Příspěvky uživatele

Gratuluju k štěkanátkům a přeji jim mnoho zdraví a prima majitele.

Mám tento týden dovolenou. Plánovala jsem, že koncem týdne zkusím už výlet s přespáním venku, aspoň na jednu noc. Po dnešním výletu “nalehko” to ještě odložím, noha má limit cca 2,5 hodiny chůze, s krosnou by to asi bylo míň.

Tak nic, no. Asi mě to nemusí moc mrzet, stejně zhoršili předpověď počasí. Mělo být koncem týdne příjemněji, ale už zase hlásí vedra. Do toho by se mně stejně nechtělo.

Takže to bude týden procházek ráno a večer, vody a válení se v posteli.

Linda má dnes narozky. Začátkem června to bude 12 let, co jsme spolu.

Viděla  byste čtyři šmouhy na zeleném pozadí. To Vám tu můžeme namalovat 😀

ČR je hustě osídlená. Kontaktu s lidmi se vlci nemohou vyhnout, i když formou koukání z dálky, pachů, odpadků po krajině… 

Vlci jsou velmi inteligentní zvířata. Z těch kontaktů na dálku zjistí, že se nás nemusí bát. Proto se už teď objevují případy, kdy vlci chodí k lidem blíže, k vesnicím. Ano, před vyhubením se lidem aktivně vyhýbali, protože jsme je zabíjeli a dávali si pozor.

Tohle je u nás: https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/na-chrudimsku-zahynul-vlci-samec-na-frekventovane-silnici-ho-srazil-rychly-vuz.html?fbclid=IwY2xjawR4HndleHRuA2FlbQIxMABicmlkETBZS2VmZmoxbVk0UkNDU21Dc3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHo9P_COd_C3J1q48pJvWfEvyCHgisLmJgNXrMH2LciA2fdFBSg3h0ew4oQQJ_aem_dBAdn5vXnVUYeXQHrq_3Tw

Věděla jsem o výskytu vlka v Železných horách (vlků?), ale myslela jsem, že se bude držet dál v méně zalidněné části. Třeba to byl jiný vlk, uvidíme, co ukáže test DNA. 

Pokud je to on, možná to vysvětluje nález koster a torz těl, co poslední měsíce nacházím ve zvýšené míře “na druhé straně” silnice od nás. I  na pěšině jen několik set metrů od největší obce v okolí. Za 10 let jsem nepotkala tolik koster a zbytků, které jsem odhadla většinou na muflony.  Tipovala jsem to spíš na náhodná úmrtí nebo kvůli těsné blízkosti obce uteklé psy. Blízko nálezů i úmrtí vlka (i když za řekou) je velká obora. 

První fotky jsou ještě z minulého týdne z relíčka. 

1. Německý pinč.

2. Pro porovnání velikosti, feny z jedné smečky. Dobrman, německý pinč, to strakaté je následek neuhlídaného hárání. Před 2 lety měli ještě trpasličího pinče, zapomněla jsem se zeptat, jestli ještě žije. 

3. Ještě jednou “následek”. Roční štěně. Kříženec německého pinče a australského ovčáka. Familiárně kříženci dostali označení australopinčekus. 

4. Byla tam různá plemena. I ta, která by člověk na zkouškách poslušnosti neočekával. Basenjimu na fotce se daří.

5. My už máme po zkouškách, koukáme na nižší třídu, kafíčko, buchta a pohov 🙂 

Fotky s černým křížencem retrívrů jsou z tohoto týdne. Párkrát jsme se na procházce už potkali, teď jsme je nechali volně.

A poslední dvě jsou z dneška. Po měsících jsem dala něco delšího, zatím opatrných 14 km a k tomu 4 km na autobus a z hospody domů. Noha dobrá! Konečně.

 To by chtělo skrytou kameru. Připevněnou třeba na oblečení.

Uff.

Při řešení na policii by mohlo pomoci video. Aby to nebylo slovo proti slovu. Ale nesměl by vidět, že ho natáčíte. To by mohlo být nebezpečné. Takže nějakou nenápadnou kamerku, nedržet ji v ruce, jen v případě potřeby rychle a nenápadně spustit.

Je to krásný koníček.

Chodila jste na včelařské učiliště? Je v Nasavrkách, kousek od nás. Hodně včelařů to využívá pro dálkové studium. 

Pepřák nepomůže, pokud pes bude rozhodnutý jít do útoku. Dá se ignorovat. To je rozdíl oproti paralyzéru. Paralyzér přeruší komunikaci mezi mozkem a svaly, nejde ignorovat. Podobně jako např. nejde pohnout oddělenou končetinou, vědomě přerušit tetanické křeče, záchvat epilepsie a podobně.

Gratuluju.

