Vida, tak náš Matyáš Novák (chovatel, klavírista, účastník pořadů o koko/pipi)
bude mít šňůru s modrou krví.
https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-slechtic-frantisek-kinsky-a-klavirista-matyas-novak-vyjizdeji-na-vanocni-turne-40447001
Příspěvky uživatele
honzapm
Máte naprostou pravdu - proto ještě polopaticky
- u bráněnek slepicím platí - méně je více.
Z doplňků slepičí stravy jsou bráněnky skutečnou bombou.
Např. při zkrmování moučných nebo ovocných červů
takovéto “předávkování” nehrozí.
Pojem předávkování bílkovinou je málo známý
a ve virtuálním prostředí na něj upozorňuji jen já.
Ostatní k bláně přistupují tak, že je způsobena nedostatkem vápníku.
Příčin je více.
Mimochodem bráněnky z některých chovů obsahují až 60% vápníku,
ve velmi vstřebatelné (slepicím blízké) formě.
Nevýhoda při chovu bráněnek je, že potřebují teplotu nad 15 st.
Což možná “u slepic” nemá každý.
Při nižších teplotách omezí svou aktivitu, příjem potravy i přírůstky,
ale přežijí - se zvýšením teploty se jim apetit vrací.
Kompostování je zdlouhavé, navíc na kompost něco nepatří,
případně by byl plný hlodavců. Bráněnky jsou alternativní možnost,
viz. video.
Hermetia Illucens - bráněnka - černá moucha - Black Soldier Fly.
Larvy bráněnek jsou pro slepice vynikajícím doplňkem.
Jejich podávání podporuje nebo vyvolá snášku, ale všeho s mírou.
Při větším množství denního zkrmování mohou slepice snášet
jedno klasické vejce a večer ještě jedno nehotové,
v bláně - v důsledku překrmení bílkovinou.
Dospělci nemají ústa, jsou neškodní.
Skvělý článek o bráněnkách a budoucnosti je třeba tady:
https://www.recetox.muni.cz/o-nas/novinky/jana-vasickova-larva-branenky-je-ztelesnenim-udrzitelnosti-fascinujici-hmyz-ktery-sezere-vse-na-co-prijde
V sobotu 28.10. a v neděli 29.10. proběhla nedaleko hranic s ČR i Polskem
třináctá Hlavní Speciální celoněmecká výstava Vlašek.
Má za cíl spojit všechny chované barevné rázy (a formy) velkých Vlašek
v jeden moment na jedno místo.
Třináctá - relativně mladá a spojení “všech” (chovatelů) na jedno místo zatím tradici nemá.
Proto byly některé rázy zastoupeny méně (Rodobarvá šedoprsá) nebo chyběly
(Černá bíle skvrnitá s listovým hřebenem).
Běžné jsou spíš speciálky jednotlivých barevných rázů, přidružené k jiným výstavám
- okresním, zemským či celostátním.
Velkolepá bývá např. Speciální výstava Zlatě zbarvených Vlašek v Erfurtu.
Hlavní Speciální výstava (velkých) Vlašek je putovní.
Každý rok se koná v jiné části velké země, účastní se jí proto i různí vystavovatelé.
V hornolužickém Schönbachu o uplynulém víkendu byla proto k vidění krásná,
ale určitě ne celoněmecká reprezentace velkých Vlašek.
Přihlášeno bylo 280 velkých Vlašek.
Dodáno a vystaveno bylo 267 z nich.
K vidění bylo celkem 23 barevných rázů (22 uznaných, jedno novošlechtění)
a jeden ráz (Porcelánové) v listové i růžicové formě.
Své odchovy prezentovalo 32 chovatelů a posoudilo je 7 posuzovatelů.
Hlavní Speciální výstavu přidružil
Klub chovatelů černých a stříbrně zbarvených Vlašek,
a také Klub chovatelů vzácných rázů Vlašek.
11 zvířat bylo prodejných (v bodovém rozpětí 91-96 b),
v cenové relaci 50-100 Euro za zvíře.
