
Náročný týden. Přemýšlela jsem, jestli to vůbec psát. Někdo by se mohl časem zeptat, proč borderka zmizela z fotek. Bohužel rakovina. Přikládám poslední pořízenou fotku ze Štědrého dne, to jsme ještě netušily. Další fotky jsou z minulého týdne.
Náročný týden. Přemýšlela jsem, jestli to vůbec psát. Někdo by se mohl časem zeptat, proč borderka zmizela z fotek. Bohužel rakovina. Přikládám poslední pořízenou fotku ze Štědrého dne, to jsme ještě netušily. Další fotky jsou z minulého týdne.
A dnes závody v RO, konkrétně RO1. Poslední trénink v listopadu. Malovala jsem si, jak sem napíšu, že jsme to s Bonnie zvládly s postupem do vyšší třídy. Houby 😁 Neskončily jsme poslední jen z důvodu, že v druhém parkuru si jedna paní přišlápla psa a byla diskvalifikovaná. 75 a 81 bodů ze 100. A jsem vlastně ráda. Zase domácí prostředí a hlídání. Má nervozita a nezkušenost, Bonnie je můj první pes. Hodně chyb, ale některé nebudou lepší. Někdy to dáme za výborně, příště třeba nesplníme. Nemám pracáka, ale poměrně svéhlavé plemeno, i když umí, neznamená to, že to bude chtít předvést. Chůze u nohy byla o dost horší, než umíme. Hlavní strhnutí bodů bylo kvůli lehání, bylo v obou parkurech několikrát. Z mého pohledu si “úplně lehla”, ale rozhodčí viděla, že někdy neměla předloktí na zemi. I tak mi to udělalo radost, výrazné ochlazení, klepala kosu i s oblečkem při čekání, než na nás přijde řada. A závod bez oblečku. Snažila se, fakt se snažila předvést ta nejlepší lehnutí, i když jí byla zima.b Před rokem by ani nedosedala. Proto mám radost. Holt do dvojek prolezeme přes 3 splněné závody aspoň na 70.
Chlupatá piraňa zvládla přestup do trojek. Paradoxně do dvojek taky prolízala.
Viz https://roplan.ifer.cz/akce , vybrat Valentýnskou dvouzkoušku, kategorie R1. Je tam i plánek obou parkurů a po najetí na jméno vidět plemeno.
Nějaké fotky z týdne a od třetí fotky ze včerejška. Včera jsme to letos prvně vzali s ratloraptorem autobusem do Slatiňan a zpátky pěšky. Takovou střední variantou, ani ne nejdelší, ani ne nejkratší. Pes v pohodě. Ale jak já dám za necelé dva měsíce 45 km, tak to nevím. A to jsem si dala už po pěti kilometrech pauzu v jedné bezvadné restauraci. A viděla jsem basenji, možná prvně na vlastní oči. To jsou tak krásní psi. Možná se mi líbí nejvíc. Ale stejně bych příště šla do pinče.
janaa:Bych si dovolila jen upozornit,že vona jí sice podrazí haksničky,ale žirafa jí pak praští tou kebulí,takže kometa mrtvá😎
Ale houby. Když do žirafy narazí kometa, tak bude mrtvá nejen žirafa, ale i široké okolí. Dost možná vyhyne většina fauny i flóry. Nechtějme to. Kometa prostě nikam narážet nemůže. Zakázáno.
Po odpolední procházce. Je jí fuk, že se zrovna vrátila z odhadem 7, 8 km prochajdy.
Dopoledne agility, odpoledne procházka k Chrudimce. Cestou zpátky 2 km od domova jsme náhodou potkaly kamarádku s piraňou, tak jsme domů šly společně. Kdybychom to plánovaly předem, tak se ve stejný čas na křižovatce nesejdeme.
Vynechala jsem dopolední procházku. Pracovní nestíhačka z důvodu plánované návštěvy veterinářky kvůli očkování. Bez auta je to na dlouho. Ale protáhly jsme si s Bonnie procházku na autobus ob několik vesnic.
Veterinářku máme skvělou, po odborné i lidské stránce. Takže očkování probíhá nejprve formou pamlskování na zemi, pak se Bonnie uvolní k podrbání (nemusí cizí lidi). Pak teprve na stůl, pohmatat, prohlédnout, pigáro, hned na stole ještě od veterinářky pamlsek.
