Příspěvky uživatele

Těch 13 stupňů vám závidím. Tady je teď 23, ale je pořád nějak dusno.

My někteří tady, jsme ten příběh z fb odkazu zažili na ifauně v reálném čase. 

Nevím, proč chce paní XY starého psa, ale bez důvodu to zřejmě nebude. V ušlechtilost jejího konání nevěřím.  

Ještě si můžete přečíst tento článek - https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/podvodnici-prodavaji-nevidomym-nevycvicena-zvirata_346709.html?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR3uUOlSv1EmL2JSXR947bTk_U-KPmu14Vh-HEJCX-L8sWvyc7Lv0zvMRRo_aem_f883H_dN_S9VQQ3v9NVQpA 

Mrkněte, přečtěte tento odkaz - https://guidedog.cz/predstaveni/ 

a přečtěte si i ten odkaz na fb, co jsem dávala před chvílí. 

O Flip

https://www.facebook.com/Nekupujte.adoptujte/posts/dal%C5%A1%C3%AD-smutn%C3%BD-p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh-pro-pou%C4%8Den%C3%AD-/960460537372482/?locale=cs_CZ 

Také jsem si vzpomněla.

Je teda hrozná představa, že by se mamka někde na vycházce se psem složila, třeba dostala mozkovku, někdo jí zavolal záchranku, odvezli ji do nemocnice a také zavolali policii kvůli psovi. Toho by policie umístila do útulku, aniž by mi, jako dceři, dali vědět. A následně by mi útulek psa nechtěl vydat. 

U nás by to probíhalo teda jinak, jestliže bych se mamce nedovolala (volám jí každý den a téměř každý den k ní i jezdím, a sestra jí též volá každý den), už bych pátrala po nemocnicích případně na policii a samozřejmě i po psovi. 

Není trochu zvláštní, že dlouholetá majitelka výcvikové školy si jde pro rady na v podstatě  anonymní “kecací” fórum, místo aby se spojila se svým právníkem?

To jistě. Dokonce tak, že se neschováváme za anonyma. Ale třeba já jsem fotku přelítla a ani ji neotvírala. Až vy jste na ni de facto upozornila.

Jo, je fajn, že víte, jak to bude… Mně je to jedno, mně nic podrobně psát nemusíte, to byla spíš řečnická otázka. 

Pro zadavatelku - rady jste bezplatně dostala, tak se to už může smazat, že…

Kdybyste vy nenapsala, že na fotce je dotyčná paní, nikdo by to patrně nevěděl. 

Proč by dcera nechtěla být opatrovnicí vlastní matky? Je to právní úkon, ne fyzická péče o matku. 

Paní nemusí mít žádného opatrovníka, pokud se do stavu, kdy nemůže nijak vyjádřit svoji vůli dostala nedávno, v řádu posledních dnů, třeba v důsledku prodělané mozkové mrtvice…

A pokud je majitelka ve stavu, že nemůže podepisovat ani jinak vyjádřit svoji vůli? 

Pes bude pořád majetkem té nemohoucí paní, přičemž ona nemohla vyjádřit souhlas s umístěním psa do útulku, tak z jakého titulu je pes tam zadržován?

O umístění musela rozhodnout obec, nejspíš až zpětně, po převozu majitelky do nemocnice… Pokud o umístění rozhodla obec, vyrozuměla o tom nejbližší příbuzné (dceru)?

Nebo obec nerozhodla a pes je tam jako odchycený “tulák”? 

Edit: Než jsem dopsala tento příspěvek, bylo zadavatelkou leccos vysvětleno.

Tady v Brně je taky strašně. A má tak být celý týden…

Kdysi jsem taky moc toužila po NO s PP. Před cca čtyřiceti lety. To byli páni psi! Dnes, vlastně už dlouho, po NO netoužím. Ne, že by se mi nelíbili ti z pracovních linií, ale nelíbí se mi, jak se plemeno rozdělilo, nelíbí se mi lymfatičtí představitelé výstavních linií s tím hrozným přeúhlením zadních končetin. A na pracáka bych neměla energii a ani už bych to nedala fyzicky. 

Sarah, psala jsem ,že retrívři, myšleno obecně, nejsou můj šálek kávy. Ta příliš přátelská povaha s absencí tvrdosti vůči nepříteli, mi nevyhovuje. Mám ráda psy, na něž se můžu spolehnout, že zasáhnou. To splňovaly kavkazanky i černá ruská teriérka. Naopak u samojeda to bylo spíš teoretické, myslím, doufám, že kdyby šlo do tuhého, tak by zasáhl, ale jak by se zachoval doopravdy netuším. Chodka předchozí by se řídila tím, co její souputnice kavkazanka první. Chodka současná sice pouští hrůzu štěkotem za plotem, ale kdyby k něčemu došlo, poběží se nejspíš schovat. V tomto směru je určitým zklamáním, je v povaze měkčí než předchozí chodka. Pro nás, zvyklé na kavkazanky, je to fakt velký rozdíl. 

Jinak vzhledově se mi retřívři obecně líbí. Jsou to krásní psi. Já bych ale neocenila ani lovecké vlohy, protože lovecká kynologie mě nikdy nebrala, nikdy jsem se o ni více nezajímala. Z toho důvodu jsem ani nikdy neuvažovala o pořízení loveckého plemena. Vlastně jednou jo, před pořízením samojeda jsem byla na takové křižovatce, kdy jsem zvažovala více plemen. Moc se mi líbil a líbí anglický bulteriér, okouzlil mě Dan z Jeleního luhu, s nímž paní Hana Březinová dělala jak služební tak lovecký výcvik a Dan měl spoustu úspěchů, porážel na soutěžích i NO. 

Retrívři nejsou ani můj šálek kávy. Mají u mě - na rozdíl od malých a pidi plemen - plus za to, že to nejsou malí psi, ale to je tak všechno. 

Některé zde jste zmiňovaly touhu po velkém knírači. I mně se líbí. Teda mnohem víc se mi líbil kdysi. Pěkně upravený  pes s kupírovanýma ušima i ocasem, to je pastva pro oči. 

Jako alternativa je zde ruský černý teriér, při jehož šlechtění byl jako jedno z výchozích plemen velký knírač použit. Mohu říct, ze své osobní zkušenosti, že RČT má velmi příjemnou povahu jak do rodiny, tak k ochraně a obraně svého pána, jeho rodiny a majetku. Nevýhodou je péče o srst, ale ta je u dnešního velkého knírače také náročnější než bývala v minulosti. 

Já mám radši psa/psy na schodech před sebou, abych na ně viděla.