Vystavena byla kvalitní a zdravá zvířata, uděleno bylo 23x 96 bodů,
a 14x dokonce 97 bodů - nejvyšší možný počet bodů za vystavené zvíře.
Nejčastěji vystaveným rázem nebyly Vlašky koroptví, jak by se mohlo
předpokládat, ale čím dál populárnější a užitkově skvostné
Vlašky modré zlatě zbarvené, 33 vystavených jedinců.
Druhým nejčastějším rázem byl další vzácný ráz - Vlaška bílá (24 ks).
Vlaška bílá černě kolumbijská se vzpomínkou na Georga Aignera (22 ks),
Modře koroptví (21 ks), Žlutá (18). Všechny tyto rázy jsou vzácné.
Klub chovatelů vzácných rázů Vlašek se ke své speciálce postavil čelem.
Až na šestém místě byl první “obvyklý” ráz - Stříbrně zbarvená (17 ks),
černá (15 ks) - oba rázy zde měly svou speciálku.
15 jedinců reprezentovalo modrý ráz (vzácný), kvalitní byly žíhané (14 ks)
a 12 jedinců bylo k vidění v rázu bíle koroptvím (vzácné),
v ČR oficiálně jako Červeně sedlatá zlatokrká.
Po deseti koroptvích a porcelánových (vzácné).
Zbylé rázy byly zastoupeny ve 2-9 jedincích
Hala byla skutečně reprezentativní - světlá, čistá, útulná a pěkně vyzdobená.
Velké Vlašky se nacházely ve dvou patrech.
Setkali jsme se na místě i s kolegy ze Slovenska,
od kterých jsme dostali katalog ze Speciálky v Ivance pri Nitre.
Děkujeme.
Zdrobnělé Vlašky mají svou Hlavní Speciální výstavu 11-12. listopadu v Alsfeldu (Hesensko).
Hlavní náplní popeliště je zemina bez kamenů.
Lze ji v poměru 3:1 smíchat s křemičitým pískem nebo 3:1:1 s křemelinou.
Samotná křemelina je spékavá a jako náplň je nehodí, i popel je jemný a nevhodný.
Popeliště udržujeme mírně vlhké, velmi suché je pro slepice neatraktivní.
Hloubka alespoň 30 cm, šířka metr, délka podle počtu a velikosti slepic.
Popeliště lze zakrýt na noc nebo i část dne, podle aktivity slepic.
Zeminu v popelišti alespoň jednou ročně měníme za novou.
Na texty typu “vydesinfikovat kurník” jsou moudří chovatelé alergičtí.
Přiletí vrabčák, který má Favus, mile zacvrdliká na plotě,
kákne si a ladně se snese ke krmítku, tam se porochní a odletí.
Do krmítka pak strčí zobák milá ctěná v Savu vydrhnutá slepice
a jedeme od začátku.
Odpolední svícení má smysl, a to tehdy, když se pohromadě chovají různé věkové skupiny zvířat. Dospělci jdou sedět dříve a mladí pak dohání, co přes krátký den nestihli (pokud má někdo v této době nedospělá mladá zvířata). Např. “staré” slepice či kohout odhání mladé od krmítka, pak mládež odpoledne zobe konečně pořádně.
Problém je, že už je tma a pak “náhle” vypne to vaše nastavené světlo. Takže drůbež je po ploše a není v klidu na hřadě, za tmy. Vyřešilo by to stmívající světlo, dá se sehnat. Obecně se svítí prostě ráno a odpoledne se nechá den přirozeně ukončit, drůbež se pořádně napije a jde sedět. Pitný režim je absolutně zásadní a slepice, kterým se nesvítí, méně nesou i právě pro dlouhý nedostatek vody.
