pro Petra, jsem byla já.
Nicméně - stejně jako JS mi vrtá hlavou to s tím kulatým bidýlkem, páč kde v přírodě ptactvo najde něco jinýho, než kulatý, nebo prostě jakokulatý-třeba hrbatý, stupatý, ale vždy spíš kulatý.
Dobrý den, než se někdo ozve, zkuste oslovit nějaký útulek, tam stopro zkušenosti mají a poradí, co a jak dál krom nákupu kotěcího mlíčka. Držím moc palce, aby to dobře dopadlo .
No to jo, jsou a já se teď kochám ve vesnicí kterou projíždíme cestou z práce, velikým krásným mnohobarevným hejnem na statku s velikánským pozemkem. ale! Tohle bude u mne jednoduchý, splním si ten sen, že dám novej domov těm nebožačkám klecovejm. 4 kousky- víc toho u nás nepůjde, aby to měly na pohodu. Takže jo, já tady obdivuju lecjaký krásky, který tu máte, ale já budu mít oškubaniny 😀 a pak se uvidí, co z nich vyleze, až se zapeřej.
Děkuju, děkuju za cenné informace.
heh furt tak doma melu o slepičkách, že druhá půle má v plánu, že by se vyčlenil čas na to vyčistit ten prostor, kde bude kurník a pustit se do opravy , či zbourání a postavení nového , kurníku. tak to třeba bude dřív než jsem si myslela.
Já nedám dopustit na svoje dvě útulkový bábrdle. Starej pejsek je moc prima. Když vidíte, že mu pak konečně došlo, že je doma, jak se celej rozsvítí, ožije. Já jsem musela zamáčknout slzu, když jsem viděla současnou bábrdli, jak začala ščastlivě hopsat při vítání. Vítala i před tím, to jo, ale pak, když dokapala ti informace, že jsme prostě její a ona naše…… to, co předvádí, když přijdeme domů, nebo jak se vítají, když je čas vzít někoho z nich samostatně. Moc hezky se na to dívá, jak je ščastlivá, že nás má.
U nás taky ještě jsou. Není to tak dlouho, co jsem “nadávala” druhý půli, ať jede ešče vopatrnějš, než jede -a to už jsme skorem stáli 😀 , páč mladý řádili nad silnicí jako pitomý a dělali ty svý akrobatický předváděčky. Hezky se na to koukalo, ale moc u toho nepřemýšleli. Tak jsme domů dojeli na slimáka 😀
Ahá! Děkuju mocinky moc. Já jsem tuhle ukazovala manželovi jeden ten nákres tady, jak to byla taková konstrukce železná, kdy nožky konstrukce stáli v kelímku s olejem - že aby čmelíci. A bidýlka byla v tom rámu.
Fakt střešní latě??? Mi to přijde hrozně tlustý? Teď nám měnili třechu, tak to mám v živý paměti, jak je to široký. To jsem zaskočena tedy? 🙂
Jo , já jsem taky když jsme loni našli Bubrdli v útulku, jim říkala, že je to prostě u nás momentálně fakt příšerně našponovaný, žili jsme v tý době všichni v jedný pidimístnosti /už mi z toho samotný hrabalo/. Sami mi řekli, protože Bubi byla zoufalá, že pokud to ona zvládne, bude pro ni všechno lepší, než ten kotec, kde hrozilo, že jí flákne.
Já jsem kdysi byla hrozně moc ráda za vznikající spolky, které byly nastavené tak, že měly brát psy z útulků, dávat je dohromady, umožnit jim lepší žití a socializaci a tím pádem lepší start do nových domovů. Skvělá myšlenka. Enemže….vono se nám to šécko šecičko - tak jako všechno kolem psů - posunulo do jinejch dimenzí a spousta spolků to už dneska jede zcela jinak a psi útulkový tam stále zústávají, bez toho, že by se jim zvedly šance na lepší žití. kdyby každej spolek bral z útulku a ne bůhvíodkud, jsou útulky prázdný. Dospěla jsem do stádia, že už radši útulek než ten spolek. Bohužel. A to i proto, že leckde mají tak příšerný podmínky pro převzetí psa, že je to na Bohnice.
chápu. No já to prostě myslela tak, že by se třeba někdo ozval, a šli bychom na krátkou prochaju a případně i to kafe klidně terasa nebo prostě v jídelně. Nejsem úplně megaspolečenskej člověk, ale kdyby to bylo podáno normálně, tak já bych s tím problém sama za sebe neměla - ale jak říkám v míře rozumný.
No ne-e, to nemyslím ,prolézat barák, to taky ne, ale prostě chápu, že by psa chtěli vidět a přesně tak jako já si při pořizování štěněta dala to kafe a měla možnost vidět, jak štěnda žijou - ložnici chovatelů ani v jednom případku neznám 😀 - prostě jsem viděla, že jsou součástí rodiny, smečky, nejsou někde zalígrovaný v chlívě, hnusným kotci, mají socializaci a tak.
Prostě v rámci normálního kontaktu. Nic zběsilýho.
Tak zase na druhou stranu - Vy přece taky jdete k chovateli štěňat a je tam určitá kontrola prostředí, ne? Taky chcete vědět, z jakého prostředí štěně berete. Tady je to z opačné strany. Ale jak říkám, musí to mít meze.
Jo. Tak jako by mi nevadilo u chovatele, kdyby chtěl vidět podmínky, do jakých bude štěně dávat, tak by mi nevadilo ani stejný požadavek od útulku, či spolku. Ale všechno v určitých mezích. Pochopím i následnou kontrolu ve stylu, půjdeme se psem společně ven, možná klidně i přepadovku v tom smyslu, jedu právě kolem, stavím se a podívám se na Azora -ať vidí, jak je pes v kondici, co už umí, neumí, jak fungujeme. A klidně i víckrát s odstupem. chápu to a je to pro psy lepší, ale všechno musí být v nějakých mezích.