Novinek je tolik, že jsme z toho třikrát usnuli nad rozepsaným příspěvkem. Tak dnes dáme alespoň video ze Zoo Wroclaw o tom, kdo může mít větší kuráž. Bude to mini jelínek muntžak nebo obr nosorožec indický? Kdo koho prožene? 🙂 https://www.facebook.com/reel/1165604435779780
Když se jestřáb dobře nažere, tak obvykle přiletí až za dva dny (pondělí-středa-pátek). Druhý den tráví. Jestřáb, mladý, zoufalý, se lidí nebojí. Hladový zaútočí klidně 3x denně. Problém je, že když je hodně drzý, sedí blízko a zároveň slepice vidí “svého člověka”, tak se přestanou jestřába bát, ony poleví v ostražitosti. Slepice samotné, bez lidí kolem, a hlavně slepice se špatnou zkušeností by při zahlédnutí jestřába zalezly klidně na dvě hodiny. A on vyčkávání vzdá.
V tomto počasí slepice nepouštíme. Je vhodné mít voliéry, nastevřené skleníky a další zázemí proti nudě. Slepice na sněhu je pomalá a je snadnou kořistí jestřábů. https://www.facebook.com/reel/1483472686085249
Kdo nemá u slepic proud - video se zapuštěnou svíčkou. Je lepší mít tu svíčku ve vhodné lucerně nebo aspoň ukotvenou v písku. Ideální je zapustit jen ⅔ té betonové “tvárnice”. https://www.facebook.com/reel/1307501647855352
Dnes a celý víkend sčítáme ptactvo nejen na krmítku. Česká společnost ornitologická se těší na vaše pozorování z procházek, ze zahrad, od vody, z pobytu v parku i na vašem okně. Ptačí hodinka právě probíhá! https://ptacihodinka.birdlife.cz/
Poprvé v životě jsme fotili tuto krásnou návštěvu. To se musí zavřít kočky. To se musí sednout si tiše a po půlhodině sezení v mrazu! přiletí. Dřív ne. Jejich způsob hodování - jednou nohou se drží větvičky, druhou nohou drží slunečnici - je fskutku extraordinérní.
Možná se datel bojí těch psů. Kolikrát ani není vidět, ale slyšet je už z dálky. Letos jsme ho viděli na borovicích kousek od zahrady. No, lidé v zahradách nemívají staré vzrostlé stromy, tak nemívají datly.
Tohohle na pařezu přímo u cesty jsme natočili v Průhonickém parku.
Pižmovka, na rozdíl od kachen, je stromový pták. V domovině hnízdí vysoko v dutinách stromů. Vylíhnutá mláďata pak z dutiny skáčou. Pižmovky rády hledají hmyz ve ztrouchnivělém dřevu a kousky dřeva i požírají. Mladé pižmovky občas hřadují spolu se slepicemi hlavně, když má někdo hřady poschoďové, jako Ančovička. Mladá pižmovka se umí vznést a vyletět na střechu stodoly nebo obkroužit vesnici a přistát zpátky doma nebo na rybníce. To domácí plemena kachen nedokážou. Pižmovky mají náchylné k omrzlinám i blány na běhácích. Proto je někdy lepší, když sedí na slámě a nohy si tak zahřívají. U Ančovičky pižmovky už snáší, v tom období je někdy pižmák tak roztoužený, že to zkouší i na slepice a často je následuje i na hřad. 🙂
J. Pecivál - Když se vylíhnou kuřata a některé z těch mnoha má ulepenou kloaku a vyroste z něj později slepička, tak pak snáší špinavá vajíčka, respektive při tlačení vejce si kákne. Někdy se to nalepí na vejce, někdy oddělí, ale flek na bílém vejci už zůstane, někdy to další slepice, které jdou do stejného hnízda, rozmatlají po vejcích. To byla podstata toho sdělení z iFauny - v čistokrevném šlechtitelském chovu je rozumné pokaděná kuřátka hned vyřadit. Samo tam přibyly komentáře typu - první tři dny po vylíhnutí krmit jen čistým kuku šrotem + k pití jen silný černý čaj - ale nešlo o to, nemít kuřata ulepená, ale že ze 100 kuřat mají problémy 1-3 jedinci). Jo a většinou jsou taková vejce neoplozená - ta slepice má prostě od vylíhnutí nějaký problém s kloakou - neudrží trus a (asi) ani nepřijme všechny spermie.
To, že něco píšeme, neznamená, že se tím musí všichni řídit. Naše maštal má nad sebou nezateplený seník, má dvě krátké stěny - na ty navazuje krmná chodba z jedné, sklep z druhé strany. A dlouhé stěny na sever a jih, severní zeď je celá komplet zapuštěna do svahu, je pod zemí, a od jihu často svítí sluníčko. V takové maštali nemrzne nikdy (a kdyby byl seník nad ní zateplen, bylo by tam ještě tepleji) a hlavně - v létě i v dlouhotrvajících třicítkách je v maštali okolo 20°C. Takže k těm teplotám pod nulou se vyjadřujeme hlavně dle zkušenosti známých. Těch máme po více, než 30 letech chovu spoustu - ale samozřejmě vám lidé neřeknou vždy všechno atd. Za nás je ve finále horší to letní vedro, kdy v těch zateplených dřevěných kurnících bez okna !!! (viz. inzeráty na předchozí straně) bude přes 40 stupňů, než ty mrazy. No a rozhodující je taky plemeno, které člověk chová (zda mu má co omrznout). Nezapomínat, že slepice i jiná zvířata si umí teplo vytvořit. Jasně, že nevytemperují skleník nebo maštal, ale malý kurník ano.
Znovu zmiňujeme topnou podložku pod napáječku - může být v kurníku i jen tak. Za nás na temperaci bohatě stačí. Si představte, že ji dáte pod velký hrnec vody. Ten hrnec nebude na pití, bude zakryt poklicí a na ní cihla. Celé to bude mít díky podložce nadnulovou teplotu.
Sandezia - dobrá věc. Na podobném principu fungují Paloma (podlahová běloba), Mistral (navíc vonné oleje, boží), Mistral Layer (navíc KŘEMELINA) a další. Dají se pořídit i podestýlky s naočkovanými Lakto bakteriemi, které přispívají k dobrému prostředí v kurníku (ProBioBed PLUS). Za nás je nejlepší trusný stůl a na něm křemičitý písek a úklid stolu na denní bázi.
Před materiálem (vejce, zvířata) z Východu jsme tu varovali. Dva dny na to už se domlouvá transport odpadního materiálu do ČR. Zřetelné výlukové vady a celková nekvalita možná na mobilu nejsou vidět, je také možné, že lidé standard fakt pod kůží nemají, nerozumí tomu. Na výstavách pak vidíme brak na druhou, o kterém jsou vystavovatelé z neznalosti a posuzovatelé z neznalosti (75%) a z nechcidělatproblémovosti (20%) přesvědčeni, že je to výstavní materiál, mnohdy získá i nějaký ten papundeklový pohár. Zbylých 5% posuzovatelů, kteří standard ovládají a nebojí se svou znalost použít, se k většině výstav “nedostane”.