Dnes dopoledne jsme s kamarádkami byly v Toulovcových Maštalích. Vedro se tam dalo vydržet, díky skalám, borovicím a potokům. A na některých místech už zralým borůvkám.
Bonnie první minutu od odchodu od auta nezavřela tlamu. Doslova vyštěkávala do světa, že jde na procházku, emoce z ní stříkaly. A uštěkaná zůstala, dnes měla velkou tendenci hlídat. Větší, než když jdeme samy.
Větrák mám úplně nový, dnes jsem ho sestavila. Prý dobrý, říká Bonnie. Za mě pecka.
S raptorem jsme byli na krátké procházce ráno. Odpoledne s koněm na ruce v rybníku.
Holky spolu už na ruce byly, předloni i několikrát na vyjížďce. Ale v rybníku jsem je měla dohromady prvně. Trochu jsem se toho obávala, aby se pesanka nedostala ve vodě ke koni. Linda ale odešla na konec vodítka až po břicho, kde teprve hrabala předníma. Takže byla od Bonnie daleko. Já stála ve vodě po kolena, Bonnie se ráchala a jednou si ke mně doplavala.
A teď jdeme na další.
Přikládám druhou část nedělního videa kočkování. A fotku z úterní procházky po loukách, chodíme tam většinou kolem sokolníka.
Jé, to mi málem uniklo. Gratuluju. Je to fešák 🙂
Zrzavci:Hilfééééééééé😂 to je dvojka tohleto!!! 😀 dík za výrazné zlepšení nálady 😀
Zajímalo by mě…. když kočka švihá takhle ocasem, bývá to povětšinou znak nelibosti a že dotyčný velmi brzo dostane na budku, tady to neplatí………. naučila se kočka používat ten ocas po psím? hmmm. toť pro mne otázečka.
To netuším. Stejnou otázku si kladu už několik let 😀
Dříve jsem to brala jako projev nelibosti a Bonnie opakovaně ze hry stáhla. Jenže kočka často znovu přišla, lehla si na záda a začalo to znovu. Když nechce, vrkne (něco mezi mňouknutím a standardním kočičím zavrčením), kdyby byla Bonnie stále tele, tak sykne, nebo odchází. Nebo jen nereaguje a hodí pohled “nech mě”, takže Bonnie taky stahuju (na pohled kočky nereaguje, na vrknutí ano).
Dublinbarzoj:Jeee, Bonie s číčou si hrají na barzoje🤣🤣🤣, toto známe z domu. Je šikulka a vy taky👍
Pro zmenšení německého pinče použili v minulosti italského chrtíka. A aby nedošlo k změkčení povahy, přimíchali údajně i jezevčíka (zdroje se rozchází). Pak tedy museli selektovat dlouhé hřbety a křivé nožky.
Dnes je německý a trpasličí pinč vzhledově velmi podobný (až na velikost), ale trpasličí je údajně tvrdohlavější a ostřejší (pozůstatek po jezevčíkovi?).
Bonnie miluje hry na honěnou, které jí nemám po úmrtí kamarádky chlupaté pirani jak poskytnout. A na boxování. Možná pozůstatek chrtíka. Včetně těch prudkých úhybných manévrů.
Cestou na vlak (cca 9 km nejkratší varianta) jdeme i kolem lam. V pátek byly obzvlášť zvědavé.
Při sobotní cestě zpět domů jsem se snažila nejprve vyfotit potápku, než se potopí. Moc času mi nedala.
O pár set metrů dál jsem šlápla na užovku. Ani jedna jsme nedávaly pozor a takto to skončilo 😔 Nedošlápla jsem, naštěstí jsem měla barefoot boty a jak jsem ucítila něco pružného, zastavila jsem došlap. Odplazila se, nevšimla jsem si viditelného zranění, pohyb byl rovnoměrný. I tak se obávám vnitřního zranění.
Dneska jsme měly s kamarádkou v plánu jet do Toulovcových Maštalí. Před odjezdem ale zjistila, že má díru v zadním skle auta a je těsně před vysypáním. Tak jsme šly jen na procházku po okolí.
Pak si ještě hrály Bonnie a kočka na zahradě. Viz video. Můžu zítra nahrát pokračování, jestli máte zájem. Začalo to tradičně - hrou na “zardousím tě” ze strany psa a “poškrábu tě” ze strany kočky. Následovala hra na “složím tě na zem”. To se mi nepodaří často natočit, většinou trvá krátce. Mimochodem asi od dvou let věku je Bonnie poměrně úspěšná v tom nenechat se povalit a naučila se i kočku povalit kočičím úchopem za hlavou.
Neodolala jsem a z videa stáhla několik záběrů. Stojí za to “složím tě na zem” zpomalit.
Dneska jsme s ratloraptorem šli na louky. Hlavně louku na videu miluje, často tam takhle blázní. Tohle je po hodině procházky. Ale podobnou energii předvádí i po několika hodinách procházky při návratu na zahradě.
Neprošli jsme všechny louky obvyklého okruhu, domů mě hnalo černo na obloze, které se přibližovalo. Dohnalo nás.
A ještě plánek.
Máme za sebou první trojky, rovnou závod. Na 73 bodů (dobře), ale složené.
Parkur jako celek mi nepřipadal těžký, i když tam byla na jednom, dvou místech kombinace cviků, která mi nepřišla zrovna lehká. A hodně stoje - hned první cvik byl odložení ve stoje za chůze u pravé nohy.
Zvládly jsme s Bonnie trojkové cviky, i kužel a vzdálený skok. Ale Bonnie byla už před startem unavená. Startovaly jsme až za tepla odpoledne a mezi posledními. Věřím, že při dřívějším startu by šla líp.
