No vidíte, mě by průběh hojení právě zajímal. I s detaily. Zatím jsem potkala jenom jednoho koně s trepanací lebky.
Asi budeme jediná dvojice minimálně v republice, u které prodělal trepanaci maxillární dutiny majitel i kůň 😂
Akorát já měla díru udělanou ne z obličeje, ale pod horním rtem. Už jsem tu kdysi zmínila, že mě kopl kůň do obličeje. Bylo to hodně ošklivé. Letos to bude 27 let.
Na pondělní odpoledne je už domluvené vyndávání zubní zátky. V pátek, sobotu počítám s vyndáváním stehů.
Teď jsem prvně viděla Lindu klidnou. Mladý valach si šel stoupnout k ní místo obvyklého stání u nebo v přístřešku. To je hezké 🙂
Foceno z dálky. Půjdu za Lindou, až tam nikdo nebude, abych nerušila. Zkusím to znovu za hodinu, dvě. Zkontrolovat hlavu, vodu, doplnit seno. Ještě jí síť dám, dokud se neuklidní a nebude většinu času pochodovat. Dneska ji nebudu z výběhu vytahovat.
Byla jsem tam před jedenáctou. Po skoro 5 hodinách ještě řehtala, čučela směrem na pastvinu.
Přidala se další starost. Brzy ráno hlásili, že přes den možná dvakrát krátce sprchne. Pak to změnili, to byla Linda už venku. Propršelo skoro celé dopoledne. A furt mrňká. Nic moc pro stehy, které má od včerejška ☹️
Snad stehy vydrží, nezmokvá to. Když jsem tam byla pozdě dopoledne, byla pod maskou hlava suchá. Maska nenaléhá na ránu, je nad stehy volný prostor několika centimetrů. A je to krytý tekutým obvazem.
Zavřít ji nemůžu, to by teprve hrozilo úrazem. Linda zvládne box na cizím místě, zvykne si i na režim “přes den stádo, na noc do boxu”, jednu zimu jsem ji tak měla. V pohodě zvládne samostatné procházky, vyjížďky. Ale jinak je závislák schopný zkusit prolézt boxem ven, doslova. Elektriku ve výběhu respektuje, i tak má pro jistotu dvě řady. Ale to tak máme ve všech výbězích v místech, která oddělují různé skupiny koní.
Jako mladá nemohla být v boxe sama, i když ve vedlejších boxech koně byli a viděla na ně. I když měl chovatel polovinu boxu prázdnou, musel ji přidat k dalšímu hříběti. Tak v boxe standardní velikosti byla Linda a kladrubačka… Do dvou let kobyl, než jsem ji koupila…
Stádo se aktuálně pase asi o 0,5 km dál. Když se Linda přiblíží vlevo k ohradníku, je v dáli vidět kousek budovy a u ní další kůň.
Koně v průběhu dne chodí nahoru k boudě a napaječkám, kousek od boudy je Linda. Bude pro ni těžké, až koně zase odejdou na pastvu. Ale stále lepší než v boxe.
Když si nic nepotrhá, tak už ji bude čekat jen začátkem příštího týdne vyndávání zátky, kterou má místo zubu, aby jí nelezlo krmivo hubou do vedlejší nosní dutiny. Už by měla být rána po trhání zubu zacelená. A koncem týdne vyndávání stehů, tím pověřím další kamarádku, ještě neví 🙂Pak bude moci do stáda, kůže bude srostlá a kost se sama vyplní během dalších dvou měsíců.
Celá ta sranda dosud vyšla na 45 tisíc. A ještě něco bude. Bonnie zůstane jedináček, bez Clyda. No, ještě uvidím, jedna chovka, se kterou jsem jednala, plánuje v září teprve připouštění…
Oni ji poznají, nebojte. Nebude to, jako kdyby byla nový kůň.
Poznají. Stejně to ale budou řešit. Už to máme vyzkoušené s jinými koni.
