Zlatá sranda poslušnost pro “veřejnost” v rally obedience.  Nemusím mít přesně daný postoj, můžu se ke psu naklonit, pomoci gesty a chválit a chválit. Dokonce jsou na určitých místech i při zkoušce povolené pamlsky. Ta pochvala dělá strašně moc, je vidět, že to pesanku baví. 

I to, že v RO nemusím řešit přesné sednutí, chůzi u nohy, je velká tolerance pro provedení cviků, je pro mě fajn. Pro ty, kteří se věnují sportovce a obedience, to může být až degradace poslušnosti.

Na sportovku bychom teď ani jedna neměla. Stylem projevu ani psychicky.

Tak jsem pro dovytvoření atmosféry Mordoru a hororového filmu přidala k jedné fotce filtr a ořízla ji.

Tentokrát fotky bez raptora. Na procházce jsem musela mobil vytáhnout a fotit. Mám ráda tohle mlhavé tajemno.

Voda ano, neměla by zamrzat. Má být dostupná v zimě i v létě.

Mokré seno - dost lidí koním seno namáčí schválně. Snižuje to prašnost. Někteří musí koním seno vyloženě máchat, ponořit ho do vody na desítky minut. Pro snížení obsahu jednoduchých cukrů.

Přístřešek. Nejde z popisu odhadnout, jak vypadá. Lepší je minimálně s jednou stěnou otevřenou. Nebo aspoň s několika velkými východy. Dostatečně velký. Hodně koní ho bude využívat prakticky jen za vedra jako stín. A po většinu jiných dnů, včetně zimy, jen jako záchod. Pokud je přístřešek nastlaný.

Větší průšvih bývá nemožnost uniknout blátu. Často chybí tvrdý, rovný povrch aspoň u krmiště. Někde koně stojí v zimě neustále v hlubokém bahně nebo na zamrzlých kráterech.

Koně jsou přizpůsobení zimě. Pokud jsou zdraví a v dobrém výživovém stavu, nemají obvykle s postupným ochlazováním potíže. A dají v pohodě i teploty pod nulou bez potřeby přístřešku. Naopak teplo snáší mnohem hůř než my. I hůř než psi, řekla bych.

S povelem "sedni" jsem musela přestat brzy po tom, co malá uměla v lehkých podmínkách (čti doma a na 80 % úspěšnosti) “lehni”. Měla jsem pocit, že se jí to plete. Přešla jsem na “seď”, aby počet slabik a konec slova byl jiný. Došlo ke zlepšení - “sedni” a seď" vnímala hned stejně a nenabízela místo toho naučené lehni.

Vahine:

To už je ale divný, ne?…bacha, aby tam v tom rajónu Bonnie něco nenačuchala nebo ještě hůř neochutnala….napadlo mne, jestli tam někdo nepohodil něco otráveného? Lidé jsou různí.

Ano, taky mě to napadlo. Ale je to místo, kam chodí jen pár lidí - koňáci, pár pejskařů (za 7 let jsem tam potkala cizího psa třikrát), myslivci, v létě táborníci. Není tu ani turistická značka. O kilometr dál by pro takového ho..do bylo víc mnohem vhodnějších míst.

Ale dám ještě větší pozor než obvykle.

Nutrie byla asi mládě, byla malá. Myslivec říkal, že srnku spojil s odlovením nutrií, že o nich už věděl. Jestli je to mládě třeba z podzimu…

Není jasné, jestli má tazatelka dlouhodobé vlastní zkušenosti s výcvikem, stopováním atd. Třeba dlouho cvičila psa někoho z rodiny a ví, že ji to baví a že se tomu chce vážně věnovat.  

Pokud ale zkušenosti nemá, jen ji napadlo, že by to bylo fajn, je tu ještě jeden aspekt. Nemusí to časem bavit. Výcvik, stopování, samotný chov zvířete.  Výsledkem může být pes na zahradě, který bude mít minimum lidské pozornosti.  Ani tu, kterou by dostával na gauči doma. I když je dotazující určitě přesvědčená, že to nehrozí, stejně přesvědčených byla spousta dalších lidí, u kterých to tak nakonec skončilo.

Další nezdrhající zvíře. Co jim je? Nutrie byla kousek od místa, kde jsem o víkendu našla srnku. Neutíkala. Když přišla Bonnie, bránila by se. Naštěstí se fusak s nožičkami, jak byla Bonnie přejmenovaná známým, dal odvolat a blíž než na fotce se nepřiblížil. I když teda fusak choutky měl…

Většinu srnek řepka nezabije. Nevím, čím to je. Roli bude hrát určitě i to, zda se pasou i na něčem jiném. Když k intoxikaci dojde, nevyleží to. Možná jen počáteční trávicí potíže. Intoxikace vede k selhávání jater, ledvin, v pokročilém stavu k poruchám nervové soustavy z nedostatku kyslíku. Ztrácí plachost, nevidí, nereaguje, nekoordinuje pohyb…

Mně je blbě a bulím, jen to čtu. Bude to znít cynicky, ale s tou srnkou se to nedá porovnávat. Ne, že by její život měl menší cenu. Ale když se tohle stane s pejskem, každý milující majitel pesana si, chtíc nechtíc, představí ve stejné situaci toho svého.