Některé pseudo-chovatelky (říkám jim bio-ženky) uvádějí ta svá nevyžádaná moudra typu “nebudu svítit, nechám je odpočívat nebo nebudu je násilně tlačit do snášky” - jenže vůbec nepochopily tu podstatu - kdy ranní svícení slepice nenutí, netlačí, ale naopak jim umožní se po hodně dlouhé noci se konečně napít a nazobat, na což čekají jak na smilování. Je to v podstatě ohleduplnost k těm zvířatům, netýrat je ráno žízní a hlady. Je to přesný opak toho, jak bioženky uvažují. Samozřejmě to platí pro snáškové hybridy a nosná plemena. Pokud má někdo okrasné plemeno, které ročně snese 60 vajec, tak mu v zimě přisvěcovat nemusí (sám si vysleduje, jak je zvíře aktivní). Já vím, že slepice, když jim nesvítím, klidně v pět ráno chodí po tmavé maštali “naslepo” a tlak vejce je nutí prostě seskočit dolů a pokusit se najít hnízdo. Takže kdo svítí, bere ohledy.
Různá výška vstupu - ideál vlevo hore.
Zrovna ta jedna kukaň z kočičího inzerátu má vstup nejníž,
jak je to možné. Bohužel. Tak tu moc nenastýlat.
Nemám osobní zkušenost, ale dlouho inzerovala “Kamca” na iF.
Vyrábí toho víc a myslím, že za tyhle stejné kukaně (přepravky)
bude chtít o poznání nižší cenu, mohlo by jít vybrat si vyšší vstup, domluvit…
https://zvirata.bazos.cz/inzerat/173504956/Vyprodej-kukani.php
Přisvěcuje se ráno, odpolední svícení nemá smysl. Slepice ve snášce ranní svícení ocení. Seskočí z hřadu a většinou už jde snášet a žrát. Kohouti kokrhají i do tmy a svícení ocení. Svítíme s ostatními chovateli, co si telefonujeme o chovu, od 5-6 hodin (podle změny času). Délka dne je pro slepici ve snášce důležitá, nejen z hlediska krmiva.
Program na víkend je jasný.
Pokud by někdo vybíral novou kukaň, protože to je ruční práce a každý kus je originál, doporučuji spíš takové, které mají vstup umístěn co nejvýš od podlahy. Když se kukaň nastele senem/slámou, tak úroveň, ve které jsou vejce, může být u “nižších” vstupů skoro stejná se vstupem. Kdo má znuděné slepice, ocení vyšší vstup (zabrání vykulení vajec nebo nechtěné vykopnutí). Jinak se kukaní dělá celá řada, i menší a levnější, nebo i s dírou vzadu (na ocas) a bez madla. Takové kupovala myslím Javorka.
Tady jsou kukaně v plném provozu 🙂
Na Slovensku máte nový Klub chovatelů Vlašek.
V sobotu jste měli první Speciální výstavu.
Třeba by vás přesměrovali na dobré chovatele.
Fotočlánek na téma Oranžovokrká x Oranžově zbarvená
by vzniknout mohl. To je fakt.
Slepice snáší vejce uvnitř, nikdy ne venku.
Venku je slepice vystavena predačnímu tlaku, vejce také, a vlivům počasí.
Kukaně používám od doby, kdy zemřel děda mého bratránka,
ob dva domy od nás. Takže rané devadesátky.
Dostal jsem po něm kukaně, moučnici, kocoura a dva králíky.
Po čase se kukaně rozpadly, tak jsem sháněl nové.
Tenkrát se daly sehnat u Kvídery v Nezvěsticích.
Kukaním a Kvíderovi jsem pak dělal reklamu na iF
a na Fcb, a tak se Kvídera musel přestěhovat
z malé garáže v prudkém svahu do haly ve Spáleném Poříčí.
Dnes už kukaň v proutěném programu nemá - asi i proto,
že z ceny 250,- za jednu jsme dnes kolem 850,-.
Přímo od výrobkyně jsou levnější. Jako dárek ideální a vydrží věky.
Stačí kukaň prosypat křemelinou nebo křemičitým pískem.
Jednou ročně omést pavučiny.
Větším slepicím se v kukani může pocuchat ocas (výstavy).
Pokud někdo nemůže oddělit kvočnu od slepic, ideální řešení,
aby jí tam nechodily podnášet, nerušily ji. Jinak zavírání odeberu.
