Příspěvky uživatele

Holky, pokud některá máte blízko do okresu Chrudim, jste vítané. Kobylka je širší než vyšší. Foto je z minulého týdne, potkaly jsme cestou do terénu fotografku.

Četla jsem nedávno podrobnější článek. Ono šlo o to, že si nikdo neuměl představit dopad. A jak kolabovali první psi, bylo už pozdě. I po případném odstoupení.

Byla jiná doba. Nebyly tak dostupné informace, neřešil se v médiích dokola zabijácký vliv vedra.  Bralo se, že vedro je těžké pro kardiaky a těžce nemocné. I kondice lidí byla průměrně mnohem lepší. Takže 10 a 10 minut klusu nebylo bráno jako nějaký extra výkon. A psi přece vydrží víc… Pak vliv autority s nevědomostí, že vedro může rychle zabít i zdravé jedince. A když začali kolabovat, odstoupení mnohdy nepomohlo, jen smrt oddálilo o hodiny.

A ano, autorita je i posuzovatel, zkoušející, trenér…

Doron:

Třeba Masaryk. 

Ten měl taky hodně hodnýho koně. 

Já myslela osobně.

Dafi:

Doron-tak královna Alžběta byla přírodní úkaz v tom dobrým slova smyslu

a taky jezdila odmala..🙂

já to spíš myslela tak,jestli si nemám zajít chut,jestli není pozdě…

a stejně by to nebylo ani pravidelně,ani často…..

stačila mě včerejší odpo-tahání těžkých věcí+chůze,sezení…a upadnou mi záda a nevím co ještě….🙂

Znám lidi, kteří začali kolem šedesátky.

Víkendový výlet. Vlakobusy do České Třebové. Po červené na Kozlovský kopec. Po zelené na Andrlův chlum. Cestou jsme potkaly další pinče 😁 Také trpasličí a německou pinčici. Zaniklou žlutou dolů na Kerhartice, po červené krpál na Říčky. Přespání v hamace v Klopotech. Do Klopot jsem jezdívala jako mladší dítě, mám tu oblast dodnes ráda. Druhý den po červené jen do Brandýse, abychom se vyhnuly dešti. Vyšlo to. V Brandýse jsme ještě skočily omrknout zříceninu hradu.

Jak píše Aluška, druhej, “béčkovej” jezdec. Převzato z němčiny. U nás se často používá pracovní jezdec, i když v dostizích to je v jiném smyslu než v jezdeckých sportech.

Takhle jsem jezdívala kdysi dávno, ještě za dinosaurů. Opucovala jsem koně, osedlala, uvolnila ho pod sedlem vyklusáním, vycváláním na dlouhé otěži a dala ke skokové práci hlavnímu jezdci. Od něho jsem převzala koně, se kterým dopracoval, toho vykrokovala, uklidila, odsedlala. A nasedlala jsem dalšího koně, celý proces se opakoval. Hlavní jezdec takhle odjezdil i více než 10 koní za sebou. Z toho jsem obvykle 3, 4 koně (někdy míň, někdy víc) rozehřála k práci já. Nic moc to po jezdecké stránce nevyžadovalo. Abych koni nepřekážela a zůstala pokud možno v sedle, kdyby dělal blbosti.

Dneska se pojem b-reiter používá i u soukromých koní, když si majitel koně z důvodu nedostatku času sežene někoho, kdo vypohybuje jeho koně jednou, dvakrát týdne třeba v terénu.

V mým případě je to jednoduché. I kdybych měla dva trpajzlíky, vodítko by bylo těžší než oni 😀

No, možností je… Třeba může psy darovat někomu z rodiny, ten si založí “vlastní” chov a bude jezdit na výstavy. 

I tak jsem ráda, že boží mlýny v tomto případě reagovaly rychle. Jak z polské strany vystavovatelů, tak z českého svazu. Třeba to povede k tomu, že se někteří nad svým chováním zamyslí. Občas je třeba to vidět u někoho jiného, aby jednoho trklo, že taky někdy nejedná košér.

Já bych nečekala. To máte měsíc do hárání, měsíc hárání, dva měsíce po. To jsou už čtyři měsíce. Může to vypadat za tři roky povrchově furt stejně a za tu dobu se nešířit dál, stejně tak to ale může být za tři měsíce průšvih.

Chtěla jsem pogratulovat Sarah01 k narození krásných štěkanátků. Ale teď čtu smutný příspěvek od Alušky a pocitově se to nehodí. Ale přesto. Něco začíná, něco končí.

Sarah, máte krásná štěkanátka. Přeji Vám, ať jsou zdravá a dožijou se nejméně 16 let jako Wendulka.

Aluško, Wendulka se dožila krásného věku. Věřím, že u Vás měla nádherný život. Držte se.

Těším se na babí léto, snad vyjde tak krásné jako loni. Kvůli vedru jsem nejela na už dva zaplacené závody. I když pesanka snáší vedro líp než loni. Třeba i zimu bude dávat (i když s oblečky) líp, to by mi udělalo radost.

Zkoušela jste sedák?

Se sousedkou. Třetí fotka je nej - ovčanda ani nestačila otočit hlavu a začalo další kolo obíhání.

Ta je krásná!

Ráno na autobus, popojet do Toulovcových Maštalí, z Nových Hradů přes Budislav do Borové u Poličky na vlak, z vlaku zase pěšmo domů. Cca 36 km celkem, v Maštalích ani ne polovina. Jsem grogy. Ratloraptor ne. 

1. Pohled zpět na Nové Hrady.

 2. Tohle mě baví. Bonnie jde po čichu. Většina lidí chodí po turistických značkách. Bonnie způsobně čekala na nepatrné odbočce, protože prostě vpravo byly výraznější pachy. Už to předvedla několikrát i na dogtrekkingu. 

3 - 8. Na žluté turistické do Budislavi.

9. Kostel v Budislavi.

10 - 12. Od trasy od Budislavi jsem toho už moc nečekala. Jaké čekalo příjemné překvapení v osadě Hatě! Nejprve vskutku přírodní turistický přístřešek. A pak báječný samoobslužný bar U pštrosa.

13. A poslední milé překvapení bylo přímo na nádraží. Jako dítě jsem přečetla mnoho a mnoho knih, tahle se mi vyhnula. Samozřejmě jsem si vzpomněla na zdejší diskuzi a knihu už louskám.

Dovolím si nevyžádanou radu. Já vím, že je to drahá věc. Výše slevy ale asi nenahradí čas, který strávíte čekáním na slevu. 

Mám. Ode dneška 😂 Tak nemůžu posoudit výdrž. Vyzkoušela jsem ji na dvouhodinové procházce. Mám tu letní. Materiál je prima, ušitá je skvěle, sedí dobře. Kapsy tak akorát, rychle se z nich vyndává, ale nic nevypadne. Zdá se, že by se nemusely moc vytahovat, uvidím časem.

A pár fotek od pátka.

Nejprve pár fotek ještě z předvaděčky z minulého týdne na charitativní akci. Protože s ratloraptorem cvičím jen pro zpestření a jako řízenou socializaci s velkými psy, tak do ideálu to má daleko. Za nás to bylo předvedení, že i malý pes může poslouchat. A Bonnie to zvládla - vedro, cizí lidi i prostředí, stánky, hasiče, hudbu…

GDPR, zákon o ochraně osobních dat. V tom dotazníku chtějí i údaje, na které nemají nárok, porušují tím zákon.