Dnes jsme Lindu přivezli. Musí být ještě aspoň 7 dnů (původně doktor říkal 10, ale ukecala jsem ho) o samotě. Aby jí některý kůň nevytáhl stehy. Pak by měla otevřenou díru do maxillární dutiny a celé čištění dutiny by vyšlo vniveč.
Bojím se, že o samotce to nebude o moc lepší. Box v cizím prostředí zvládala. Doma v boxe by to nedala, nezvládala by odchody koní ráno pryč.
Odpoledne po příjezdu putovala do boxu, netvářila se zrovna šťastně. Musí to vydržet ještě přes noc, na noc tam aspoň přišli další koně (vesměs z jiného stáda, máme tu čtyři skupiny).
Kamarádka odpoledne připravila malinký výběh ve větším výběhu jejího stáda, hned pod místem, kde mají koně mimo pastevní sezónu seno. Soused - nekoňák - posekal křoviňákem plevel, který tam rostl. Já pohrabala, dovezla vodu, seno. Je tam pod plevelem tolik trávy, že bude mít seno a “volnou hubu” jen první den na rozkoukání, pak nafasuje pastevní náhubek.
Když koně budou nahoře u přístřešku, bude stát kousek od nich. Přes den bude ve vedlejším malém výběhu další kůň, který má už doživotní samotku (neumí se chovat ve stádě). Bude dělat bordel, že nemůže za koni, to vím, už byla jednou o samotce měsíc. Ale furt to bude lepší než v boxe.
Jste statečná osoba,mě je blbě,jen to čtu-a není to moje zvíře,uuuf chudera malá..
a jak jí je ted?
Omlouvám se za otázku,v konících jsem furt víc teoretik….
Holky (Dafi i další), děkuju vám za držení pěstí.
Zatím se odjezd z kliniky posouvá, bude třeba další výplach. Našli další polep na jiném místě dutiny, někde v ohybu, kde jim to při předchozích endoskopických vyšetření uniklo. Tak snad už je to vše a příští vyšetření a výplach bude OK. Nerada bych, aby se něco přehlídlo, vrátilo a celá trepanace přišla vniveč.
Linda je prý v pohodě. Nemá ráda pobyt v boxe, ale zvládá to. Je ve venkovním boxe, čučí na procházející, nemusí se s nikým dělit o seno, tak je v rámci možností spokojená.
Přeju si, aby byla co nejdřív doma nejen kvůli financím (každý den na klinice něco stojí), ale hlavně kvůli návratu do stáda. Čím dřív, tím líp. Už teď bude mít jiný pach a koním se to nebude líbit a mohou to řešit, jako kdyby byla nový kůň.
Ještě… Jen se při trhání podařilo ulomit kousek korunky jiného zubu, tak dostala výplň korunky. Neděje se to prý často, ale občas jo. Málo mezery mezi zuby a ty zuby jsou děsně velké. Není výjimka, že trhání trvá i 4, 5 hodin, kór když to nevyjde a zub se zlomí.
Dneska měla kobylka operaci. Vyndání stoličky dopadlo skvěle, podařilo se vyndat celou včetně kořenů. Takže se nemuselo “sekat, dloubat”.
Trepanace pro otevření přední maxillární dutiny taky proběhla dobře. Stačil malý řez (4 cm v kůži), otvor lebkou je také malý (1 cm průměr).
Dutina byla vyprázdněná, jen na několika místech stěny byly “nálepy hnisu”. Pan doktor usoudil, že nebudou třeba antibiotika ani udělat otvor přes přepážku k zadní maxillární dutině.
Pokud další výplach dutiny v pondělí bude čistý, může Linda domů. A pokud se nezrakví v boxe nebo se nerozjede nějaká komplikace typu zánět kosti.
Už rentgen minulý týden ukázal, že jde o chronickou záležitost. Linda ale nedávala nic znát, až na už zmiňované nedožrání sena, müsli a “divný pohled” na přelomu měsíce. Kdybych tam nebyla v době, kdy jí tekl z nozdry hnis, dodnes o ničem nevím. Od té doby (od 4. července) nic neteklo, nozdry čisté, předtím celé roky také.
