Díky.
Díky.
Co je gafa?
Pořád se bavím o vyvrácené hlavě. O tom, že může být naučená, a často je, pomocí míčku. A vy jste do toho zatáhla koncentraci. V této souvislosti. A teď se divíte.
Taky nemám sušičku, ale měla bych stejný problém jako s pračkou. Nechtěla bych si ji zaneřádit.
To já taky ne. Tady je asi každá rada drahá. Já bych boty spíš, když bych chtěla, aby osiny změkly, namočila do kýblu s vodou… Ale nevím, jestli to bude ku prospěchu ..
Ano. Copak jste to tak nemyslela, když jste odpovídala na to, že tu vyvrácenou hlavu mají psi naučenou pomocí míčku?
Žádný argument nemáte, tak aspoň opakujete moji odpověď. Hezké.
Taky peru látkové boty a crocsy v pračce, ale než je tam dám, tak hrubé nečistoty odstraním a s těmi osinami bych měla strach.
Schopnost se koncentrovat na psovoda - před tím, než se začalo s tím vyvracením hlavy se psi na psovoda nekoncentrovali?
Neřešme to už. Pro mě bude vždycky to vytáčení hlavy a s ním spojený divný chod psa a to, že jde někam, kam nevidí, hloupost.
Vám gratuluji ke zkouškám s HW, to se jen tak nevidí, kor dnes, kdy se s HW moc necvičí. Ostatně, jako s řadou dalších plemen, se kterými se dřív běžně cvičilo, protože pro zařazení do chovu potřebovali složit zkoušku/zkoušky.
Samozřejmě.
Nevím, co tím vaším příspěvkem chcete říct. To, že něco dělá váš pes, není norma pro všechny.
Jako - zaneřádit si pračku osinami?
Ja bych se osiny pokusila vytahat - rukou, pinzetou - jak to půjde.
Interakce je možná jen když ze mě padají pamlsky? To nemyslíte vážně…
Kdepak hujera. Hujer by plnil páníkovi cokoliv i bez odměny ve formě pamlsků, která z páníka padá, právě proto, že je hujer a ty pamlsky neočekává. Hujer to dělá v podstatě pro “páníkovy modré oči”. Stačí mu odměna formou pochvaly - pohlazení, slovní pochvala.
Tam, kam jsem chodila já, se cvičilo se všemi plemeny, se kterými tam lidi přišli, i s kříženci. Samozřejmě bylo nejvíc NO a služebních plemen. Na tehdejším výcviku se mi líbilo, jak je zaměřen na praktičnost. Žádné zbytečné blbosti typu “při předsednutí sedí o centimetr vedle”, revír v přírodě, ne na zástěny na hřišti, ale figurant se schovával za keřem, stromem, prostě reálné podmínky.
Metodika je samozřejmě jinde, ale to neznamená, že vytočená hlava je nutnost. Tedy je to nutnost, protože to vyžaduje zkušební řád… A jsme zase u toho, že podle mě nesmyslně a podle vás správně.
Je mi líto, já ten požadavek na vytočenou hlavu prostě nikdy nepochopím.
Není to smutné ? - “…pokud ze me padaji odmeny v 10ti vterinovych intervalech - udela “pro me” cokoliv a kdykoliv. neni odmena? Neni vykon”
Nevím, proč píšete zrovna metr od nohy, tak jsem žádného psa na zkouškách nebo na soutěži neviděla, ani s ocasem pod břichem, asi jsem nebyla na těch správných akcích jako vy…
Radostný projev může mít pes i když nevyvrací hlavu…
Bohužel, jak se mi před čtyřiceti lety výcvik, tehdy služební, líbil, tak už dlouho se mi nelíbí ten nový, sportovní. Mně se teda nelíbil ani podle IPO, když k nám dorazil, už tehdy to bylo jak cirkusové představení. Z takového výcviku bych radost neměla…
Já furt nechápu, proč má pes jít s hlavou nepřirozeně vytočenou, jako že pořád kouká na psovoda (a vykopává předníma nohama jak kůň při španělské škole). V čem tkví ten důvod? Někomu se to zdá hezké? Ego psovoda, že ho pes napjatě sleduje? Přičemž je to naučeno sledováním míčku? Vím, že je to exhibice na hřišti a s praxí to nemá nic společného, ale přijde mi to ujeté.
Mám podobnou zkušenost jako Acher, jen s černým ruským teriérem, tedy terierkou. Nikdy nebyla na cvičáku, figuranta nikdy neviděla. Jednou na dovolené mě chtěli kamarádi z legrace hodit do bazénu a ona byla u toho. No, stihli mě jen chytit za ruce a už u mě stála a temně vrčela. Dál nepokračovali…
Až jsem přečetla všechny příspěvky, vidím, že už to napsaly některé přede mnou. Rychlé šípy bylo moje dětství, na nich jsem se naučila v první třídě číst. Nikdy bych neřekla Rychlošípáci, protože tak jim nadávalo Bratrstvo kočičí pracky. Foglarovky jsem přečetla všechny, mám je v knihovně.