Jste moc hodná, že jste se snažila pomoci sháněním veterináře, který by ukončil utrpení. To se stalo někde na poli?

Verun:

viděla jsem někde na videu,…. je to po sežrání řepky….srnku zkusit rozchodit.

Ano, taky tipuju řepku. Je hned na vedlejším poli, srnky se tam teď pasou stále. I když mají v lesíku, který byl při focení za mými zády, krmelec se senem. Dávají přednost pastvě. A už vzrostlá řepka je to jediné zelené, co teď vykukuje pod vrstvičkou sněhu. Lepší by byl holomráz, jsou tu i louky.

Tahle srnka už nereagovala,  když jsem se šla na ni podívat. Pokud to byla intoxikace řepkou, tak už ve velmi pokročilém stádiu selhávání i nervové soustavy.

Dnešní procházka bohužel začala sháněním myslivce 😕

Děkuju za pochvalu. Foceno je to jen nejlevnějším iPhonem. Taky mám foťák. Rok a půl nový. Vytáhla jsem ho naposledy před rokem a půl 😀 Na jaře ho ale snad už začnu na některé procházky brát.

Tapetu teď v zimě mám radši barevnou, působí to na mě optimističtěji. Mám jako tapetu tuto fotku.

Dneska princezna prohlásila, že prý jo, můžeme na procházku. Když je jen lehce pod nulou.

Verun:

Jak Dafi tahá psa z postele, tak u nás je to tak celý rok, jako když děti nechtějí ráno vstávat…

včera jsem buli objednala obleček, druhý pokus, tak snad vyjde, ten první asi před dvěma lety nevyšel, tak jsem na to zanevřela a vzala to po staru, návrat k přírodě…😂

Vlk v rouše beránčím 😂

Mám to stejně, taky ohluchla. Ráno během pár minut stihla na zahradě vše udělat. Ale já po návratu ani nestihla sundat obleček, pes zmizel 😂

Sarah01:

Já mám naštěstí prase jenom jedno. Když prší nebo je po dešti a jsou óbr kaluže a máme s kamarády nějakou skupinovou procházku, tak vím, koho nebrat.

😀😀😀

Princezna šla ven v -9 ochotně. Po silnici hnala, že jsem ji musela několikrát zastavovat, aby nebyla ode mě daleko. Na pocukrovanou pastvinu jsem ji musela přemlouvat, ale nakonec uznala, že vrstva sněhu není vysoká.  I tak měla nohy asi jak v mrazáku, když mrknu na fotku, kam těch pár centimetrů sněhu zasahuje. Dopoledne jsme šly i s piraňou cca 40 minut, odpoledne samy polovic, bo jsem spěchala.  Ale jsem i tak nadšená, že Bonnie šla i směrem od baráku ochotně. Potvrdilo mi to, že jí v zimě a chladu vadí hlavně mokro a bahno. O břečce ani nemluvě.

Mrzne,  fičí. Bonnie říká, že chvilku to zvládne. Že prý je to lepší než mokro a bláto při teplotách těsně nad nulou. A na loukách se i proběhla. 

Když cesta vedla chvíli po nezamrzlém bahně pokrytém popraškem, tak se na mě podívala, jestli to myslím vážně. Zamručela něco o týrání princezen a bahnitou cestu oběhla oklikou. Šťastně jsme se o pár desítek metrů dál znovu setkaly. Když bláto nejde oběhnout nebo se jde vodou, tak vždycky zpomalí, směšně oddálí zadní nohy od sebe ("na buldočka") a vyšlapuje opatrně - hlavně se nenahodit! - dále.

Zato Lusy (chlupatá piraňa) je ve svém živlu. I když je taky bez podsady. 

orionka:

Mě by zajímalo to “laso”. Na fotce to vypadá, že je na něm štěňátko uvázané 🙂

Lano slouží pro ohrazení cesty při pouštění koní z výběhu do boxů. Natáhne se přes cestu směrem ke mně (fotografovi). Koně přibíhají zprava, před provazem se stočí dovnitř do stáje. Zahnuli by i tak, je to jen psychická zábrana, kdyby je před stájí napadlo, že na konci cesty je pěkná a určitě sladká tráva.

Tady je fotka vchodu se stejným kocourem, hned vlevo je sloup s lanem.