Ještě v osmdesátkách u nás na vsi byly husy v každém druhém stavení. Chodily spolu, různě se míchaly, rozdělovaly, chodily přes silnici na rybník. Večer je hospodář spočítal, zavřel, ráno zase pustil. Ve vsi byly domluveny barvy kroužků, které každé stavení respektovalo. Strnadovi měli jako jediní zelené, Vackovi zase modré a tak dále. Když někdo místo svých osmi husí zavřel devět, tak jich pak ráno zase 9 pustil. Každou středu jezdila na náves pojízdná prodejna, takže si ženy vyměnily veškeré informace, včetně toho, kde čí husa byla omylem na noc. Liška byl nepřítel pro všechny a neexistovalo, že by bylo možné ji pozorovat ve vsi dokonce přes den. Myslivci na to dbali a někteří chalupníci se i specializovali na kožkařství a liška byl žádaný artikl. Obecní voříšci měli každý svou díru v plotě a na návsi byl vždycky nějaký pes. Motorismus byl vzácný, zejména tady, na konci světa.
V devadesátkách začaly problémy. Rozvoj motorismu - přejeté husy. Nejvíc lidem ale začal vadit trus. Atmosféra se změnila - “Ty vaše husy zase ser.ou u nás před vraty!” Tohle by v osmdesátkách a dřív nikdy nikdo nikomu neřekl. Dnes - trus “cizích” husí před něčími vraty je málem na žalobu. Lišky už nikdo cíleně nepronásleduje, všem je to jedno.
Výsledek - dnes nechová husy zde nikdo. Buďto by vadilo kejhání nebo vyprazdňování, někteří by je nepřejeli omylem, ale cíleně a s chutí. A zbytek by odtáhla škodná nebo zničila chřipka. Dřív si lidé těch husí vážili, peří se chodilo drát hlavně teď v lednu, dralo se společně hluboko do noci.
To, jestli byl na celou ves jediný houser, to si nemyslíme. Velmi slabě si vybavujeme, že housera mělo třeba 4-5 stavení z 10. Už je to dávno a už se to nikdy nevrátí.
20. dubna byla Velikonoční neděle vloni. Letos jsou Velikonoce 5. dubna. Aspoň nás to donutilo vytáhnout už kalendář na rok 2026. Máme hezký, stolní dvoutýdenní ze Zoo Plzeň. Dvoutýdenní se neshání tak snadno. A výhoda je, že se nemusí tak často vstávat z gauče, aby se otáčely listy každý týden, že.
My obecně děláme plno věcí pozdě nebo vůbec. Třeba takový čas - na zimní jsme na hodinách ještě “nestihli” přehodit, a už to přehazovat ani nebudeme, za chvilku bude zase letní. 🙂
Jedna ze tří slepic přivezených 27.12. z Německa začala snášet, takže dnes krásných 12 vajec od našich 12 vlašek ve snášce. Bylo tam i jedno 71 gr vejce. Jsme spokojeni.
Není vynešenka jako vynešenka. Hybridy jako Dekalb White, Lohman White nebo Leghorn D229 budou snášet dobře ještě další 2-3 roky bez problému. Zatímco hnědé hybridky ještě tak jeden cyklus, max. dva.
Koukali jsme, Ančovičko, jak máte ty vaše slepičky pěkně kulaté. Nedopřáváte jim až moc? Možná potom tolik nenesou (ty hnědé hybridy). Ale možná jsou už i trochu starší.
Záleží, kde je krmítko. Máme tři závěsná srdce na koule od České společnosti ornitologické. Dvě nejvzdálenější mizí rychle, jedno, blíž k pergole (jen o 3 metry), navštěvují jen modřinky a mlynaříci. Strakapoudi a vrabci se “bojí”. Dnes jsme během jediné minuty sledovali tři samice strakapouda velkého, jak chtějí být každá na jednom srdci, ale na to nejblíž k pergole nepřiletí a budou se raději rvát o jedno vzdálené dvě.
Pár metrů rozdílu (plus metry výškové) hraje roli. V záleží, jak daleko od větve krmítko je. Pro strakapoudy je to zásadní. Čím blíž větvi, tím víc strakapoud. Není koule jako koule. Dobré e-shopy nabízí rozpis složení. Někdy je to víc pšeničná mouka, než lojový tuk. Když hodně mrzne, koule je jak beton, pro ptáky moc tvrdá. Lepší jsou koule s více tuku a většími kusy (celá slunečnice, ořechy, hmyz). Jemná koule z mouky není tak atraktivní. A když je opravdu fest mráz, tak některé malé druhy ptáků zvolí úspornou taktiku - skryti jeden vedle druhého v křoví šetří to málo energie, co mají - let/roztáhnutí křídel by pro ně byla příliš velká tepelná/energetická ztráta. Na množství ptáků má vliv i okolí - hlavně souvislé keře/stromy/biokoridor. Podle našich pozorování ptáci přiletí i z 1 km vzdáleného lesa. Aktivitu snižuje i přítomnost dravce, lidí, psů, koček (i za oknem).
