Ach, jak já rozumím. Také věsím a přemisťuju do míst, kam pesanka nedosáhne. Nohy, růžky, čelisti (celou lebku neunese)… Včera jsem hrst brků (dlouhých jako třetina délky psa) zastrkala do otvoru tyče u ohradníku. Ze začátku jsem nevěřila, že je ratloraptor zkusí sežrat, ale tvářil se velmi motivovaně a odhodlaně.
I teď je furt vídám na řepce. A labutě. Loni i letos je tu jeden pár labutí, nevím, jestli stejný, který se z řepky skoro nehne. A letos i husy. Ty ale nevidím na stejném poli s řepkou vždy, když jdu kolem.
Ještě k tomu hraní s ostatními psy… Nekontrolovatelné puštění psů v parku si nepředstavuju jako dobrý způsob socializace ani hraní. Možná až pro socializované psy je to fajn, pokud to není jediný kontakt s dalšími psy.
Už před odběrem štěněte jste si usmyslela, že je to nemazlivé zvíře. A tak k ní přistupujete. A ona Vám očekávání vrací. Pozor na myšlenky. Ano, může to být tak, že je nemazlivá. Tomu ale neodpovídá, že s ostatními se mazlí.
Podle toho, co bylo při odběru, se nedá posuzovat. Štěně mohlo být nevyspalé, mít bolístky, jeho sourozenci mohli být v tu chvíli v cajku, proto se projevovali jinak.
Kurnik, to taky není ono, to zase nejde zvětšit, tak já to sem hodím v tom článku, tam když otevřete ten článek, tak je pak ta fotka na to klepnete, otevře se to tak, že to je vidět dobře
Nevíme, proč k tomu došlo. Tak těžko soudit. Kde byl majitel v době zásahu policie a hasičů, kteří jsou na fotkách? Okno otevřené, majitel ale zřejmě pryč. Není třeba v kómatu v nemocnici?
Nebo to je fakt jen haj.l a vědomě psa týral?
Na dalších fotkách z práce pes vypadá dobře. Ne jako hračka psychopata. I když i to může být. Pokud se ale z předchozího plného zdraví vyskytlo duševní nebo fyzické onemocnění majitele, proč nereagovala rodina, kamarádi?
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 12.03.2024, 18:47:37
To by mě taky zajímalo. Vzhledem k příbuznosti s hladkosrstými pinči tipuju, že zuby budou v pořádku. I trpasličí pinčové mají zuby údajně v pohodě do vysokého věku. Co je na tom pravdy, uvidím. Snad. Oba trpajzlíci (hladkosrstý i hrubosrstý pinč) mají tlamu dlouhou a hlavu velikostně přiměřenou tělu (nemají velkou hlavu s krátkou tlamou).
Rodiče měli trpasličí jezevčíky, i ta nejstarší (16 let) měla zuby v cajku. Takže ta délka tlamy bude asi rozhodující.
Ale kluci podle GPS naběhají tak třikrát víc, tož jim to snad stačí..
Cvičíme krátce, obvykle cca 20 minut. Jen poslušnost. Je to záhul na hlavičku, ti psi okolo, potřeba se soustředit, odložení (chvíli se nepohybovat je pro tryskomyš obtížné). Fyzicky to náročné není.
Reaktivita je vše, co zahrnuje nepřiměřenou reakci, ne? Je jedno, jestli jde o agresi, nebo třeba o úpornou snahu běžet za každým člověkem, který jde náhodně okolo, a vítat ho.
Hodně široké obojky jsou chrtí. Když zadáte “obojek pro chrty”, vyjede spousta možností. Už nevím, kde jsem loni na jaře nechávala udělat tento. Zvolila jsem typ zapínání, obojek bez stahování, barvu, šíři. Webovek s potřebami pro chrty je fakt spousta.
Asi nemusím psát, kam jsme dneska s Bonnie šly. Kdybyste někdo váhal, najdete informaci na předposlední fotce. I tohle místo se smutnou historií patří k “mým” Železným horám.
Ještě fotky z neděle. Začátek je u zámku v Slatiňanech. Video a většina fotek vznikla pod oborou - nad mým oblíbeným údolím Chrudimky.
ti mufloni jsou úžasní
Zřejmě utekli z obory. Chvíli jsem na místě googlila kontaktní telefon, nenašla jsem na několika stránkách, tak jsem šla dál.
Obora změnila správce (nebo přímo vlastníka) a loni i pravidla vstupu, štve mě to. Jasně, je to obora, může tam být vstup zakázán vždy a pro všechny.
Celoročně funguje veřejná cesta, vede blízko plotu. Plotu jsem se místy přibližovala, byl po levé ruce. A z druhé strany je ta veřejná cesta. Ještě před asi 10 lety to byla i turistická, můžou tam kola a nevím, jestli stále i koně. V jednom místě obory je odchovna kladrubáků. A prý tam před změnou mohli na veřejnou i psi na vodítku, nezkoumala jsem to, neměla jsem psa. Od loňska to určitě nejde. Tak nic. Paradoxně jsem tam nikdy nepotkala zvěř, ani jeden kus, až teď mimo oboru.
A 2 měsíce v létě (červenec, srpen) a 2 v zimě (únor, březen) byl povolený vstup do celé obory. Nádherné místo hlavně teď v březnu. Nechodí tam davy lidí. I na veřejné cestě jsem za ty roky potkala asi méně než 10 lidí dohromady. No, loni to správce omezil jen na některé cesty, prý téměř jen asfaltky. A to byly zpočátku zmatky, že je vstup zakázáný úplně. Muselo se do toho vložit město, lesy ČR, já už nevím kdo, že zákaz nebyl domluvený. Prostě zklamání. Jestli to letos změnili, jsem nezkoumala.
Můžete si vyhledat na webu, Slavická obora. Bez psa krásný výlet.
A aby to nevypadalo, že je u nás jen krásná příroda, tak přikládám pár fotek z dneška z jihu, kam nechodím často.
1. Takto vypadá kopec z odpadků, když krajské město nechce spalovnu a vozí odpadky desítky kilometrů za město na hranici s CHKO. Ano, celý kopec je hromada odpadků.