Taky se Ratloraptor teď drbe víc, než by se mi líbilo. Změny na kůži jsem nenašla, ani cizopasníky. Nejvíc se ale drbe venku a po příchodu z procházek. Napadlo mě, že je poštípaná. I když venku na malé nevidím komáry ani kloše, lítá letos v lese u rybníků bodavé a savé havěti ještě víc než jindy. Mohla by to být možnost i u vás?

To mě mrzí ☹️ Snad se to časem zmírní, držím pěsti.

Anonymní:

Rezzy,

https://www.colosus.cz/paralyzer-beast-defense-panther-2-x142420?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=product&utm_campaign=zbozi.cz&utm_content=product&utm_term=Paralyzer+Beast+Defense+Panther+2

Děkuju Vám za odkaz. O paralyzéru jsem přemýšlela, tohle mě rozhoupalo. 

S mým miniaturním psem a plánovanými tůrami budu o něco klidnější. Ono na facebooku v pinčích skupinách je hodně případů zle pokousaných mini pinů. Jedno kousnutí a prokousklá lebka, páteř atd. U těhle minatur stačí málo.

Ale když vás muž táhl kopřivami a mlázím, zapomněly jste s dcerou na chvíli na vedro, ne? No vidíte! 😀

Dneska jsme si s Bonnie přivstaly a v 5:15 už byly na cestě ke Chrudimce. Opět do oblíbeného údolí Krkanky a Strádovského pekla.

Za vsí se honily zajímavé mraky. Údolí bylo ráno prázdné, potkaly jsme tam jen jednoho cyklistu.

Pár fotek z tohoto týdne.

Ano, byla to vrba. Měla jsem pěkně nahnáno. Přemýšlím, kam jinam. Nenapadá mě další místo, kam bych za vedra mohla k vodě dojít za 5 minut. 

Tahle větev spadla před chvílí, kdy jsme se s Bonnie venčily v tůňce za vesnicí. Stály jsme kousek, při focení jsem udělala tak šest kroků k větvi. Bonnie hrabala u tůňky ještě blíž pádu. Jen jsem slyšela prasknutí a zaječela “ke mně”. Běžela hned, pochopila naléhavost v hlase. Fuj. Ještě mi buší srdce.

Druhá fotka vznikla o pět hodin dřív na stejném místě. Na kmeni z první fotky vlevo za spadlou větví si kamarádka všimla netopýra.

kometa:

No, můru jsem už taky dlouho neviděla. Já mladšího kocoura spíš ponoukám, aby chytal mouchy v bytě. Nějak se mu nechce.🙂

Mně kočky do bytu víc přinesou, než v bytě odchytí. Teda jedna kočka. Mňouká jiným tónem, když do bytu něco nese, tím se vždy prozradila. Se štěnětem nestihne zamňoukat, pes si úlovek přisvojí. 

Vylíčím zážitek z minulého týdne…

Někdy kolem třetí ráno mě probouzí štěně. Nadšeně si s něčím hraje. Dlouho. V pět se znovu probouzím. Něco mě tlačí na boku. A on to mrtvý krtek, pěkně uklizený přesně doprostřed postele. Hezky zahřátý mým tělem. Po tom člověk fakt touží 😀

Snad nevadí, když se nevyjádřím přímo k Vašemu dotazu. Napadlo mě, že by Vám ta informace mohla pomoci… 

Mám křížence primitivního plemene. Takže taky krátký a silný krk, specifická povaha atd., i když je to velikostně pony. Na odvážení v terénu jiným směrem mi pomohlo naučit a procvičovat dovnitř plec. Teď když tuším, že by mohlo kobylku napadnout vydat se jinam,  posunu plec opačným směrem. Třeba když vidím koně vlevo a nejsem si jistá reakcí, udělám dovnitř plec “na pravou ruku” (odsunu plec doprava). A nemusím “držet” koně nebo řešit otěže jiným způsobem. Na ovladatelnost koně je dovnitř plec úžasný cvik, doporučuju.

Příští týden bude malé 10 měsíců. Za chvilku nebude štěkanátko, ale štěkna. Utíká to rychle.

Ta třetí fotka… 😀 

Program s vnoučaty zní skvěle. Klobouk dolů.

Už se mi zobrazují.

Mně taky ne.

Včera jsme s Bonnie podnikly výlet k přehradě Křižanovice l, dnes jsme šly o pár kilometrů dál po směru toku Chrudimky na dohled nádrže Křižanovice ll (Práčov). Věž  vodní elektrárny na první fotce je vidět zdaleka. 

Věk 9,5 měsíce v kombinaci s miniaturním psem umožňuje už pěkné a snad ze zdravotního hlediska i bezpečné prodloužení procházek. Dnes třetí procházka mezi 10, 11 km. Obvyklý denní celkový souhrn je už několik měsíců vyšší, ale v několika krátkých procházkách. Snad nebudu později litovat. 

Dneska jsme s Bonnie byly opět v našich Železných horách, tentokrát kolem Křižanovické přehrady.

A někde na poli, v myší díře...

"Hele, holky, vím o jednom dobrým bejváku na zimu! Pojďte tam letos se mnou!"

A pokračování.

Dneska jsme kousek popojely autobusem a vracely se pěšky. Na osmi kilometrech se několikrát úplně změnil ráz krajiny. Aneb mnoho tváří Železných hor.

Jak jdou fotky postupně... Bonnie mlátí puberta, staví se na hlavu. Dvě stejně staré puberťačky - trpasličí pinč a pražský krysařík. Položila německého ovčáka! Kontrola chrupu.