Zdá se to jen mě, že se všechno moc řeší? Na všechno nácvik, jde se na to vědecky a pak pes umí být sám jen v určitou denní dobu (??)…
Když je pes schopen být o samotě dopoledne a odpoledne, tak to zvládne i večer. Záleží na vás, jak to nacvičíte. Jestli se hecnete a budete odcházet od psa z domu v různých hodinách. Popravdě, vůbec by mě nenapadlo, že to neděláte.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 12.08.2024, 12:31:19
Pořád se bavím o vyvrácené hlavě. O tom, že může být naučená, a často je, pomocí míčku. A vy jste do toho zatáhla koncentraci. V této souvislosti. A teď se divíte.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 12.08.2024, 12:20:20
To já taky ne. Tady je asi každá rada drahá. Já bych boty spíš, když bych chtěla, aby osiny změkly, namočila do kýblu s vodou… Ale nevím, jestli to bude ku prospěchu ..
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 12.08.2024, 10:54:13
Schopnost se koncentrovat na psovoda - před tím, než se začalo s tím vyvracením hlavy se psi na psovoda nekoncentrovali?
Neřešme to už. Pro mě bude vždycky to vytáčení hlavy a s ním spojený divný chod psa a to, že jde někam, kam nevidí, hloupost.
Vám gratuluji ke zkouškám s HW, to se jen tak nevidí, kor dnes, kdy se s HW moc necvičí. Ostatně, jako s řadou dalších plemen, se kterými se dřív běžně cvičilo, protože pro zařazení do chovu potřebovali složit zkoušku/zkoušky.
Odpověď na příspěvek uživatele Verun z 12.08.2024, 10:33:38
Kdepak hujera. Hujer by plnil páníkovi cokoliv i bez odměny ve formě pamlsků, která z páníka padá, právě proto, že je hujer a ty pamlsky neočekává. Hujer to dělá v podstatě pro “páníkovy modré oči”. Stačí mu odměna formou pochvaly - pohlazení, slovní pochvala.
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 12.08.2024, 10:27:08
Tam, kam jsem chodila já, se cvičilo se všemi plemeny, se kterými tam lidi přišli, i s kříženci. Samozřejmě bylo nejvíc NO a služebních plemen. Na tehdejším výcviku se mi líbilo, jak je zaměřen na praktičnost. Žádné zbytečné blbosti typu “při předsednutí sedí o centimetr vedle”, revír v přírodě, ne na zástěny na hřišti, ale figurant se schovával za keřem, stromem, prostě reálné podmínky.
Metodika je samozřejmě jinde, ale to neznamená, že vytočená hlava je nutnost. Tedy je to nutnost, protože to vyžaduje zkušební řád… A jsme zase u toho, že podle mě nesmyslně a podle vás správně.
Je mi líto, já ten požadavek na vytočenou hlavu prostě nikdy nepochopím.
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 12.08.2024, 09:50:56
Nevím, proč píšete zrovna metr od nohy, tak jsem žádného psa na zkouškách nebo na soutěži neviděla, ani s ocasem pod břichem, asi jsem nebyla na těch správných akcích jako vy…
Radostný projev může mít pes i když nevyvrací hlavu…
Bohužel, jak se mi před čtyřiceti lety výcvik, tehdy služební, líbil, tak už dlouho se mi nelíbí ten nový, sportovní. Mně se teda nelíbil ani podle IPO, když k nám dorazil, už tehdy to bylo jak cirkusové představení. Z takového výcviku bych radost neměla…
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 12.08.2024, 00:54:37
Já furt nechápu, proč má pes jít s hlavou nepřirozeně vytočenou, jako že pořád kouká na psovoda (a vykopává předníma nohama jak kůň při španělské škole). V čem tkví ten důvod? Někomu se to zdá hezké? Ego psovoda, že ho pes napjatě sleduje? Přičemž je to naučeno sledováním míčku? Vím, že je to exhibice na hřišti a s praxí to nemá nic společného, ale přijde mi to ujeté.
Mám podobnou zkušenost jako Acher, jen s černým ruským teriérem, tedy terierkou. Nikdy nebyla na cvičáku, figuranta nikdy neviděla. Jednou na dovolené mě chtěli kamarádi z legrace hodit do bazénu a ona byla u toho. No, stihli mě jen chytit za ruce a už u mě stála a temně vrčela. Dál nepokračovali…