Papillon ale také nemá podsadu? Nevím. A netuším, jak velkou roli hraje délka krycí srsti, když chybí podsada. Jste prostě borci, že umíte za každého počasí. I když Kilián taky “vleče břicho po zemi”. Fakt klobouk dolů.
Je pravda, že i třeba dobrmani často snáší mokro a zimu hůře než spousta jiných velkých psů. A loni při únorové zkoušce u nás v hale si do jednoho namočeného místa neochotně lehal i starší retrívr a pak nějaký krátkosrstec, už nevím co to bylo.
Jako další plus RO beru to, že za nepříznivých podmínek mohou mít i na zkoušce obleček naháči. To beru jako velmi vstřícný krok pro nechlupatce. Myslím, že v nepříznivém počasí by to ocenili i někteří veteráni s artrózou. Třeba to časem půjde.
Odpověď na příspěvek uživatele Kilian z 15.02.2026, 15:11:31
To já taky.
Jako úspěch vnímám, že s oblečkem zvládneme hodinovou procházku v mraze anebo při teplotách lehce nad nulou i za mrňkání. I tak se často Bonnie lehce klepou stehna, když zastaví na pár vteřin pro očuchání něčeho. A sednout v mokru byl další úspěch. Před 2 lety, když bylo Bonnie lehce přes rok, bylo oboje nemyslitelné.
Voda zespod je konečná. To spíš už zvládá i v zimě lehký déšť, dokud neprší i “zespoda” nebo nemá mokrou hlavu.
Při delším dešti i při teplotě nad 10 stupňů přes hlavu vyloženě sálá teplo pryč. Na dogtrekkingu to jeden stálý dogtrekař okomentoval, že to ještě neviděl. Přemýšlím o kapuci. Ale vážně.
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 15.02.2026, 15:16:55
Znevýhodňuje velké psy? Naopak, velcí psi mají průměrně parkur rychleji. Rozdíl je hlavně ve vyšších kategoriích, kde je i odložení, skok přes překážky, vyslání ke kuželu.
Nemůžu jít moc rychle - pes by mi nestíhal, musel by nasadit “dogtrekkingový” klus. I na cvičák jsem přestala chodit z důvodu, že při chůzi na trávě, když to nebyla pažitka, Bonnie chvílemi cválala, aby řadu stíhala.
Přes zimu cvičím téměř jen doma. Občas něco málo v chůzi na procházce, hlavně výměny stran.
Včera jsem si po měsících postavila parkur v jezdecké hale. Ten dvojkový, co jste dávala do diskuze v lednu - děkuju Vám. Bonnie si nechtěla lehat, chápu to, bez oblečku, mokrý písek a teplota těsně nad nulou. Prostě zmrzlík. Cvičení venku si musíme nechat, až bude tepleji.
Já vás - Vás, Evo, a Kiliána - obdivuju v několika směrech. Jedním z nich je to, že je Kilián schopný cvičit i v zimě a za deště.
Jestli to má být zábava pro nás obě, tak s jistotou můžu říci, že za mokra si to Bonnie užije tak akorát ve velkém vedru. Jinak je jak hromádka neštěstí, když má cvičit bez oblečku na mokru. O dešti ani nemluvě. Jsem rozhodnutá, že ani na zaplacené zkoušky nebudu jezdit, když budou hlásit chlad anebo déšť, mokro. Už jsem odpískala jednu zaplacenou zkoušku na podzim.
Odpověď na příspěvek uživatele Kilian z 14.02.2026, 23:47:30
Tak určitě je to lepší.
Já toto nikdy netrénovala. Před Z zkouškami jsem měla tréninky, od té doby jen pár a několik kurzů. Ale jde o tréninky vyloženě na výklad karet a pohyb psovoda.
Nikdo mě neučil, jak naučit psa správně sedat, lehat, chodit do boku… Ani na cvičáku, to jsem brala jen jako socializaci - v našem případě šlo o cvičení v řadě.
Na nějaké velké opravy nejsme (zatím ?) připravené, berou chuť do “práce”. Je super, že se učíte optimální provedení hned od začátku.
Odpověď na příspěvek uživatele janaa z 14.02.2026, 21:28:59
Podle mě to nemá omezení, až na soustředěnost psovoda i psa a ochotu a radost ze cvičení. Jasně, kdo dělá obedience, bude cvičit pravděpodobně přesněji.
Ale právě ta tolerance v křivosti sezení, stání.., možnost používání slovních povelů i posuňků najednou, odměny, mluvení… Nebazírování na tom, zda jde pes přesně u nohy, ani psovod nemusí mít ramena a ruce tak a tak… Při rychlosti provedení cviku se přihlíží k plemeni, aspoň já to zažila, když jsem dělala při závodě zapisovatelku. To vše dělá RO skutečně sportem pro široké vrstvy.