Malou oklikou na autobus a domů. Čtyři hodiny pryč. Ještě musím dvě hodiny dodělat, část si asi nechám na neděli.
Plánovala jsem popojet autobusem a pěšky zpátky. Těsně před autobusovou zastávkou jsem to změnila jen na pěší výlet dolů k Chrudimce, k přehradě a přes rozhlednu zpět. Taky z důvodu mlhy. Nakonec to byla procházka z mlhy do mlhy, ale před návratem do mlhy jsme měly i modré nebe. A u Chrudimky jsme s Bonnie potkaly dalšího pidižvíka. To se nám často nestává, převládají tu střední a velcí psi. Moc pěkná procházka to byla.
Efe, Kilian, děkuju vám za pochvalu.
Malou agility baví. Mám trochu blbý pocit z toho, že se tomu neplánuju nějak zvlášť věnovat, i když jí to jde a baví.
S příchodem jara se chci zase toulat, dát střední trasy dogtreků, pokud to bude OK, zkusit s bivakem dlouhé trasy závodů (tj. čistě turisticky). Zkusit nosework, zatím jsme měly jen dvě lekce na kurzu v září. Dát nějaký kurz RO, trénink se bohužel až na dvě lekce v zimě nekonal. Ale to jsou “moje” aktivity. Bonnie vše baví, hlavně ty neorganizované toulky. Ale pro agility je zapálená.
Jenže nemůžu sedět na pěti židlích najednou. Na vesnici, bez auta, tréninky všeho možného hůře dostupné, v okolí do 20 km toho moc není. A agility nedám sama ani na nízké úrovni. Základní RO a myslím, že i nosework, se dají i s jen občasným tréninkem a jinak “sama doma”. Taky mám pocit, že Bonnie potřebuje spíš uklidňovat. A k tomu velké riziko úrazů na agility. Ale stejně z toho mám blbý pocit, že se neplánuju věnovat tomu, co malou fakt baví a v čem by mohla být i dobrá. Ovladatelnost nebude mít nikdy přesnou, na to je moc hrr.
efe:Sutrik: mate na tyhle zaveje nejaky oblecky, ve kterych nema cubina holy bricho?
Nemám. Nepořizovala jsem overal a podobně. Těch dnů je málo. U nás bývá rychle vyšlapaná pěšina od koní, tak se i za sněhu na krátkou procházku dá.
Silničáři stáhli u nás silnici, to je neobvyklé. Tak jsem hned dopoledne v první zatáčce hodila hubu. Jen jsme s Bonnie obešly vesnici.
Odpoledne jsme byly na agility. Je to asi desátá, jedenáctá lekce včetně léta. Prvně jsem se nechala natočit, abych viděla chyby. Vím, na co se zaměřit. Je to jiné, než když to jen slyším od trenérky. Byl to na nás těžký parkur, prvně tolik otoček, “outy” (skoky zezadu) jsme taky zatím v parkuru neměly, cvičily jsme je samostatně. Musím nás obě pochválit. Jde nám to, na to, že jsme začátečníci.
Za chvilku půjdeme na krátkou procházku s piraňou, pak si dáme s kamarádkou víno a holky si budou ještě doma u piraní hrát.
Vahine:To fakt super hurtta👍 a ani to z těch oušek nezklepla?
Sklepala. Ještě budu muset přijít na to, jak moc to utáhnout, jestli to i ohrnout. Dnes to asi na uších nebude třeba, protože napadlo tolik, že na procházku asi nebude chtít. Možná po silnici, až bude vyjetá kolej. Nebo s piraňou, pokud odpoledne půjde. Na zahradě se bořila po bříško, stále fouká. Nás polích a pastvině bude lítat bílo i od země. Naštěstí máme odpoledne v hale agility, tak se vylítá. A dopoledne bude se mnou hrabat cestičku na zahradě. Nutnost, procházíme ven přes dvě zahrady.
Dneska pod nulou, ledový vítr v nárazech přes 50 km/h, pocitová teplota nic moc.
Je to letos jak na horské dráze. Před dvěma dny bez oblečku, dnes nejteplejší obleček a ještě jsem v místech bez krytí před větrem přetáhla oblek přes uši. Mně ve větru nestačila zimní čepice, jistila to kapuce.
