Jsem háklivá na příliš vytopené a nevětrané místnosti. A ráno se k tomu přidala dehydratace po noci. Plánovala jsem jen vyvenčit a ještě na chvilku zapadnout do postele. Tak jsem se ani nenapila. Neplánovaně jsem sáhla po lopatě. A po návratu do tepla se mi začala motat hlava. Sedla jsem si na zem, obvykle to stačí. Tentokrát ne. Mívám to zřídka a až do mdloby to šlo naposledy tak před 10 lety. Tenkrát jsem byla i u doktora, znovu se tam podívám. Aspoň zjistím, jak se změnila ordinace 😉

orionka:

Já jen k lojovým koulím : přimlouvala bych se za odstranění silonové síťky. Píše se, že zraňuje ptákům ozobí. Píše se toho spousta, ale tomuhle bych věřila. Existují držáky, nebo se dá koule vyndat a namačkat do mrňavého květináče a pověsit dnem nahoru.

Četla jsem, že síťky mohou písklatům zlomit nohu. Že sice ptáci většinou ještě odletí, ale pak hynou. Byla u toho fotka tuším koňadry s nohou zamotanou v síti, visela na lojové kouli mrtvá.

Mám Hurtty a Non-stop. Non-stop má nižší krk a menší cancoury vzadu, střihově vypadá líp. A díru na postroj i obojek. Na pinče je krk moc nízký, ale to i Hurtta Expedition Parka (model Extreme Warmer stejné velikosti padne pinčový lépe, i po dalších stránkách). 

Non-stop je super v tom, že je výrazně lehčí než Hurtta. Myslím, že pro ochlupené psy je teplotně dostačující od Non-stopu model Glacier 2. Na nízkopodlažní piraňu se slabou podsadou a pár drsnými chlupy navrchu stačí i při těhle teplotách. Na procházky do hodiny. Větší modely jsou více zateplené, větší psi navíc většinou snaží mráz lépe, mělo by to stačit i na déle. A je úžasně lehký. Stejnou zateplující hmotu mám i ve své bundě - stačí málo v nízké vrstvě, funguje i tak, i moje bunda je hodně lehká. A taky hodně drahá, stejně jako Glacier 2.

Jo, teď čekám na Non-stop s merino podšívkou. Plánuju využívat místo Parky od Hurtty, a tu prodat. Ale pro chlupatce by to bylo zbytečně teplé, možná tak na dlouhou tůru.

Jako štěněcí měl ratloraptor vestu od Trixie, viz fotka. V naší velikosti pod tisícovku. A překvapivě dobrá. Občas do suchých mrazů nebo při čekání mezi cvičením by úkol splnila na 100 %. Do hustého sněžení asi ne, ten zip na postroj by promokl. A sucháč na krku by se taky asi časem odporoučel.

Ráno jsem v mrazu na návštěvě u mámy dělala cestičky, vpředu i na zahradě. Přechod zpátky do tepla byl asi až moc rychlý, protože jsem sebou sekla 😕 Asi je čas po letech navštívit obvoďáka.

U ratloraptora jako krátkosrsťáka tohle nemusím řešit. Ale kdybych potřebovala zateplit nohy, stačily by prsty z pánských rukavic 😂 Díky za inspiraci.

Daja:

Pláko jméno no jako pro mě hodně netypické Chalapeňo a říká se mu Chuli. neustále si říkám jeho jménem, ale já bych se přikláněla k jménu Black. Muj , že mu nechá Chuli.

Balu ano vím jak jsme na tom oba spíše tři. Potřebuji jít ven jak radí Pláka. Já jsem ten poslední človíček co něj sleduje, já jsem radikál, spíše jsem tvrdá a přímá.

Jo a chyba v psaní, já o tom vim, že chybují, proto málo sem píšu a timhle se zase stahují, děkuji.

Dája

Blacků je habaděj. Chuli se mi líbí. Pokud je výslovnost s “CH”. Na přivolání, oslovování to zní nezaměnitelně s jinými běžnými výrazy. A až bude zlobit, bude to Chuligán 🙂 

keriton:

Potkáváme jednu takovou krysenku v hábitu a pes zatím odmítá uvěřit tomu, že jde o psa a nikoliv o lovnou zvěř 😀 

A tak nějak obecně musím přiznat, že dnes již vylovím ze skříně stopovačku a pacholek bude mít opakovací kurz o tom, že skutečně, dokonce i roztomilý pejsek, dokonce i ve sněhu, jednoduše bude poslouchat na první povel. 

Odpoledne jsme byly před statkem doběhnuty psem a dojety koněm. Lov se naštěstí nekonal 😁

Při koupi jsem přemýšlela, jestli vzít oranžový obleček. Chci, aby byla malá vidět. Jenže jsem si říkala, aby ji nezastřelil myslivec, že by si spletl malou s liškou…

efe:

eště botičky prosim 😀

😀

Já včera vážně přemýšlela, jestli jsem neměla pořídit overal… Odpoledne jsme daly další procházku na hodinku, opět v minusové teplotě. A bude to dobrý. Chce to jen správnou strukturu sněhu ❄️

I botičky budou 🙂 Jako povinná výbava pro závody. A pro jistotu na tůry do hor, kdyby se ratloraptor na pacce poranil.

Quash:

Puberťákův první sníh.

To jsou perfektní fotky.