Na mém prosincovém závodě bylo v naší třídě 11 psů. Vedle borderky, australáků, německého a švýcarského ovčáka i bosík, mudi, sheltie, šiperka, jorkšír (moc se mi líbil).
A atmosféra je daná především konkrétním závodem, lidmi. Někde je hodně přátelská, jinde méně.
Odpověď na příspěvek uživatele Lupus4 z 11.02.2026, 15:58:10
Tak o případech, kdy v ČR vlka lidi viděli za dne i ve vesnici, jsem četla už od několika lidí.
Jasně, můžou si vymýšlet. Ovšem podle dostupných informací (jsou pravdivé, nejsou?) se tohle už roky děje např. na některých místech v Německu. Vlci v obci byl prý předstupeň toho, kdy začali zabíjet i psy a další zvířata na zahradách. Také i za dne.
Kde je pravda? Čemu já věřím, je toto:
Průpovídky ochranářů o soužití lidí a vlků jsou idealizované.
Vlk je velmi chytré a přizpůsobivé zvíře.
Přizpůsobuje i techniku lovu. Výskyt vlků vede k většímu srocování zvěře na určitých místech, vlk se tomu přizpůsobuje, mění způsob lovu. Původnímu chování neodpovídá i to, že při lovu hospodářských zvířat v ohradách zabije hodně zvířat, aniž by je sežral. I to je přizpůsobení, když zvířata nemůžou utéci.
Vlk má sklony k plachosti. Ne vždy a za všech podmínek, jinak bychom asi neměli ani psy.
Plachost souvisí s opatrností. Opatrné zvíře je to, které nezná nějakou situaci nebo v minulosti mělo negativní zkušenost.
Že vnímáme vlka jako plaché zvíře je dáno jeho chováním v minulosti, asi i v přítomnosti. Zatím?
V minulosti byla populace lidí mnohem menší, zástavba mnohem menší, prostor pro setkání vlků a lidí (i třeba jen přes pach, odpadky) menší. A když jsme vlka viděli, zkusili jsme ho zabít . To byla pro vlky negativní zkušenost, dávali si pozor, byli opatrní, aby setkání minimalizovali. Teď je lidí “venku” více, vlky nezabíjíme (nebo bychom podle zákona neměli), jejich zkušenost povede k tomu, že si uvědomí, že od nás nebezpečí nehrozí. Jak se tomu to chytré zvíře přizpůsobí? Bude mít motivaci se nadále lidem aktivně vyhýbat?
Už to tu plevelím. Sorry, když já nemůžu jinak 😀 Snad to bude zajímat i někoho jiného než jen mě 🙂
Tak ty výměny levá - pravá… Vysvětlím cviky při výměně z levé nohy na pravou, platí to ale i obráceně. Takže je to pro psa vlastně dvojnásobek cviků. První číslice trojčíslí označuje třídu RO. Např. 123 je RO1.
123 - výměna za chůze za psovodem, pes oběhne psovoda za zády, tím změní chůzi u levé nohy na chůzi u pravé
124 - psovod zastaví, pes si sedá u levé nohy, oběhne za zády psovoda, sedá si u pravé nohy
125 - to samé jako 124, akorát pes obíhá psovoda zpředu
Další výměny jsou za chůze:
232 - psovod a pes se obrací o 180° směrem k sobě - tj. když je pes u levé nohy, obrací se k psovodu po směru hodinových ručiček a psovod ke psu proti směru hodinových ručiček
325 - pes i psovod se obrací doprava
326 - a teď se oba otáčí doleva - připomínám, že vše platí pro chůzi u pravé i levé nohy
327 - pes (stále při chůzi psovoda) psovoda diagonálně předběhne a bez točení v kruhu apod. se přiřadí k druhé noze
Bezva, že? 🙂 A u FCI jsou další výměny, mezi nohami, oběhnutím kužele…
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 10.02.2026, 14:56:59
To bude jiným pohledem, jak psala Kilian, máte obě velké zkušenosti ze sportovky. Nepožaduje se preciznost jako při obedienci. Nejen při chůzi, ale i u statických poloh je tolerance ve vzdálenosti od psovoda a je i povolená (ale penalizovaná) do určité míry “šikmost”.
A u chůze u nohy je jedno, jak jde psovod, může jít klidně v předklonu. U psovoda se řeší především otočky a přesné krokování mezi cviky u CNDC (složených) cviků.
Navíc to povzbuzování, možnost pochvaly, posunků, mluvení na psa, to vše dělá pro psa jednodušší a pro dost psů asi i příjemnější.