Na koule si ptáci mohou i nějaký čas zvykat. Stačí změnit značku a týden je nemusí brát. Dobré je dávat několik různých koulí a širší sortiment (bobule, hmyz…). U nás hodně ptáci berou tyhle koule s velkými kusy. Občas z nich kouká i celý arašíd, i když není uveden na složení. Poměr cena/množství je perfektní. https://obchod.cso.cz/lojove-koule-bez-sitek-erdtmanns-150-ks-12-8-kg/
Mouchy se nelíhnou na hnoji, ale na naší půdě. Na jaře je jich tam nejmíň půltřetího tisíce. Otevíráme 2x denně okna, aby mohly ven, ale i tak jich cca 800 zameteme. Ty, co se ještě hejbou, občas jí náš Jyrka autista, kocour. Jak vypadají okna po takové touze vyletět ven, nechtějte vědět.
Soukromá jihočeská Zoo Na Hrádečku se po Safari Parku Dvůr Králové může jako jediná na světě pochlubit kompletní sestavou zástupců hyenovitých. Právě díky úzké spolupráci se zahradou ve Dvoře je nyní možné v jižních Čechách pozorovat i raritní hyenky hřivnaté. https://www.facebook.com/reel/900593849587141
Odpověď na příspěvek uživatele honzapm z 12.01.2026, 19:04:23
To pítko pro ptáky jsme nakonec nedělali - pršelo tu celý den do 40 cm sněhu a pak se oteplilo na +5-10°C, tak si asi ty potoky vody dokážete představit. No a zároveň u toho odkazu je zajímavá diskuse, kde je např. napsáno, že tak velké pítko (cca 40 cm průměr) plné “teplé” vody může lákat ptactvo ke koupeli a vlhký ptáček pak umrzne. To nám přijde dost reálné. Tak ať tu nenabádáme k nějakým rádobypomocným nebezpečnostěm.
Určitě je jednodušší chovat husy v páru. Více samic znamená problémy - především co se hnízdění týká. Jedna začne snášet, druhá jí tam leze, jedna vysedí a odchází z hnízda, druhá má ještě týden sedět, ale hnízdo opustí a jde vodit mladé té první a tak dále. Tedy pokud chováme husy se zachovaným pudem pro sezení.
Naše babička zase říkala, že když to má chocholku, tak je to houser. Ups.
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 13.01.2026, 09:42:04
V noci po tmě slepice sedí a ani se nehne. Nevidí predátora, netuší, že tam je a kde přesně je. Až kdyby se jí dotkl, tak se pohne, ale jen trochu. Slepice neví, jestli se jí v té tmě dotkla slepice, co sedí vedle ní, kohout nebo někdo jiný. To je ostatně stejné pro spousty ptáků, krom sov atd. A taky proto jsou takové problémy při Silvestru (neorientace ve tmě).
My odčervujeme slepice zásadně za tmy. Když v klidu sedí na hřadech. Každé jedné dáme do zobáku, žádné nahánění, stres. Chodíme ke slepicím v noci často. Připravit na ráno na výstavu, oddělit, připravit k prodeji atd.
* * * * *
Jako první jsme video od AI dali my, to s tím ledem (tam je krásně vidět, jak v druhé půlce videa slepice seskakují z ohrady a jejich počet brutálně nesedí 🙂 ). No a od stejného “tvůrce” pak dal video anonym.
Odbočíme - nedoporučujeme klikat/využívat síť X (dříve Twitter). Elon Musk není v pořádku a jeho X je uživatelsky nebezpečná.
Trojáčko, tedy, to jsou dobré zážitky. Náš bratr jel vyzvednout fůru dětí z jedné narozeninové oslavy. Neznal to tam, byla už tma, v autě jen ve svetru, nevěděl přesně, který dům to je (novostavby), tak netušil, jak dlouho bude venku, kam přesně půjde - odkud děti vyjdou. No vzal si bundu jen tak přes ruku a klíč od auta v kapse mu vypadl do sněhu. To zjistil, až když asi 5-6 dětí sedělo v autě a čekalo, až vyjedou + rodiče na telefonech. No, takže hledání ve sněhu, prohledávání kapes. Naštěstí našeho 14 letého synovce osvítilo - posvítil si mobilem kousek od auta, všude hladký sníh a na jednom místě díra ve tvaru Subaru. No tak do díry sáhnul a nahmatal klíče. To už mezitím stihli zavolat pro dovoz náhradních klíčů + náhradní odvoz, protože to vypadalo, že už klíče nikdy nenajdou. 🙂 Tak se vše odvolávalo. 🙂 My jsme si mysleli, že jste někde z jižní Moravy, a vy od Plzně…
U nás odpoledne svítilo slunce a teploměr ukazoval i +10°C. Pak se zatáhlo a bylo +5. Sníh hodně zmizel, ledovka roztála a zvířata už řádí na zahradě.