S Bonnie jsme byly od nedělního večera do dneška na kurzu RO, dnes zakončeném dvojzkouškou (víc v diskuzi o zkouškách).
Tak jsme jen venčily vyčůrat a zpět, neměla zájem o krátké procházky, aby jí náhodou něco kolem zázemí neuteklo. Ale na 1,5 hodiny po okolí jsem ji nemusela přemlouvat. Viz fotky a video. Na koně normálně neštěká, ale tohle nezvládla. Naštěstí si z toho hřebec nic nedělal.
Ad zubař - termín operace má kobylka Linda zítra. Tak nám držte pěsti.
Další RO kurz, tentokrát ve Studenci a zakončený dvojzkouškou.
Asi bude v trojkách průběh podobný jako ve dvojkách - zatím pro nás ve vyšších třídách neexistují body, které začínají osmičkou. Buď máme horší, nebo zvládneme lepší.
První parkur 67 bodů, známka obstál. Hned první cvik se nepodařil, přitom ho umíme. Výměny nohy při pohybu před psovodem. Přikládám to tomu, že ho nemáme natrénovaný u karet, ale jen venku na procházkách. Prostě je to u karty jiné, už jen kvůli nutnosti začít cvičit ve vymezeném prostoru, takže je to náročnější na krokování.
Skok vysklila Bonnie, vůbec při odložení nedávala pozor a při povelu “hop” se rozběhla druhým směrem, kam celou dobu koukala, než byl skok. Tak jsem pokračovala rovnou přivoláním.
A začátečnická chyba, která se mi dosud vyhýbala. Já fakt popletla cviky “pes okolo psovoda” a “psovod kolem psa”. Přitom je to jen o pozornosti. Tu jsem měla rozhozenou, jak se nedařilo. Přitom Bonnie šla u nohy pěkně a kromě toho odložení před překážkou se soustředila.
Druhý parkur 98 bodů, naše první výborně v nejvyšší národní třídě😀 Bonnie soustředěná, šla pěkně u nohy. Minusové body za nepřesnost. Pro nás klasika, aspoň jedno šikmé sednutí, stání, couvání nebo pohyb bokem podle Bonnie musí vždy být 😎
A opět seriál “nečekaná plemena ve zkoušce poslušnosti”. Dnes to byly dvě akita inu ve třídách Z a 1. A dařilo se jim výborně.
Já si tu postesknu, tohle vlákno snese všechno. Ráno jsem měla v plánu projížďku, ale kobylce tekl hustý, zelený hlen z jedné nozdry. Bez rýmy, kašle, předchozí dny byl nos čistý. Ach jo.
Veterinářka objednaná, v sobotu jsem se dovolala jen na kliniku. Ve středu přijede s endoskopem a rentgenem.
Před chvílí jsem se byla na plnotučníka podívat a nic neteklo, kdybych nehledala, nenajdu. Jestli se střídá “neteče a jen občas chvíli teče”, tak to může mít dlouho.
Minulý týden nedožrala seno po vyjížďce a po vypuštění do výběhu stála jak jeliman, nešla za koňmi. Ještě jsem si říkala, že má výraz, jako když mě bolí hlava. V úterý to samé, akorát nechala müsli. Můj otesánek, který v normálním stavu vyluxuje i smítka.
Tak uvidím, tipuju to na zánět zubu a sekundární sinusutidu.
Tak je to infekce kořene stoličky. Ale ne od zubu, infekce krevní cestou. Zuby vypadaly při zevní prohlídce v cajku, bez kazu, viditelného zánětu, nalomení… I endoskopie byla v pořádku (dýchací cesty, vzdušné vaky OK). Jen se endoskopem našlo, kudy to teče, ale ne důvod. Přišlo se na to až rentgenem.
Zítra mám volat na termín operace na klinice - extrakce stoličky a trepanace lebky. Někdo má o kolečko víc, Linda bude mít o díru v lebce víc.
Kdyby mě posledních 14 dnů nepřipadala dvakrát po vrácení do výběhu “přepadlá”, nedožrala seno a hlavně bych nenačapala v sobotu dobu, kdy jí tekl z nozdry hnis, o ničem nevím. Nic teď přes nozdru neteče, kobyla se tváří normálně.