Zázrak, že Bonnie zvládla dopoledne hodinku. Odpoledne se jí už nechtělo, tak jen krátký okruh přes koňskou letní pastvinu (dosahuje skoro až do další vesnice).
Zatím je nepotřebovala. Jen je měla na vyzkoušení velikosti. Netvářila se zrovna spokojeně.
Asi nejhorší na povrch byl poslední dogmid, vedl hodně po štěrku a tvrdých cestách. Většinu z cca 47 km. Ale neobrousí si ani drápky, tak snad ze stejného důvodu nízké váhy nebude mít tendenci k odírání polštářků.
Dlouho jsem odolávala zveřejnění, dlouho. Ale nejde to… Snad vás to pobaví.
Bonnie má taky botičky od Non-stop. Ty největší 😂 Povinná výbava na dogtreky a dogmidy.
Dogtrek je druhým rokem povolený až od 18 měsíců. Podle mě to má smysl. Dříve to většina brala jako výlet na dva, tři dny. Teď to tak třetina víceméně celé běhá.
Odpoledne jsme byly 2 hodinky venku. Počasí je jak jízda na horské dráze. Obleček jsem vzala s sebou, fouká silný studený vítr. Ale protože většinu trasy jsme šly v zákrytu, tak se ratlík neklepal jak ratlík, ač byl bez oblečku.
A zase neví, jak si složit uši. Jako jo, trpasličí pinč má v popisu plemene klopené i vztyčené uši. A ani jedno se nepreferuje, i když spousta chovatelů štěňatům uši lepí, aby stály. Ale asi to je myšleno trochu jinak, než Bonnie prezentuje 😂
Bonnie je zmrzlík. Když se výrazně a rychle ochladí, je schopná se klepat i při 15 stupních, i když nefouká a neprší. Stejně jako já. Přes den 30, v noci 15 je jiné než celodenních 15 stupňů. Naopak v zimě při třeba 3 stupních, na sluníčku, když je sucho a nefouká, je při krátké procházce Bonnie v pohodě i bez oblečku. Oblíkám podle pocitové teploty, vývoje počasí (oteplení, ochlazení), plánované intenzitě pohybu (na cvičák v zimě obvykle nechodím, nedá to ani s oblečkem), plánované délce pohybu… Samozřejmě do toho zasahuje déšť, vítr. A velkou roli u pidipsa bez podsady hraje - stejně jako píše Dafi - i mokrost země, tím i “spodku” psa. Nemusí pršet, stačí mokro a je třeba v zimě teplejší obleček.
Vytvořila jsem si pro sebe přirovnání:
- Naháč - u lidí krátké obyčejné triko.
- Krátkosrstý pes bez podsady - termotriko s dlouhým rukávem. Promokne, profoukne, ale při pohybu hřeje.
- Dlouhosrstý pes bez podsady - u lidí asi jako obyčejná mikina. Už hodně hřeje, ale stále profoukne, promokne.
- Krátkosrstý pes s podsadou - termotriko s dlouhým rukávem a navrch kvalitní nezateplená softshellová bunda, co vydrží i vítr a nějaký “normální” déšť.
- Dlouhosrstý pes s podsadou - mikina, bunda, podle typu podsady i zimní bunda.
Některým lidem stačí v suché zimě třeba při klidném běhu jen tenká mikina, na závod klidně jen triko. Někteří potřebují navrch neprofuk, jiní i zateplenou bundu. Psi to mají stejně, každý je jiný, takže se nedá řídit mnou vymyšleným přirovnáním. Jednomu psu stačí “triko” při pohybu i pod nulou, druhý pes jen “s trikem” mrzne při ochlazení i v 10 stupních.
Nejen mechy, ani černý blechy 🙂
Dneska bylo nádherně. Nefoukalo, sníh tak akorát pro prcky, nízká vrstvička, pěkně “suchý”. Žádná tající břečka ani zledovatělé krystalky. Dopoledne se psem, pak s koněm, znovu se psem. Pes si to dobrovolně prodlužoval, tak jsme se dostali i do lesa do míst, kde jsme na sněhu ještě spolu nebyli. Super den.
To už byli vybití králíčci po téměř hodinové procházce.
Jo, střapec… To by se holkám nelíbilo. Ale třeba by to dopadlo a barzíci by je nelovili.
U nás dnes takto. Točila kamarádka. Nevím jak vypnout u nahrávání videa na YouTube zvuk.