Nesoustředila se. Cvičila jen pro mě. Chůze u nohy nic moc, zaostávala, zajímaly ji pachy po předchozích cvičících (a asi vytrousené pamlsky). Největší ztráty jsme měly na opakování jednoduchých povelů, jako např. sedni slyšela prvně v životě.
Ale stejně. Jsem pyšná na to, že i přes únavu obou (při startu jsme byly už 23 hodin mimo domov, přijely jsme i den dříve) jsme to daly. Třeba to budeme mít jako ve dvojkách, kde jsme střídaly výborně (90 a výš bodů) a dobře (70 až 79), ani jednou jsme neměli mezi. Buď cvičí a vypadá to pěkně, nebo má zájem o něco jiného.
Byly jsme jediné z 19 startujících v nejvyšší třídě, kterým při závodě projeli kolem koně, asi 9 kousků. Na druhé straně plotu, zrovna jsme cvičily souběžně u plotu. Jen koukla (jinak bych si jich nevšimla 😂) a hned cvičila, uf, naštěstí je na koně zvyklá.
Letem světem z minulého týdne…
Kupa krátkých procházek a pár - nyní bráno delších - kolem 10, 12 km. Jeden noseworkový trénink, návštěva města a mého pracoviště (ve městě Bonnie čumí a mlčí, nemá takovou tendenci hlídat).
Jedna užovka s ulovenou rybkou, ještě se mrskala. Mrtví raci na kameni - nebo svlečky? Procházka s dalším pesanem, společná fotka moc nevyšla, tak příště.
Chrudimka broděná a pitá v Chrudimi, Slatiňanech, pod přehradou Práčov, v rezervacích Strádovské peklo a Krkanka 😎 Asi náš rekord během jednoho týdne.
Gratuluju k štěkanátkům a přeji jim mnoho zdraví a prima majitele.
Mám tento týden dovolenou. Plánovala jsem, že koncem týdne zkusím už výlet s přespáním venku, aspoň na jednu noc. Po dnešním výletu “nalehko” to ještě odložím, noha má limit cca 2,5 hodiny chůze, s krosnou by to asi bylo míň.
Tak nic, no. Asi mě to nemusí moc mrzet, stejně zhoršili předpověď počasí. Mělo být koncem týdne příjemněji, ale už zase hlásí vedra. Do toho by se mně stejně nechtělo.
Takže to bude týden procházek ráno a večer, vody a válení se v posteli.
Linda má dnes narozky. Začátkem června to bude 12 let, co jsme spolu.
Viděla byste čtyři šmouhy na zeleném pozadí. To Vám tu můžeme namalovat 😀
ČR je hustě osídlená. Kontaktu s lidmi se vlci nemohou vyhnout, i když formou koukání z dálky, pachů, odpadků po krajině…
Vlci jsou velmi inteligentní zvířata. Z těch kontaktů na dálku zjistí, že se nás nemusí bát. Proto se už teď objevují případy, kdy vlci chodí k lidem blíže, k vesnicím. Ano, před vyhubením se lidem aktivně vyhýbali, protože jsme je zabíjeli a dávali si pozor.
Tohle je u nás: https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/na-chrudimsku-zahynul-vlci-samec-na-frekventovane-silnici-ho-srazil-rychly-vuz.html?fbclid=IwY2xjawR4HndleHRuA2FlbQIxMABicmlkETBZS2VmZmoxbVk0UkNDU21Dc3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHo9P_COd_C3J1q48pJvWfEvyCHgisLmJgNXrMH2LciA2fdFBSg3h0ew4oQQJ_aem_dBAdn5vXnVUYeXQHrq_3Tw
Věděla jsem o výskytu vlka v Železných horách (vlků?), ale myslela jsem, že se bude držet dál v méně zalidněné části. Třeba to byl jiný vlk, uvidíme, co ukáže test DNA.
Pokud je to on, možná to vysvětluje nález koster a torz těl, co poslední měsíce nacházím ve zvýšené míře “na druhé straně” silnice od nás. I na pěšině jen několik set metrů od největší obce v okolí. Za 10 let jsem nepotkala tolik koster a zbytků, které jsem odhadla většinou na muflony. Tipovala jsem to spíš na náhodná úmrtí nebo kvůli těsné blízkosti obce uteklé psy. Blízko nálezů i úmrtí vlka (i když za řekou) je velká obora.
První fotky jsou ještě z minulého týdne z relíčka.
1. Německý pinč.
2. Pro porovnání velikosti, feny z jedné smečky. Dobrman, německý pinč, to strakaté je následek neuhlídaného hárání. Před 2 lety měli ještě trpasličího pinče, zapomněla jsem se zeptat, jestli ještě žije.
3. Ještě jednou “následek”. Roční štěně. Kříženec německého pinče a australského ovčáka. Familiárně kříženci dostali označení australopinčekus.
4. Byla tam různá plemena. I ta, která by člověk na zkouškách poslušnosti neočekával. Basenjimu na fotce se daří.
5. My už máme po zkouškách, koukáme na nižší třídu, kafíčko, buchta a pohov 🙂
Fotky s černým křížencem retrívrů jsou z tohoto týdne. Párkrát jsme se na procházce už potkali, teď jsme je nechali volně.
A poslední dvě jsou z dneška. Po měsících jsem dala něco delšího, zatím opatrných 14 km a k tomu 4 km na autobus a z hospody domů. Noha dobrá! Konečně.
To by chtělo skrytou kameru. Připevněnou třeba na oblečení.
Uff.
Při řešení na policii by mohlo pomoci video. Aby to nebylo slovo proti slovu. Ale nesměl by vidět, že ho natáčíte. To by mohlo být nebezpečné. Takže nějakou nenápadnou kamerku, nedržet ji v ruce, jen v případě potřeby rychle a nenápadně spustit.