Poslouží i jako přepravka do auta.
Tyhle i po 12 letech používání vypadají pořád dobře.
zvedavec:“V tomto případě ne. !”
O tom si osobne dovolím pochybovať, i keď mýliť sa môžem tiež, milý anonym.
Potom by ste musel byť väčší odborník, ako 2 aktívne veterinárky, zaoberajúce sa (aj - alebo výlučne) hydinou, ktoré sa k tomuto problému už odlišne od Vás vyjadrili.
Jste absolutně mimo.
Kometa je primitiv, ne veterinář.
Tereza jen dělá v drůbežárně, statisíce zvířat, minimum praxe na dvoře.
Co na tom nechápete?
Je těžké si představit, že člověk, který chová desítky let,
zná stovky chovatelů, sedí s nimi hodiny v autě při společných cestách,
najezdí tisíce kilometrů na výstavy, baví se, vidí a ví,
že má větší zkušenosti a PRAXI než všeobecný vet?
Přece až tak omezená nejste, snad.
13. Hlavní německá Speciální výstava Vlašek
ViebigStr. 21
02708 Schönbach
so 28.10. 15-18.30
ne 29.10. 08-13.00
Přihlášeno cca 280 velkých Vlašek.
Kdo je připraven, není překvapen.
Krmítka a napáječku umístíme do vnitřních prostor.
Krmíme zásadně do vyvýšených krmítek, ne rozhozem do výběhu.
Ostříháme keře ve výběhu.
Redukujeme množství chovaných zvířat.
Co má být v mrazáku, ať už je v mrazáku.
Co má být prodáno, ať je prodáno.
Nenecháváme přestárlá, nemocná a jinak oslabená zvířata.
Odčervujeme a udržujeme drůbež nezatíženou, zdravou.
Přepažíme výběh, např. nevodivou sítí - zvířata držíme dále od vodních ploch.
Drůbež nenapájíme z povrchových zdrojů vody.
Okap svedeme mimo dosah drůbeže.
Nevodíme k drůbeži zbytečné návštěvy.
Pokud venčíme psa podél vody, nepouštíme ho k drůbeži.
Přezouváme se.
Deratizujeme okolí kurníku i výběhu.
Krmíme kvalitní značkovou směsí, dotujeme vitamíny.
Vodní a hrabavou drůbež chováme zvlášť.
Máme připraveny vnitřní prostory
- skleník, foliovník, pergola, druhý (denní) kurník, stodola, garáž ap.
Nabídneme drůbeži uvnitř zábavu
- sušená tráva, štěpka, kůra, popeliště
- zavěšené kukuřičné klasy, sušené kopřivy a byliny
- zavěšené hlávky pekingského zelí, jablka napíchaná na větvičky
- strouhaná červená řepa, krmná řepa, mrkev či jablka, salát, rukola
- plevel ze skleníku, naklíčená pšenice v truhlíku
- moučné červy, larvy bráněnek či slunečnice a proso
Sestavíme budoucí chovný materiál s předstihem.
Preventivně uchováváme vejce a chováme se k nim jako k násadovým.
Udržujeme záložní chovnou populaci (příbuzní, známí, druhá zahrada).
Kdo je připraven, není překvapen.
Přesto se najdou takové, které objednají.
Pak nenápadně nabídnou dál - z důvodu “rozšíření chovu”.
Vyskočila na mě reklama od psychopatů z Agrofortel.cz
NIC TAM NEOBJEDNÁVÁME a poučíme před Vánoci příbuzné,
že odtud Ježíška NIKDY.
Např. jsou schopni uvést, že do boudičky 75x75 centimetrů
se vejde 8 slepic!
Naprosto ideální termín pro líhnutí kuřat.
Navíc František nenabízí mix barev, ale mix plemen.
Takže se vám vylíhne leccos. Neváhejte. 🤣
https://www.chovzvirat.cz/inzerat/190821-brahmanky-mix-barev-nasadova-vejce/