Lehké to ale není ani pro psa. Teď jsem si nahrubo spočítala počet cviků z parkuru, který jsem šla v prosinci. Dalo to asi 35 cviků za 2,5 minuty. Včetně odložení (v tom konkrétním parkuru bylo dvakrát, jednou s přivoláním přes skok, jednou s vrácením k psovi), skok vysláním, chůze do strany, couvání, výměny mezi levou a pravou nohou…
Ty výměny levá pravá, ty výměny… Je jich moc. To snad ani nejde bez posunků. A v trojce je víc cviků, které může zkazit nejen psovod, ale i pes. A ještě další výměny pravá - levá😀 Můžu si večer po práci udělat chvilku a zkusit je spočítat. Výměny nohy mě baví 😀
Odpověď na příspěvek uživatele Kilian z 10.02.2026, 12:07:45
U toho posledního to vidím spíš kvůli psovodům. Chce to hodně soustředění.
I když v jedničce jsme přišly o několik bodů i tím, že Bonnie napnula vodítko, protože někdo cizí přišel k otevřenému vchodu haly a rozhodla se hlídat. Chodila jsem obvykle bez vodítka, ale ten den jsem cítila, že by to nesedlo. Bylo to v domácím prostředí, doslova. Dvůr, kde je denně. Dříve tam pobíhala volně (když ještě žila chlupatá piraňa), v hale si holky hrály za deště. A najednou na “našem” dvoře (sousedů) cizí psi a lidi. Už jsem zjistila, že doma na zkoušky nemůžu. Je to prostě jako kdyby přišli k hlídacím psům na zahradu cizí psi.
diky, ty odkazy znam. spis me zajimali zkusennosti z praxe.
Ještě jsem se s tou situací nesetkala. Hodně štěkajícího psa jsem potkala jen při tréninku. Vím, že trenérka zmínila možnost stržení bodů.
A body se strhávají. S Bonnie jsme zvládly pár bodů dolů za napnuté vodítko (hlídala a někdo vešel). I za téměř trvale nos dolů při našem prvním parkuru. Parkurem se fakt pročuchala, i když vše odcvičila. V 16 měsících se to dalo ještě omluvit.
No, ale je schopná si vymyslet něco i v dospělosti. Jako např. místo chůze u nohy z lehu se u nohy plazit. Sklidilo to u obecenstva úspěch a smích. Tak to zopakovala 😀 Je to kašpar, ale fakt.
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 09.02.2026, 11:21:36
Ano. Nesmí být vidět. Ale odměnit se u určitých cviků může, pohlazením i pamlskem. Slovně kdykoli.
Je to asi rok a půl stará novinka, dřív odměny byly povolené jen do R2, místa pevně určená smejlíkem (nemuselo se odměnit, když ano, jen na místě se smejlíkem, v Z byli 3 smejlíci, v R2 už jen 1 ). A FCI je bez odměn.
Odpověď na příspěvek uživatele Kilian z 09.02.2026, 09:29:12
100 bodů jsme ještě neměly. Maximálně 99 na Z (1 bod minus za křivé sednutí) a 98 ve 2 (ani nevím za co, tipuju, že zase šikmé sednutí nebo šikmá chůze do strany, zadek zaostával a chůze bokem byla na obě strany).
Já to šikmé sedání apod. nemůžu moc opravovat. RO Bonnie baví, nemůžu ale požadovat preciznost. Občas už jo, po troškách, ale moc oprav by madam otrávilo. A radši vidím nadšení než přesnost. Někdy toho nadšení je taky až moc 😀 Ale i když to někdy pokazí příliš nadšení, pohrkanost, přílišná namotivovanost, nemám z toho špatný pocit. Furt mnohem lepší, než když je den “tak jo, já to teda možná nějak zacvičím, když chceš”.
Na jedničky už máte, Evo. Nemusíte se toho bát. Rozdíl mezi Z a 1 není velký. Ale jo, chápu Vás, má to tak hodně lidí. Já po Z šla hned do 1. Ty jsme prolezly na několik pokusů, neměly jsme přes 90 bodů, ale měly jsme vždy těžší podmínky. A taky jsem šla do 2 hned, co to šlo (lni v červnu splněné podmínky pro přestup do 2, v červenci už splněný přestup do 3). Až u 2 jsem si řekla, že se zdržím. Z podobného důvodu jako Vy, potřebuju to srovnat v hlavě. A na 3 ani ještě nemáme natrénováno.
Odpověď na příspěvek uživatele Kilian z 08.02.2026, 20:04:10
Děkuju. Zkusím si je projít u pravé nohy, to se hodí. Už se připravujeme do trojek, tam může být u pravé nohy téměř jakýkoli cvik. Až na dva nebo tři. A u FCI RO už vše.
Jo, a ještě… Inspirovali jste mě tu ohledně aportu. Neměla jsem to původně v plánu, ale řekla jsem si, že to může být další dobrá zábava. V úterý dorazila aportovací činka. A už jsme se posunuly z kouknout se na činku, dotknout se jí nějakou částí těla, dotknout se tlamou té středové tyčky, vzít tyčku do zubů až po dnešní opakované zvednout činku ze země a pustit. Mám z toho fakt radost 🙂
