Aha, takže jaký je rozdíl mezi tím, že se dítě opírá o nábytek a tím, že jde za obě ruce? Podle mě žádný. V obou případech chodí dítě s oporou.
To je jak čekat, až si dítě samo řekne na nočník aniž by ho to někdo učil. A pak chodí do školky děcka na plenách…
Chodítka byla prasárna, protože se v nich dítě neučilo chodit, ale vsedě se odrážet. Do toho bych dítě nikdy nedala.
Jako že děti měly “zmrvená záda” z toho, že jsme je vodili za ruku? Tak to jsem ještě neslyšela. Ale nesmyslů se rojí pořád plno…
Já myslím, že to nebylo tahem za ručičky, tedy ne jak hadrovou panenku, ale dítě se aktivně ručičkami přitáhlo a posadilo. Drželo se samo za prst dospělého každou ručičkou… Sílily ruce i břišní svaly…
No nic, mladým bych se taky snažila do toho nekecat, ale byla by to muka 🙂.
Jak se říká, pes vás naučí mnohé, např. uklízet si věci.
Auto taky neporadím, já se dívám na praktičnost a tak bych šla do jiného segmentu. Ale nejsem slečna, spíš babička.
U nás taky byla poradna, chodili jsme každý měsíc. Doktorka, mimochodem ta stejná, ke které jsem od malička chodila já, byla skvělá, měla spoustu zkušeností a byla velmi pečlivá. Tehdy se sice nechodilo k fyzioterapeutům, snad ani nebyli, ono se dřív všechno tak nehrotilo jako teď.
Co to je, že se děti nemají plazit? Proč? Některé se plazí, některé ne, a stejně se obě naučí lézt a chodit, a některé ani neleze, posadí se a stoupne si. A naučí se lézt až po tom. Já tady ty moderní výkřiky beru se značnou rezervou. A kdybych měla miminko (jen teoreticky), tak se budu řídit tím, čím jsem se řídila, když se mi narodily děti, kterým je dnes 39 a 34 let. Tedy zkušenostmi mé maminky, doporučeními té lékařky, která byla na stejné vlně, a hlavně zdravým rozumem. Ne, že bych odmítala vyšetření, kdepak, ale různá dnešní doporučení bych opravdu velmi velmi zvažovala.
A když není sníh a jsou holomrazy? Nechci slovičkařit, ani jedna osud toho psa nezměníme.
Pozitivní je aspoň to, že to není krátkosrsté plemeno. Líto mi ho je, že je tam uvázán, ale to je vše co můžu. A tím bych to uzavřela.
Jasně, že to v pořádku není. Taky jsem to nikdy netvrdila. Ale v pořádku není hlavně to, že je tam celé dny uvázaný, pokud tedy fakt je. To, že leží na tvrdé zmrzlé zemi obecně seveřanovi, pastevci, prostě odolnému plemenu zvyklému venku, nevadí. Kde asi lehává ve své domovině?…
Tak zas neblázněte. Samojed, kavkazanky, běžně lehávali na zmrzlé tvrdé zemi, nezřídka zapadli sněhem, když zrovna padal. A mohli si jít lehnout na krytou dřevěnou verandu, nebo do zateplené boudy.
Já nevím, v co pořád doufáte, když vidíte, jaké tresty se dávají za týrání dětí, když se chystaji změny v trestech tak, aby bylo méně trestů odnětí svobody, tedy méně vězňů...
Mně se to taky nelíbí a jsem tím zhnusená a cítím strašnou bezmoc. Celé je to špatně, když za finanční delikty jsou větší tresty než za násilně trestné činy včetně týrání bezbranných, ať dětí, důchodců, nebo zvířat.
Přečetla jsem si znovu úvodní dotaz. Pár věcí mi není jasných. Proč nemůže být pes s vámi, ve vaší bezprostřední blízkosti, když sedíte v obýváku, proč musí být v ohrádce a jen se na vás dívat? Proč, když máte home office, nemáte psa u sebe, ale v místnosti o patro níž, Kdyby byl s vámi, mnohem lépe se vám bude korigovat nežádoucí chování, kousání věcí, které nechcete mít zničené,…
Psa máte tři týdny, je to štěně už s nějakou minulostí, zřejmě s nepříliš dobrými zkušenostmi, možná se strachem, že ho opustíte jako předešlý majitel,…
Jak už tu padly rady, štěně musíte pomalu a trpělivě učit, že když odejdete, že se zase vrátíte, nejdříve po minutách nepřítomnosti, a podle toho, jak si bude zvykat, ten čas prodlužovat. Vždycky jsme každého psa od první chvíle navykali na samotu, a i od štěněte jsme chodili do práce a do školy.
