Já furt nechápu, proč má pes jít s hlavou nepřirozeně vytočenou, jako že pořád kouká na psovoda (a vykopává předníma nohama jak kůň při španělské škole). V čem tkví ten důvod? Někomu se to zdá hezké? Ego psovoda, že ho pes napjatě sleduje? Přičemž je to naučeno sledováním míčku? Vím, že je to exhibice na hřišti a s praxí to nemá nic společného, ale přijde mi to ujeté.
Mám podobnou zkušenost jako Acher, jen s černým ruským teriérem, tedy terierkou. Nikdy nebyla na cvičáku, figuranta nikdy neviděla. Jednou na dovolené mě chtěli kamarádi z legrace hodit do bazénu a ona byla u toho. No, stihli mě jen chytit za ruce a už u mě stála a temně vrčela. Dál nepokračovali…
Až jsem přečetla všechny příspěvky, vidím, že už to napsaly některé přede mnou. Rychlé šípy bylo moje dětství, na nich jsem se naučila v první třídě číst. Nikdy bych neřekla Rychlošípáci, protože tak jim nadávalo Bratrstvo kočičí pracky. Foglarovky jsem přečetla všechny, mám je v knihovně.
Bublina byl pes Rychlých šípů.
Máte naprosto skvělého rodinného psa. Já bych byla spokojená, cvičila bych si s ním pro radost a užívala si jeho příjemnou prorodinnou povahu.
Jo, a ještě k tomu je moc hezký 🙂.
Mám zkušenost se dvěma kastrovanými fenami.
Kavkazanka, kastrovaná v devíti letech, protože měla skrytou pyometru, taktak jsme ji zachránili. Po kastraci se srst nezměnila, možná paradoxně trochu zlepšila. Zemřela - museli jsme ji nechat odejít - ve dvanácti letech, měla rakovinu. Krmená byla granulemi i masem.
Černá ruská teriérka, kastrace v 2,5 letech. Srst se nezměnila. Krmená granulemi, později i masem.
Nějaké kožní problémy nebo něco, co před kastrací nebylo, se neprojevily ani u jedné.
Já teda nemůžu říct, že bych cizí děti nějak milovala, ani, že by mi nějak vadily, pokud nejsou vyloženě otravné. Cizí mimina nechovám, ale nejsou mi odporná.
Vadí mi spíš bezohlednost dospělých, kteří vezmou malé děti tam, kde ruší ostatní, třeba na prohlídku zámku. Nebo nechají děti obtěžovat ostatní lidi v restauraci tím, že jsou hlučné, pohybují se mezi stoly, atd.
Nevím, no… říkat na miminka něco jako že je fuj a tak podobně mi přijde divné. Ano, někdo děti nemá rád, obzvlášť cizí, někdo jen neví jak se k nim chovat, když nemá vlastní… ale fuj?
To máte těžké, bulteriér je jistě temperamentní plemeno, ale takových je přece moře.
Jaké plemeno by si měli lidé jako prvního psa pořídit?
To se nedá říct, nedá se generalizovat, každému člověku, rodině, vyhovuje něco jiného. I začátečník může dobře vychovat plemeno, na které by si zkušený kynolog netroufl. Dost lidí, kteří leta měli NO, a ne jednoho, pohořeli s pastevci, protože na ně uplatňovali stejné metody jako na NO. Naopak lidé, kteří si pořídili jako prvního pastevce, ho vychovali krásně.
U lidí, kteří se nehodí jako majitelé psa, může být nevychovaný a nebezpečný i pudl. Každý člověk nemá cit a schopnosti psa vychovat. Ale z pár řádků na netu se to zjistit nedá.
Není dost případů, kdy rodič zabije, zavraždí své dítě? Zas taková výjimka to není.
Dafi, kniha “Dívka v sedle” byla i mojí nejoblíbenější svého času. Dodnes ji mám v knihovně, ale už dlouho jsem ji nečetla… Kdysi, v dětství, v době kdy jsem knihu četla, jsem snila o tom, jak jezdím na koni, mám koně,… Jenže tehdy nebyly takové možnosti jako dnes… Život šel proto jinak…
Královna Alžběta jezdila na koni do stáří… Císař František Josef I. taky… A nebyli zdaleka sami…
Není to primárně o psech, ale o všech zvířatech… Kolik podobných chyb a “chyb” je asi v tom všem, co vede ke green dealu…
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-svet-veril-ze-zvirata-katastrofalne-vymiraji-cesti-vedci-ale-ted-nasli-chybu-256775#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Jakého bulteriéra? Anglického bulteriéra? Stafordšírského bulteriéra? Nebo Amerického stafordšírského teriéra?
Stejně jako Varaxi bych nenechala samotné čtyřleté dítě, ani s osmiletým sourozencem, a už vůbec ne se psem. Se psem bych nenechala samotné ani obě děti. Nikdy nevíte, jaký geniální nápad děti napadne.
Nerozumím co tím chcete říci. Dřív měli psy taky lidi, kteří by je z dnešního pohledu mít neměli. Nebo jsme zapomněli na to, že dřív, kdysi, byli psi užitková zvířata, kterým se často nikdo moc nevěnoval a kteří trávili svůj život na řetězu u boudy nebo jen na dvoře?
Anet, ta vaše fenka je nádherná.
Klacky se psům házely vždycky, dřív ani žádné hračky pro psy nebyly, neřešilo se to jak dneska, a případů, kdy si psi klackem ublížili, určitě moc nebylo.
Další z těch “chytrých” pro které je průkaz původu zbytečnost a tak podpořili množku
Cituji:
…hned po návratu z Thajska se začal její milovaný muž Petr dívat po inzerátech, protože si chtěli poprvé v životě pořídit vlastního pejska, kterého budou bezmezně milovat. Zda bude mít pejsek papíry, prý neřešila. Prioritou pro ni bylo, aby plemeno bylo hodné k lidem a především k dětem, neboť má dcerku Aničku. S manželem se tedy shodli na tom, že by chtěli stafordského bulteriéra, který má v dospělosti do 15 kilo. "Bylo to pro nás zásadní, protože hodně cestujeme a tři dny v týdnu by byl u Péťových rodičů, kteří bydlí vedle nás. Ti by větší a náročnější plemeno nezvládli,“ objasnila Pomeje.
…Půvabná DJka totiž od veterináře zjistila, že s manželem byli nechutným způsobem podvedeni. Pejsek totiž pocházel z množírny a navíc se jednalo o jiné plemeno: amerického stafordského teriéra, který váží 35 kg, což je problém, protože i vzhledem k časovým možnostem a zázemí počítali s menším pejskem. Proto se s Petrem rozhodli, že mu budou muset najít nový domov. Pejska ale vídají dodnes, protože si k němu vytvořili hluboké pouto a není jim lhostejný.
https://www.extra.cz/andrea-pomeje-obeti-nechutneho-podvodu-prodali-ji-pejska-z-mnozirny-ktery-pak-malem-zemrel-misto-podpory-se-dockala-lynce-4560f?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1348621&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context
Nevím, jak k tomu kousnutí došlo, jaké byly okolnosti.
Kolega byl před pár lety po kousnutí netopýrem do krku pár dní hospitalizován. Ale co s ním přesně dělali, jak ho léčili, nevím.
Přeji vám to… tady předevčírem krátce sprchlo, ale jak jsem psala, voda se vypařila ještě dřív, než dopadla na zem…