Podobné zkoušky mají nejen v Anglii, kterou zmiňujete, ale i v Německu a dalších zemích, že? Nedávno o tom psali v nějakém psím časopisu.

Vlastně ještě dvě - chlupy, velká podsada. Paralyzér má sice působit i přes oblečení, ale věřím, že u některých psů je ochrana srstí větší. Je třeba přiložit až ke kůži. Takže větší razance při přikládání u hodně chlupatých psů.

A pak je riziko, že paralyzér majitel útočníka vytrhne a použije. Od toho jsou pojistky, jenže v případě útoku psa nemusí být čas ještě pojistku navléknout na ruku. Na druhou stranu, než dorazí majitel, tak ten čas tam bude.

Tohle má v případě bezprizorního psa řešení. První - třeba vteřinové - použití pro odvrácení útoku. A pak několik vteřin způsobí křeče a pád. Útočník se určitě několik minut nebude moci postavit. Dost času odejít. Ten pes byl i po tom krátkém zmáčknutí a dokončení skoku ne dopředu, ale do výšky, několik minut bez pohybu, jen stál, nehýbal ani hlavou. 

Ještě je jedno riziko paralyzéru… Beru to jako odstrašení nebo zastavení útoku před kousnutím. U běžných psů by snad vteřinové použití mohlo i vést k tomu, že by povolil stisk, kdyby se už zakousl. Snad. U bullů nevím, když se v souvislosti s nimi hovoří o “zamknutí” čelisti. Kdyby se zakousl, stálo by to za to na vteřinu vyzkoušet paralyzér. Pak by zbývalo jen škrcení. Paralyzér u zakousnutého psa na více vteřin určitě ne, má to vést ke křečím. 

Doufám, že to nikdy nebudu muset zkoušet. Už jedno kousnutí by mohlo být pro mého prcka fatální.

To jsem byla já, co použila paralyzér na bulla. Nevím, jestli to byl staford nebo pitbull. Ale poměrně větší, na to, že jsou to středně velcí psi. 

Útok to zastavilo, a to byl paralyzér přiložený ani ne vteřinu. 

Jenže bránit víc psů je horší. A pokud by nebyli blízko majitele, tak je použití paralyzéru nemožné. Je třeba, aby útočící pes byl u Vás. Předpokládám, že bull by neváhal a myslel útok vážně, tak by asi nestačil jen zvuk paralyzéru.

Lupus tu zmiňoval plynovou pistoli, to mi připadá v tomto případě lepší. Na zastrašení, kdyby nepomohlo, tak ten paralyzér. 

Jenže… Vytáhnout cokoli podobného pistoli zvyšuje možnost, že něco vytáhne i majitel útočícího psa. I když takovej ko.ot, se kterým jste se potkala, by mohl zaútočit i při použití paralyzéru na jeho psa. Nebo by se strachy potento, těžko odhadnout předem. Měla jste ošklivý zážitek, přeju Vám, ať na toho… už nenarazíte.

Ještě plánky, zapomněla jsem. Trasa se hodně lišila.

RO2 dvouzkouška. První parkur 94 (-5 mojí chybou), druhý 98.

Celkem minus 3 křivý pes při sednutí a já se postarala o minus 5 tím, že jsem se po ukončení cviku nenarovnala. Při prvním parkuru jsem Bonnie musela hodně pomáhat tělem, předkláněla se. Druhý parkur se na mě už soustředila.

Před druhým parkurem lehce pršelo a bylo tam asi 5 lehnutí. Daly jsme to, z toho mám obrovskou radost. Roli hrálo i to, že tráva byla jak pažitka, velmi krátká. Ale výrazné ochlazení. 

Takže se nám podařilo s dvojkami rozloučit krásně 🙂

Hlásím, že se nic mimořádného nestalo.  Největší události noci jsou počůrané tkaničky botasek, příště je musím zavázat 😂 Jedna chvíli štěkající srna, brzy ráno jsem slyšela sovu. 

Ještě ležíme, jsme kousek od akce a začíná to v 9, nechce se mi tam strašit hodinu předem.

Sice bych to měla na dvojzkoušku něco málo přes půl hodiny autem, ale to bych to auto musela mít (a řidičák). Přespáváme v našich Železných horách, protože zítra bychom se na místo konání autobusy nedostaly. 

Už jsme najezené, já i umytá v obličeji. Teda uleptaná, máme s Bonnie odlišný pohled na mytí. 

Dneska se rozhodla spát u hlavy na ruce, tak se mi blbě píše. Snad se v noci přestěhuje k nohám.

Uvidíme, jak budeme zítra na zkoušku unavené. Snad nás nic nesežere, nezastřelí, nespadne na hlavu. V lese spíme ve stanu prvně, dřív jen v hamace a stan jsme braly jen na dogtreky do kempů.

Gratuluju! Jste dobří.