Holky, to přece není o spolykaných kilometrech. Ale o společně stráveném čase. A když to vyhovuje oběma (člověku i psovi), je jedno, jestli ten společný čas je na túře, procházce u bydliště, zahradě, cvičáku nebo gauči.
Bonnie má v tomhle super povahu. Když neprší a není zima, baví ji snad vše. A čas doma proleží. I když jsem třeba nemocná a nemůžu na procházku, nezdemoluje byt. Vydrží i několik dnů. Jen pak bude venku zpočátku štěkat a štěkat, dokud přebytečnou energii nevyštěká a nevylítá.
Ještě jedna společná z víkendu, cca 35. až 40. km.
Zvládly jsme s Bonnie další midovou (střední) trasu dogtrekkingu na 46 km.
A vzdala jsem první long (jediný "pravý" dogtrekking o délce nad 80 km, ten náš měl mít 93 km).
Ve čtvrtek večer mě poprosila sousedka v základním kempu, zda s námi může jít taky svůj první long. Že si sama netroufá. Předpověď počasí vypadala všelijak. Protože v pátek ráno hlásila, že by nemuselo pršet nepřetržitě celý den, vyrazily jsme. Udělat se hezky a muset na to koukat z kempu, by nás mrzelo. Bohužel pršet nepřestalo a když nás po 4,5 hodinách chytla průtrž, kdy během minuty byl z cesty potok, byla jsem rozhodnutá vzdát. Naštěstí nás to chytlo kousek od hospody. V rámci možností jsme se jakžtakž usušily. Dlouholetý trekař mi potvrdil, aniž by věděl o mém rozhodnutí, že to není počasí pro nízkopodlažní psy. Dříve chodil longy i s jezevčíkem a prý by to ani jeho jezevčík nezvládl , a to byl větší tvrďák. Bonnie z hlavy, která nebyla krytá pláštěnkou, vyloženě sálalo teplo pryč. Prý to nikdy neviděl.
Cestou z hospody jsme s novou kamarádkou ještě zkoušely najít ubytování. Že bychom ode dvou odpoledne “bivakovaly” uvnitř a holt většinu trasy šly až další den. Neúspěšně. Takže jsme šly nejkratší cestou do vsi, kde jsme počkaly na odvoz.
Ale protože v sobotu mělo být pěkně a co v kempu, přihlásily jsme se ještě na mida. V sobotu Bonnie vypadala normálně, aktivně, tak jsem zaplatila další trasu a vyrazily jsme. Takže jsme byly s kamarádkou jediní účastníci, kteří vyrazili na longa i mida 😂 Což při vyhlášení několikrát zmínili.
První fotka je z longa z doby, kdy sice pršelo, ale ještě nijak brutálně. I tak byl rozdíl aktivity Bonnie v pátek a v sobotu obrovský. Holt to nebude na treky v dešti (když nepůjde s jistotou jen o několik hodin) a v zimě. Sobotu si už užívala, bylo vidět, že ji to baví.
Gratuluju.
Tak jsem zase pro nás obě vytáhla zimní bundy.
Včera jsme s Bonnie zvládly první letošní dogmid, 41 km. Tentokrát jsme nešly samy. Na Bonnie bylo vidět, že ji to baví. Ani se nesnažila moc čuchat okolo a v druhé půlce vždycky přidala, když cítila někoho blízko před námi.
Mám pocit, že chodím furt stále “rychle”, ale reálně je to pomaleji než před rokem.
Na podzim jsem se radovala, že mám boty, ze kterých ani po 30 km nemám puchýře, tentokrát to nevyšlo. Asi to bude úsekem zmiňovaným na fotce z itineráře. Zapomněla jsem vzít na trasu náhradní ponožky 😁 Doufám, že boty budou i nadále v cajku, že jen špinavé ponožky to způsobily.
Ale fakt vážně přemýšlím o tom, že i na takto dlouhé trasy zkusím barefootky. Ostatně trekařka, se kterou jsem šla, chodí celé roky v barefoot sandálech. A dala by mně s prstem v nose 2 hodiny, kdyby nešla pomalu kvůli mladému psu na prvním závodě.
A bylo tam tentokrát hodně prcků pod 10 kilo!