Vyřešilo to otázku, jestli dalšího psa. Už jsem vybírala chovnou stanici. Další pes nebude, nebudu na to mít peníze 😀
Tohle já už vnímám jako selektivní ztrátu plachosti… jestli jsem to správně pochopila, tak vlk, v zastavěné části obce za bílého dne. To už je fost oráchlej. Koukám, že na Broumovsku je potřeba zabezpečit i zahradu, když tam chodí “ živé sekačky” minimálně elektrikou.
Obávám se, že majiteli toho nešťastného beránka, stejně nic jiného nezbude, protože vlk si zvykl chodit tam jak do bufetu, buď ovce pryč s nebo pořádně zabezpečit.
By mě zajímalo, jestli by tam ten vlk vlezl, pokud by tam byl pes a teď nemám na mysli pastevce, ale cokoliv štěkající a hlásící, že predátor obchází kolem. Nebo jestli i takový minimum by bylo pro vlka odrazující.
Teď možná ještě ne, ale časem by k tomu mohlo dojít. V západní Evropě jsou i oblasti, kde vlci skočí za dne do zahrady se psem proto, aby ho zardousili. Těch míst je málo, v porovnání s oblastí výskytu vlků. Ale jsou.
V sobotu jsme s Bonnie šly ke Křižanovické přehradě, pak podél Chrudimky přírodní rezervací Krkanka.
Nedávno jsem dávala fotku mrtvých raků nebo svleček, nebyla jsem si jistá, nesahala jsem. Tak byli mrtví, máme potvrzený výskyt račího moru. První výskyt v Železných horách.
Potkaly jsme čtyři účastníky Železné stovky na nejdelší trase 103 km.
Fotky ze soboty nejdou zase vložit, už mě to neba…
V neděli jsme se nechaly kamarádkou odvézt do Heřmanova Městce. Šly jsme do Slatiňan (přes nadšenci opravovanou zříceninu Rabštejnek, rozhlednu Na Chlumu, kde Bonnie jako obvykle musela nutně nahoru, stádo kladrubských klisen se hříbaty). A pak už jen autobus domů.
Já si tu postesknu, tohle vlákno snese všechno. Ráno jsem měla v plánu projížďku, ale kobylce tekl hustý, zelený hlen z jedné nozdry. Bez rýmy, kašle, předchozí dny byl nos čistý. Ach jo.
Veterinářka objednaná, v sobotu jsem se dovolala jen na kliniku. Ve středu přijede s endoskopem a rentgenem.
Před chvílí jsem se byla na plnotučníka podívat a nic neteklo, kdybych nehledala, nenajdu. Jestli se střídá “neteče a jen občas chvíli teče”, tak to může mít dlouho.
Minulý týden nedožrala seno po vyjížďce a po vypuštění do výběhu stála jak jeliman, nešla za koňmi. Ještě jsem si říkala, že má výraz, jako když mě bolí hlava. V úterý to samé, akorát nechala müsli. Můj otesánek, který v normálním stavu vyluxuje i smítka.
Tak uvidím, tipuju to na zánět zubu a sekundární sinusutidu.
V úterý v noci přes nás přešlo několik bouřek se silným větrem, první byla nejsilnější. Je tu hodně popadaných větví, i ve vesnici řidiči objížděli jeden úsek přes loučku.
Na fotce je cesta alejí na statek. Za větru se snažím chodit druhou stranou přes silnici , staré topoly a duby na mě nepůsobí důvěryhodně. Tentokrát to schytala ale bříza. Ty tu taky nejsou moc zdravé, několik let sucha je poznamenalo.
Včera se venčilo krásně. Ale odpoledne už byly polňačky suché, až na pár kaluží. Vláha se držela jen v lese a na loukách.
Chvilku přestalo, teď zase začalo. Bože, to je nádherný zvuk (když nejsem na túře a nenocuju v tom venku ). Blíží se k nám pásmo bouřek, tentokrát nás nemine. Tak ať sprchne i u vás.
