Příspěvky uživatele

https://www.facebook.com/share/r/YJzwvBHEWxkU1HNT/?mibextid=UalRPS

A musím, prostě musím 😂 sem dát odkaz na video trpasličího pinče, které na mě na Facebooku vyskočilo. https://www.facebook.com/share/r/YJzwvBHEWxkU1HNT/?mibextid=UalRPS

Miluju teplý, suchý a barevný podzim. Dnes jsme byly po několika týdnech u Chrudimky. 

Taky u nás fučí. Patříme k těm větrnějším oblastem v republice. Viz mapka. Meteostanice vzdálená 20 km hlásí aktuálně 64 km/hod a nárazy 100 km/hod. U nás to je mírnější, ale znát to je. A to jsem chtěla dneska vzít po 10 týdnech kobylu podruhé ven pod sedlo. Na to se můžu…

Potkat Bonnie “popelnici na procházce” tak nevím, kdo by byl hlasitější. Jestli Bonnie nebo popelnice.

.

Kilian:

…..dnešní zkouška STPR2 splněna 98 bodů ze 100… na ploše 20 x 40 m vyhledání 4cizích  předmětů  o velikosti 10 x 3 x 1 cm z rozličných materiálů za 12 minut….

Jste šikovná dvojka. Gratuluju.

Bonnie byla minulý pátek na kastraci. Psala jsem to jinde - ze 3 hárání měla dvakrát falešku. Pokaždé byla 3 měsíce (včetně hárání) tak trochu mimo. Protože prognóza je zhoršování s věkem a větší riziko onemocnění reprodukčních orgánů, rozhodlo to moje roční váhání, jestli kastrovat nebo ne.

Dnes jsme šly podruhé dál než “kolem baráku” a prvně bez vodítka. Řepka byla vysetá v srpnu...

Ptáte se na porovnání vlastností. Hodně se dá dohledat na webu. 

Pro první orientaci se mi líbí stránky: https://www.chlupaci.cz/magazin-psi-plemena/ . Konkrétně:

• https://www.chlupaci.cz/magazin-psi-plemena/nemecky-ovcak/
• https://www.chlupaci.cz/magazin-psi-plemena/irsky-setr/

Uvádí tam u plemen i negativní stránky povahy. Co jiné stránky okecávají (např.  “silný lovecký pud”), tady často napíší na plnou hubu (např. může vést při špatné výchově a výcviku k tomu, že pes skončí pod koly auta).

Po prvotním výběru určitě doporučuji pročíst stránky chovatelů, navštívit nějakou výstavu, popovídat si s majiteli… Tak se dozvíte nejvíc, na web se vše nevejde a je často i zkreslené.

Jo, je to tam prima. Byla jsem tam letos prvně, rovnou dvakrát. A ráda budu jezdit dále. Pěkné kurzy, příroda. Ubytko fajn, je skvělé, že jde o vyloženě psí areál. Hmm, a jídlo. Kdybych chtěla hubnout, tak tam nemůžu 😀

Užije si to.

Aha, už chápu. Já myslela, že jste tam byla první víkend v říjnu. Znáte to tam?

impact:

My jsme na prodloužený víkend vyrazili venčit na Tišnovsko. 🫶

Máme naplánovaných několik výletů, tak snad nám klapne počasí. 🌞

My tam byli o víkend dřív 🙂 Tenhle víkend tam mělo být setkání hladkosrstých pinčů. Jak moc areál štěkal? 

efe:

Já jsem v neděli opět odpadla, tentokrát teda jako fakt fest a psi nebyli tři dny venku… no tak si hledali různou zábavu…

To si musíte dávat pozor. Aby neviděli fotky Doron z psího salónu. Buďte ráda, že Vám nepustili v koupelně vodu.

U nás hárání už neproběhne. V pátek byla Bonnie na kastraci. Rozhodla to sama.

Pesanka zatím hárala třikrát, z toho měla dvakrát falešku. 

Prvně to nebylo jasné, jen se po hárání projevila dvouměsíční změna chování. Řešila jsem to tu v zimě před prvními zkouškami RO. Ale přikládala jsem to zimě a dospívání. A tomu, že je možná z nejlehčího stupně RO znuděná. Dokud v únoru “neporodila hračky” do postele.

Druhá faleška (červen, červenec) byla už jasnější, včetně otoku vemínka. I když zprvu ne a taky jsem změnu chování přikládala rané dospělosti.

Při kastraci se ukázalo, že bylo přítomné žluté tělísko. Vzniká ke konci hárání, přetrvává při březosti, i té falešné. Rozhodlo se asi zůstat déle, i když i druhá falešná březost skončila v červenci. Nebo to bylo něco jiného. Čert ví.

Je to začarovaný kruh. Podle mě je to důvod, proč je tolik “reaktivců”. Normální pes třeba střední velikosti, normálně socializovaný. Párkrát na něho vyběhne jiný pes. Párkrát je třeba i kousnutý. A pak třeba začne při chůzi kolem psů štěkat a preventivně dorážet. A setká se s jiným psem, který byl také dobře socializovaný. Ale také se setkal několikrát s útokem. A tohle bude poslední kapka. A bude další štěkač. Nebo rovnou kousač.

Ječí jen v případě, že na ni pes už přímou čarou rychle běží a je už dva, tři metry od ní. Když jde k ní pomalu, kluše nebo si jí nevšímá, je v pohodě. A je to fakt vyjeknutí, vykviknutí, ze strachu, nejde o štěkot. Bohužel to začla dělat po několika špatných zkušenostech. Třeba když hárala, šla u nohy, ale pán na ní pustil maliňáka (psa, ne fenu), že o nic nejde, když je malá. A podobně.

