To je nejednoduché téma a vydalo by na román. Vlci - ti dnešní - to nemají jednoduché. Znovuobjevují, co jim kdysi “patřilo”. Zvýšeně migrují a teprve se snaží usadit. Kořišti mají dostatek - chybí jim ale partner. Může být stovky km daleko. Babička nám vyprávěla, jak se jako děti bály chodit lesem do školy. Lidé prostě respektovali určité hranice a nechávali zvířatům jejich teritorium. V teritoriu byla zdravá rovnováha mezi kořistí a predátory. Ta rovnováha trvala stovky, tisíce let. A najednou predátor zmizel. A lidé nerespektují nic. Vlezou všude.
Lidé v těch dobách také dělali vše pro to, aby ta zvířata zůstávala ve svém teritoriu. Striktně zavírali své chovy na noc, udržovali vesnici přehlednou. Systém plotů a stodol vytvářel neprostupný věnec kolem vesnice, chránil nejen před větrem a nečasem, ale i před “škodnou”. Náves i humna byla vysekaná, trávy si každý vážil. Dnes rozpadlé stodoly, neobývaná stavení, džungle, neexistence plotů, kulaté balíky jsou přímo ve vsi (ideální úkryt lišek).
Jsme na začátku nového soužití a bude trvat mnoho let, než se ustálí nová “rovnováha”.
Chovatelská etika dostává na frak, když lidé z neznalosti genetiky a z neznalosti standardu spojují dva různé rázy dohromady, vytvářejí hybridy, jejich vejce zasílají po Evropě a ještě to prezentují na sítích.
Na videu vidíme slepice Vlaška stříbrokrká, k nim je připojen kohout Vlaška stříbrně zbarvená. Tyto dva odlišné rázy nejsou kompatibilní. Kohout na videu má navíc výlukovou vadu - trvale stranově hnutý ocas. Majiteli to nevadí - etikou se nezabývá. Stříbrokrký ráz je raritní a je velká škoda ho neudržet čistý. Zvýšeně nedoporučujeme pořizovat materiál z jiho/východní Evropy.
Šli jsme pro pár drobností do večerky, a tam fronta holek a každá kupovala 1 mouku. Že by opravdu pekla celá země?
Dnes 10 velkých vajec. Tak se sekyrka zase uklidnila. Je zajímavé, že když leží sníh a slepice nikde netrajdají, tak se velikost vajec zvětší. Ono tedy spotřeba krmení je teď enormní, málem nestíháme rozbalovat další pytle. 🙂
Dostávají ještě pekingské zelí a jablka z našeho sadu, odrůda ´Bohemia´ a něco nám říká, že jestli nám slepice pár jablek nechají a jestli někdo rozválí to listové těsto v lednici, tak možná, ale opravdu jen možná, taky něco upečem. Naše úcta.
Tak dnes 9 vajec od 12 komtes. Sekyrka zavěšená v maštali se mírně pohnula. 🙂
Kdyby někdo uvažoval o chovu čistokrevných zdrobnělých Vlašek, může se připojit k německému projektu 2025+, který pořádá tamní Klub chovatelů zdrobnělých Vlašek. Vybrat si můžete hned ze 22 uznaných barevných rázů a pro získání zvířat/vajec kontaktujte předsedu a autora projektu Mika Saure. Zdrobnělé Vlašky skvěle vypadají, skvěle nesou a nepotřebují tak velké prostory.
Samečka strakapouda velkého ve špatném stavu jsme sebrali ze země, abychom ho zachránili před kočkami. Vypadalo to, že nám zemře v dlani. Neudržel hlavu, nohy měl silně zasažené vápenkou. Posadili jsme ho na větvičku a frrrr - byl rázem pryč. To nám udělalo radost.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 26.12.2025, 15:31:44
Mláďata si můžete pořídit ze zahraničních komerčních chovů. Mláďata předem zaplatíte a počkáte na jejich nalíhnutí. To může trvat i roky. Cena mladých želv obrovských je okolo dvou tisíc liber za kus (cca 50.000,- Kč). Jako laik můžete být podveden - dají vám dospělou želvu běžného druhu. Připočítejte všechna povolení + transport ze zemí mimo EU. Seženete mláďata o velikosti pomeranče. Na ně vám prvních pár let stačí velké terárium. Pak budete potřebovat speciální stavbu jen pro ně. Za 20-25 let začnou vypadat jako skutečné obrovské želvy. Veterinární péči o tyto kolosy máte promyšlenou? Kolik vám bude za 25 let?