Tak ratloraptorovi vadil těžký, mokrý sníh. Dnes se při -4 stupních nechala na krátkou procházku po vrstvičce prašanu snadno přemluvit. Uff. To jsem ráda, že nebudu muset čekat s procházkami až do jara 😂

Ano, ratloraptor dostal psincák od pirani, i když ta se jevila ještě zdravá. Dva dny za sebou si holky spolu hrály déle než obvykle. Pěkně se celé oslintaly. Třetí den se u pirani projevil psincák. Ratloraptor se rozhodl pro delší inkubační dobu, tak projevy nemoci byly až po týdnu od posledního setkání s piraňou. 

A majitelka pirani zjistila až se zpožděním, kde to chytla.

Na mokrý sníh Bonnie říká ne. Pro jistotu jsem vyzkoušela všechny zimní oblečky. A že jsem jich nakoupila…. Poslední tři dny venčím jen po vesnici, na milost bere milostpaní i statek. Ale procházka? Ani náhodou. Ale teď už přituhuje a zdá se, že namrzlý sníh bude pro ratloraptora lepší.

A musím se pochlubit. Před chvílí jsme skončily s první lekcí Rally obedience. A mě to baví! A co hlavní, malou to baví! Mám fakt velkou radost. Zdá se, že jsme našly, v čem se můžeme s radostí rozvíjet.

Dnes rok spolu.

Dopoledne procházka v sousedních Žďárských vrších. Vlastně teda prvních pár set metrů ještě v Železných horách, podle několik let pozměněného dělení Českomoravské vrchoviny. Nezvyknu si. No, prostě v 600 m a výše je sníh a sníh, teplota pod nulou a kvůli silnému větru pocitová ještě níže. V tom probíhalo venčení ratloraptora s “bordelkou”. Raptor musel sněhem už skákat. Bohužel jsem zapomněla foťák.

Odpoledne  cesta vlakem do “původních” Železných hor, a pak domů pěšky asi 9, 10 km z  cca 260 m (podzimních, asi nad nulou) do 440 m (lehce zimních, pocitově málo pod nulou, mrznoucí déšť se sněhem). 

To vše ve stejné geomorfologické oblasti, do 30 km od sebe. Miluju tu pestrost ČR. 

Fotky ze sněhu nemám. Tak jen podzimní do hodiny po výstupu z vlaku a večerní ob vesnici doma.

Trpajzlík má v popisu plemene, že sklon k hrabání má malý. Nevím, koho ten popis napadl. U plemene, které bylo určené pro lov myší, krys a potkanů na statcích. Koriguju, kde může hrabat. 

Thielli, radu pro Vás nemám. Ratloraptor taky nemá stabilní chování, ale přičítám to dospívání.

Jen chci napsat, že Vaše příspěvky ohledně hnědé můry sleduju, a povzbudit Vás.  Chápu, že to není snadné s moc citlivým psem. Raptor je v něčem Vaší můře podobný. Tak si to umím představit. Ale u pinče se s tím dá počítat a koupi kvůli chování pořádně promyslet, u pudla bych to nečekala. O to to máte těžší. Držím Vám pěsti, fandím!

Tý jo. 

Koncem jara jsme byly s kamarádkou a pesankami v Jeseníkách. Štěkanátka šla metr před námi po široké polňačce na začátku zahrádkářské kolonie. Že piraňa překračuje malou zmiji jsem si všimla až v době, kdy už měla hada pod břichem. Jen jsem stihla chytit ratloraptora, který šel hned za piraňou. To by zmije už v klidu asi nedala, pod piraňou se začala hýbat. To měly holky o psí fousek.

tetrivek:

Za lajka se nepovažujte, nám ho taky jeden nejmenovaný rozhodčí na svodu loveckých psů. Chytře zařadil jako angličana s dodatkem. Má nějakou divnou hlavu, ten pes…… 😉a to už jsme šli do kolen. A letos na přehlídce loveckých psů, ho zařadili jako dlouhosrstého ohaře. Za ty roky už jsem si zvykla. Naše lajka byla karelský medvědí pes, což jsem chápala. Naše malá je zaručený štěně retvívra. Ještě že jezevčici pozná každý. 🤫

“Ještě že jezevčici pozná každý.”

No. Tak jdu ven s barvou. Ležící Bonnie byla už třikrát označená za jezevčíka:

- Prvně začátkem léta na cvičáku. Když jsem ji po  cvičení odložila na chvíli do kotce. Procházející psovod a pes byli zvyklí, že z toho samého kotce na ně štěká boxer. Pán byl tak překvapený jiným psem, že jen vyhekl:" Koho je ten jezevčík?" Pak se omlouval, že v první chvíli viděl jen dlouhou malou tlamu.

- Druhý a třetí případ byl nedávno na podzim dva dny po sobě ve vlaku, kdy jsem měla Bonnie na klíně. První paní si Bonnie hladila, pak prohlásila, že taky zvažuje koupi jezevčíčka. Druhá paní seděla přes chodbu, dívala se do mobilu. A najednou k nám přiskočila s obrázkem v telefonu, že známé hlídala jezevčíky. 

No nezabili byste je? 😀

Včera jsem na tom byla podobně jako bambule, jen  jsem se probudila s bolestí hlavy. Ještě jsme daly s Bonnie dopoledne procházku.  Přikládám pár fotek i z předchozích dnů.

Nebo. Když čůrá, přidřepne si. Nohu zvedá při značkování. Což může znamenat i to, že si nechce počůrat nožičky při značkování 😀