Už si nepamatuju přesný model. Podle fotky určitě najdete. Dala jsem na recenze, tuším ještě na ifauně. A pak jsem porovnala jen několik parametrů. Už taky nevím.

Úplně nejhorší je, že musíme o tomhle vůbec přemýšlet. Protože se to děje, a děje se to často ☹️ 

Nezodpovědných majitelů psů přibývá. A u pidipsů je o hubu, i když si přiběhne těžší pes “jen hrát”. Bonnie už preventivně ječí, když k ní rychle běží větší pes. Ono stačí párkrát být hravě pošťouchnuta tlapou většího psa. A z malého socializovaného psa se stane preventivně štěkač na všechno velké. Naštěstí tak daleko ještě nejsme. 

Já myslím, že téměř pro všechny, kteří nejsou cvičení na boj a nikomu ještě fyzicky neublížili. A jsou v hlavě “normální”. Když se nezkušený člověk rozhodne použít nůž, nemusí tam být potřebná razance, i když třeba nad použitím nezaváhá. Prostě máme jako lidi zábrany, i když si myslíme něco jiného. A při těch zábranách v hlavě je lehčí paralyzér - není tam krev, neřešíš místo, nemusí to být s razancí.

impact:

Já myslím, že to tak Vahine myslela - že by tomu psovi nemohla ublížit, protože on za to nemůže.

Jinak fyzicky na to nemá žádnej normální smrtelník. Takový dvě hovada. Proto nožem jedna dobře mířená mezi žebra, vypustit vzduch a nazdar. V tomhle jsem absolutně nekompromisní.

I utopení trvá několik minut, než se projeví nedostatek kyslíku. Jo, propíchnutá plíce psa zastaví. Ale ne hned. Třeba až za minuty. Proto mi připadá lepší paralyzér, tam je to o vteřinách. A nehraje roli místo těla, kde se použije. 

Já bych to stoprocentně fyzicky nedala. V tomhle případě by mně možná nepomohla ani střelná zbraň. Když si to rozeberu:

- První vteřina, přibíhají nečekaně psi.

- Druhá vteřina, uvědomuju si, co se děje.

- Třetí a čtvrtá vteřina, vytahuju zbraň, pokud bych byla extra rychlá. Tou dobou by ale můj pidipes byl zřejmě mrtvý nebo těžce zraněný. Záleží, jak moc by do toho šli hned vážně. 

- Další vteřiny, střílím na jednoho psa. Pokud tomu nebrání přítomnost lidí a vím s jistotou, že nezastřelím ani svého psa (pokud ještě žije).

-  Dál... Předpokládám, že druhý útočící pes se obrátí proti mě. V případě rotvíků, německých ovčáků, u bulíků možná ne.

No, ale  střelnou zbraň nemám. Ani zbroják. 

V tomhle případě bych vzala malou do náruče, i když bych sama riskovala. Kdyby byla hned u mě popelnice, hodila bych psa dovnitř. No, bolelo by to pekelně, i pokud bychom se obě vyhnuly nějakou náhodou těžkým zraněním. Když si vzpomenu na můj nedávný náraz hlavou s rotvajlerem... A to byl rozběhnutý jen dva metry, nešel po nás, jen jsem překážela v cestě.

Když jdu se psem do města, tahám s sebou paralyzér. Ale to je tak proti jednomu psu, kdybych měla raptora na vodítku, a tak se útočící dostal blízko mně. A než by se zakousl. Takže se zaváháním útočícího, stačí dvě vteřiny. A kdybych o útočícím věděla dopředu, ne když přiběhne nečekaně zpoza rohu. Na delší vzdálenost by byl lepší pepřák, nemám. 

Paralyzér netahám na procházky po okolí. Nebo když plánuju popojet busem, vlakem, jdu jen přes vesnice. Jo, taky na nás může vylítnout pes. Ale měst se bojím víc.

Nepsala jsem to tu. Před měsícem na nás vylítla stafordka. Nebo pitbulka. Připadají mi stejný. Z vedlejší vesnice. Doslova zpoza rohu. Viděla jsem hlavy lidí, ale za křovím jsem neviděla psa. Než jsme došly ke křižovatce cest, stafordka nás zmerčila a plnou parou vyrazila. Malá naštěstí byla bez vodítka. A běhala kolem mě, stafordka za ní. Když ji několikrát doběhla, malá vždy rychle změnila směr a huba útočnice sklapla navolno. Paralyzér jsem neměla. Jen jsem běhala za nimi a byla připravená na stafordku skočit, kdyby došlo ke zpomalení. Jenže - krátká srst, obojku jsem si nevšimla. Těžko říci, jestli bych ji mohla aspoň chvilku přidržet, než bych omotala vodítko kolem krku a začala škrtit. A jestli by to při to nepoměru velikostí k něčemu bylo. Jedna vteřina a můžu mít psa vejpůl.

U rotvíka bych skok ani nezkoušela. Leda přehodit vodítko kolem krku. Ale zase - musel by být jen jeden. A je pravděpodobnější, že by šel i po mě, nejen po psovi. A musel by být na jednom místě, abych to stihla, takže už asi zakousnutý.

PS: paralyzér mi připadá lepší než nůž, než se pes zakousne. Obojí je na krátkou vzdálenost. Nožem se musím trefit na správné místo, aby to mělo rychlý účinek. A i v případě srdce to trvá několik vteřin. Paralyzér stačí kdekoli na těle zabodnout a podržet těch pár vteřin. Klidně na noze, zádech. V případě zakousnutí můžou nastat křeče zakousnutého i při použití nože. 

A psychicky je rozhodně lehčí použít paralyzér než nůž. A to může hrát roli. Stačí chviličku zaváhat, zda nůž použít. Nebo máchnout nožem na místo těla, kde to psa akorát rozdráždí. Nebo to nebude v zápalu vnímat.