V ČR můžete sehnat třetí největší suchozemskou želvu - africkou želvu ostruhatou. Chová je i majitel tohoto webu Zbynek a jsou tu o nich diskuse. Dají se sehnat hlavně díky enormnímu úspěchu Zoo Plzeň, která jich nalíhla stovky a její odchovy a odchovy odchovů jsou nejen po celé ČR.
Jak na Nový rok, tak po celý rok. To by šlo - od 12 komtes jsme dnes sklidili 10 vajíček. Dvanáct by bylo lepší, ale nemusíme mít vše, že. Slepicím jsme o hodinu zkrátili ranní přisvěcování a zároveň jsme trhli rekord - Angelína a Pajda začaly obě coby mladé slepičky snášet v říjnu 2024 a bez přestávky nesou dodnes. Jejich první vajíčka tak měla razítko 10/2024 a jejich dnešní 01/2026. Ptali jsme se jich, kdy hodlají přepeřit, odpovědí bylo jen nesrozumitelné mumlání během zvýšené konzumace moučných červíků.
Všem aktivním ohleduplným chovatelům přejeme v roce 2026 hodně zdravých a spokojených zvířat. Naše úcta.
Zoopark Chomutov, rozlohou největší zahrada v zemi, se potýkal s problémy ohledně obsazení místa ředitele/ředitelky po té, co v čele zahrady/parku skončila obviněná Věra Fryčová. Dnešním dnem do funkce ředitele v Chomutově nastupuje Vít Lukáš. Někteří ho pamatují coby kurátora lidoopů v Zoo Praha, později krátce v Zoo Ústí nad Labem (kde po odchodu orangutaních samic momentálně žádní lidoopi nejsou). Vít Lukáš, podobně třeba jako současná ředitelka Zoo Brno Radana Dungelová, žil několik let v Jižní Americe, hovoří několika jazyky a je vášnivým fotografem. Někteří mu nemohou odpustit jeho bagatelizaci pádů mláďat lidoopů do vodních příkopů v Zoo Praha, které byly bohužel již dvakrát fatální. Jeho nástup do Chomutova je odpovědí na otázku, zda ne-bude ředitelem Zoo Praha, která své nové vedení stále nemá. Přejeme stagnujícímu zooparku zasloužený rozkvět a citlivou modernizaci.
Pokud je tedy pro Ravena na prvním místě nový příchozí s dotazem, a chce tedy místo diskuse mít jen poradnu, pak je vše v pořádku. Už před časem jsem pochopil, že Raven není hoden dělat admina. Moudřejší ustoupí - tudíž děkuji za vše a mějte se tu dobře. Snad na ty dotazy bude mít kdo odpovídat.
Z fotek je poznat, co je kvalita (Kampol) a co je odpad (de Heus).
Jinak Vlašky upřednostňují Mifumu (ta se tu prakticky nedá sehnat) a lahodné červíky a larvy, a taky naklíčenou pšenici a v kefíru namočené granule s vločkami.
Jeden starší článek o jednom starším pánovi a Vlaškách.
Většinou je to opačně - výrobci ukončují výrobu sypkých směsí a přecházejí jen na granulát. Sypkou směs slepice milují - po vylíhnutí dostávají sypkou K1 a je tedy pro ně přirozené zůstat celý život na sypké. Je mnohem obtížnější je ze sypké naráz přeučit na granule. Některé granulované K2 jsou navíc hodně velké kusy, nevhodné. Natož pro zdrobnělé. Zásadní je nedávat příliš vysokou vrstvu, ve vysoké vrstvě slepice neochotně přijímají téměř cokoliv. Sypká směs v nízké vrstvě je lákavá a brzo ji vyzobou do dna. Používám na ni závěsná pozinkovaná krmítka, tak nic nevyhrabou.
Sypkou směs od jednoho stejného výrobce krmím asi 30 let a je pravda, že za tu dobu se složení měnilo několikrát. Legislativně i provozně. Poslední várky už jsou pro mě neakceptovatelné (např. kukuřice až na šestém místě (Fink Nezvěstice, ZeTen Blovice), takže tuhle značku pomalu opouštím.
Malé srovnání krmiv, dostupných v Západních Čechách. Rozváží a dodává ZooArcha Kadaň. 1 Kampol KB 2 Kampol KU 3 Energys Nosnice Klasik Sypká 4 Venkov a Tradice Nosnice Sypká
Přidám ještě dvě fotky “Itala”. Po 5 dnech vajec na cestě a 1500 km se v obyč líhni vylíhlo 10 kuřat, základna pro výběr do chovu byla minimální, tak to celkem ujde. V podstatě i takhle náročná cesta je selekcí - silnější se vylíhnou.