Neměla jsem nikdy psa z útulku, ale i ti naši někteří byli závisláci, kteří s námi chodili a chodka dodnes chodí, i na WC, byli a chodka je, vždy tam, kde je její panička, moje mamka, nebo kde jsme všichni. Nevím, proč by měla být např. v kuchyni sama, když jsme v obýváku.
Upřímnou soustrast. Dožil se krásného věku. 🌹🌹
Záleží na tom, kdo se pohybuje v okolí. Samojed mi umřel v roce 2008. Do cca 2007 jsem s ním při ranní vycházce v sobotu vždycky šla do malého obchůdku pro čerstvé rohlíky a tu chvilku, kdy jsem byla uvnitř, jsem ho nechala uvázaného u plotu. Dnes by to nešlo, nejen, že obchůdek neexistuje, na jeho místě se buduje “mrakodrap”, ale kolem chodí a jezdí na kole spousta cizích lidí.
Myslím, že téma si zaslouží slova odborníka, ne moje. Článek je velmi zajímavý a v tomto čísle PPČ je o ČSV více článků, ne jen o vzniku a vývoji, ale i o současnosti s lidmi, kteří je v tom roce 2014 chovali, cvičili a pracovali s nimi.
Abyste se tu nemuseli domýšlet, přečtěte si o ČSV zde, je tam i vysvětleno, proč se ČSV neosvědčili u armády, pro kterou bylo toto plemeno primárně šlechtěno.
https://www.pespritelcloveka.cz/pes-pritel-cloveka-7-2014/
Edit: z odkazu se na ten článek zřejmě nedostanete, teď se na to dívám. Já jsem si tenkrát toto číslo koupila, i když jinak PPČ dávno nekupuji. Tak třeba se dá nějak dohledat jinde než na webu PPČ.
Malamut u stromu - nevím, jak je tam uvázaný dlouho, Orionka píše pracovní dobu… To nechci nijak rozporovat. Ale obecně, dřív naprosto běžná věc - šla jsem nakoupit, pes čekal na vodítku a později bez vodítka odložen tak, aby nezavazel, šla jsem si pro něco ke kamošce, pes čekal na vodítku před domem… Teď se z běžné věci dělá třetí světová.
A ano, dnes bych psa před obchodem nenechala, protože nakoupit nechodím do lokální samoobsluhy, kde to byla relativně rychlá akce, ale do supermarketu, kde se člověk zdrží a kam jede autem. A samoška už dávno neexistuje. Ale třeba na poštu nebo do lékárny s chodkou jdu (velmi sporadicky) a čeká přivázaná venku. Ještě pořád se to u nás tak dá dělat. Záleží na velikosti psa a plemenu, kavkazanku nechat venku nebylo o strach, že by se jí něco stalo, nebo že by ji někdo ukradl. S malým psem bych si to netroufla a chodka je tak na hraně. Ale ta by s cizím nešla a vyváděla by.
Kdysi jsem šla s kamarádčiným psem, černým ruským teriérem. Museli jsme projít vesničkou, pár chalup kolem cesty, kterou jsme šli. Pes šel na volno, poslouchal mě dobře. Najednou z jednoho dvora vyběhli dva psi lehčího typu vesnického německého ovčáka, vzápětí přiběhl další. Já jsem si psa hned přivolala, dala na vodítko k noze a šli jsme, středem. Štěkající psi, když viděli, že se nebojíme, tak se k jiné akci neodhodlali. Strach jsem neměla, “můj” pes nebyl žádné ořezávátko, věřila jsem, že se nic nestane.
Asi tak. Bytové klece mi přijdou jako větší zlo. Ale na rozdíl od řetězu na ně není vidět, takže se neřeší a řešit nebudou. Že se v nich pes často nepostaví, neprojde se a tráví v ní mnohdy víc jak devět hodin denně než páníci dorazí z práce, moc lidi netrápí. I zde je spousta zastánců bytových klecí.
Tak snad není problém diskuzi, kterou nechci dále sledovat, nebo jsem ji otevřela omylem, odkliknout na přehledu diskuzí…
Na druhou stranu si říkám, jestli je to natolik důležité, abych zhoršil přehlednost diskuze dalším tlačítkem.
Myslím, že to není tak důležité. Každý snad ví, které diskuze sleduje a může si zarolovat dolů…