Fotek moc nemám. K první fotce - bylo hodně míst na spaní i uvnitř budov, tohle je jedna z nich. V podstatě muzeum. Vybrala jsem teplejší budovu, ale pokud se budu moci účastnit i příště, zvolím kvůli klidu a atmosféře tuto.
Podle mě to bylo klasické zamrznutí, jedna z reakcí na stres (místo boje nebo útěku).
Hrála si s chlupatou piraňou a jak jsem začala drbat kobylku, hned přilítla. Je to umazlenec, ale zvyká si, že se musí o mě dělit. A štěká sice často a ráda, ale jen jako upozornění na (domnělé) nebezpečí, při hlídání a když je nevybouřená.
Co mají velká, klidná, bílá, tlustá, chlupatá (furt je mi teplo) a malá, rtuťovitá, černá, štíhlá, bez podsady (furt je mi zima) společné? Obě milují drbání na bříšku a hrudníku.
Naštěstí paní sundává náhubek hned po nástupu. Jasně, ani to by nemělo být, pro psa ale lépe než celou cestu nasazený fixační náhubek.
A z dneška… Obora u Ležáků. Samota v lese. Pěšiny před Hlinskem. Pes s na houby náhubkem - déjà vu, tento víkend jsme s Bonnie jely třikrát autobusem a v každém jsme ho potkaly 😲 A poslední fotka pokusu o spánek v autobuse.
Fotky za týden.
Dnes dopoledne procházka u nás v lese a odpoledne jsme s ratloraptorem jeli busem na trénink agility. A protože byl čas, prošli jsme se před tréninkem městem. Raptor byl nadšený, tolik pesemesek, čuchání. Potkali jsme za necelou hodinu asi pět psů, všichni na vodítku, žádný neotravoval, z toho čtyři také pidi velikosti. Tolik prcků u nás nepotkáme za celý rok.
Taky vypadá dobře. Velikostí skvěle.
Vybírala jsem podle recenzí, roli hrála i velikost. A další vlastnosti které jsem někde vyčetla v doporučeních pro výběr a už si je nepamatuju. Brzy to budou dva roky, co Panghera mám, baterie je v cajku.
Je strašný, že tohle musíme řešit. Přitom by stačilo mít agresivní psy na vodítku, zahrady zabezpečené a vůbec by nám úvahy o paralyzérech apod. nepřišly na mysl.
Mám Defense Panther. https://www.lovecky-obchod.cz/paralyzer-beast-defense-panther-2-18801/
Bonnie se taky dnes na agi tréninku tvářila chvílemi jako absolutně neakční pes. Že jsou prý důležitější věci. Ale chvílemi to valila vpřed jako obvykle.
Dnes to bylo prvně kompletně i s kladinou a ještě tréninkovou minihoupačkou. A parkur nebyl lehký pro začátečníky.
Jsem na tyhle věci slepá, ale i já vidím rozdíl. A to je co říci. Jste dobrá.
Nedělní výlet. Chotěboř - Nasavrky. Cca 23 km, dá se méně i více.
Fotky 1 - 6. Náměstí v Chotěboři. Kousek za Chotěboří skála Koukalka.
7 - 11. Sestup k Dolnímu mlýnu.
12 - 16. Podél Doubravy.
Předposlední fotka. Strom roku 2016, v evropské soutěži 3. strom roku 2017. Lípa v Lipce. Aktuálně hrozí pád poloviny stromu.
Doron:Teda! Jste odvážná a pohotová !
Musela jste se pěkně leknout.
Jsem někdy na některé majitele psů naštvaná a občas nešetřím slovy a emocemi. Jako např. když mi jeden b.b na hárající Bonnie, která šla u nohy, doslova vypustil s klidem devítiměsíčního maliňáka psa. A neměl se k tomu si ho odchytnout. A ještě měl komentáře, když jsem se hlasitě s protestem ozvala. To teprve něco slyšel.
Ale teď jsem byla naprosto klidná. Nebyl čas. A tím, že majitel zpytoval svědomí a omlouval se horem dolem, jsem klidná zůstala.
Anet10:Není to sice o psech, ale jsou tady nějací znalci rostlin? Poznal by někdo tuto rostlinu co je to zač?
Asi durman. Chystáte se někoho otrávit? 😂
kometa:Jestli tomu dobře rozumím, tak pes, útočící na jiné psy a neodvolatelný, běhá na volno a bez košíku?
To asi není v pořádku, ne?
Asi odpověď znáte.
