Příspěvky uživatele

Kdysi měl můj známý tři psy… brazilský filáka, kavkazáka a jezevčíka … no s tedy můžete hádat, který pes kousnul jeho malého vnuka do obličeje.

Naopak jiný můj kamarád měl kontinuálně za sebou několik dlouhosrstých jezevčic a všechny byly super…jako i já, která má opravdu strach pohladit si malého psa, jsem k nim měla důvěru… a tady bych ještě podotkla, že on s nima nechodil na žádný prochajdy.. měl velký pozemek s autodílnou, takže přes den se holky motaly po dvoře po dílně, když páneček někam jel, tak jely s ním…. no prostě chci říct, že žádné vyžití těm psům nenabízel… jen prostě život s ním. Byli s námi i na dovolené v Chorvatsku…Beruška byla miláčkem i vedlejšího kempu.

Znala jsem 3 jeho feny a tak si říkám… je to náhoda, že člověk, naším měřítkem absolutní nekynolog, vychová tři velmi milé jezepčíkové slečny, se kterými nijak nepracuje, neprocházkuje, cíleně nezabavuje a nebo má prostě štěstí na takové povahy?

 

No já si myslím, že zrovna jezevčíci mají těch pokousání na svědomí dost a tím nechci říct, že je to jejich vina… jen toho nebývají plná média neboť vzhledem k velikosti psa jsou to povětšinou banální zranění nebo třeba jen natržená kaťata. Tohle bohužel skončilo takto hidně nešťastně jak pro psa, tak pro pokousanou paní.

No tak obrovská gratulace, zase bude na světě o jednu… určitě úžasnou .. ženskou více 🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷🌷

Fikovnice:

Ježiš! Tak fakt Elsa je naprosto zlatá!!!👍

Je teda divný, že je úplně jiná než Tvůj Willy. Ona je flegmoška, nejradši chrní, v poslední době mi lehává na polštáři za hlavou a furt mi sahá packou do obličeje, i do očí…třeba uprostřed noci!!😂

lehává na polštáři za hlavou a furt mi sahá packou do obličeje, i do očí

Tak tohle přesně dělal můj peršan…ale sahal na mě jemňounce, ani náznak drápečku jen měkoučká chlupaťoučká pacina….on byl obecně takový zlatíčko, v životě jsem nezažila, že by vystrčil drápky, ani při hře, ani jakože trochu, aby si mě přidržel. To ten “obyč” kocour, co jsme měli, tak s tím jsme si teda užili…ten se vždycky někam schoval, třeba pod gauč  a nebo u postele…přehoz byl až na zem, tak pěkně pod něj a jak šel člověk okolo, tak vyskočil, zadrápnul, kousnul do lýtka a zdrhnul…no jako nebudu kecat, bolelo to jak sviň, slzy v očích, krev tekla a padala jadrná slova “ty svině jedna…” Jako starej už byl taky zlato, ale jako mlaďoch pořízený-darovaný jako polodivé koťátko odněkud ze stodoly, tak to byl děs a běs. My si s mámou představovaly, jak budeme mít takové to mazlící vrnící koťátko, když jsme teda nemohly mít pejska, tak alespoň dcerunce (jakože mě) pořídila mamka kočičku a on mazlit ani omylem naopak byl škrábací a ještě doma rozdrápal na co přišel…křesla, postel…když člověk spal a náhodně vystrčil nohu z pod peřiny, tak v ní hned měl zakouslýho kocoura…..no stejně jsme ho milovaly hajzlíka jednoho.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-jezevcik-vykousl-britce-kus-tvare-40470570#dop_ab_variant=1302020&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

No ono je to teď v těchto zemích…možná i jinde…taková móda…mít něco “extra” a tak nabarvím psa…

Majitelé povětšinou tvrdí, že to psů neubližuje, že barvy jsou nezávadné a pod., ale já prostě nejsem schopná pochopit důvod…jako vážně pro to, že chci být zajímavá, tak nabarvím psa. 

Jako ty jejich pestrobarevné rybky, které defakto otetují nějakou barvou a juchů mám v akvárku neonové hemžení….hnus.

acher:

Jo,jo ten vysmátý je náš Alan,ale teď zrovna vysmátý není,jelikož po procházce chrápe jak zabitý na chodbě.Se má,já musím vařit.

No tak to Gina to má obráceně… doteď asistovala při vaření a na prochajdu půjdeme odpolko nebo spíš teda k večeru neb mám v plánu ještě nějakej větší úklid a po prochajdě už by se mi do toho nechtělo.

Teda myslela jsem, že na prochajdu ani nepůjdem neboť měla přijet dcera se psem a to by se vyřádili na zahradě bez mého přispění, ale teď psala, že nedorazí, že je nemocná, tak na prochajdu musíme. Včeara jsme nebyli, celej den pršelo.

Varaxi, sepsala jste to moc hezky. Popsala jste nejen ty radosti, ale i ty starosti.

Ono se bohužel spouta věcí kolem miminek idealizuje. Všude se na nás valí obrázek toho šťastného, usměvavého miminka a že k tomu stačí dělat a používat to a tamto a k obrázku toho šťastného miminka samozřejmě patří i obrázek té spokojené a vyrovnané maminky. No a do toho vám ještě napíšou, jak je to či ono období pro matku to nejšťastnější atd atd. No a pak přijde realita… problémy s kojením, ano i ty prdíky a k tomu se přidají nějaké zdravotní komplikace, nevyspání, stres. to všechno na psychice moc nepřidá a tak se stane, že si maminka do toho polštáře pobrečí. Prostě ne každý den svítí slunce, někdy je zataženo, ale když to slunce nakonec vyjde, tak je to paráda.

Ano my “zasloužilé” matky si pamatujeme, jak byl porod těžký, pamatujeme si tu bolest, pamatujeme si ty problémy kolem miminka, ale už je to jen vzpomínka, která je dobrá k tomu, aby té další čerstvé mamině mohly říct, že nemusí mít strach, že není neschopná matka, že spousta z nás si něčím podobným prošla a že bude líp.

Moc gratuluju k miminku a nebojte, pro vaše děťátko budete ta nejlepší máma na světě… ❤️

balu:

Nevím kam to dát, tak sem. Pro úřední změnu pohlaví není potřeba operace - podle dnešního rozsudku. 

Jsem moc ráda, že nemám malé děti, tedy malé dcery. Fakt bych nechtěla, aby byly konfrontovány třeba v šatně u bazénu s osobou, úředně ženou, s penisem. Ne jen, že by to viděly, ale vidím tam nebezpečí, že si o úřední změnu pohlaví požádají někteří muži účelově, aby měli snazší cestu k ženám na místech jako jsou šatny a toalety. 

A dost… to jako vážně? Vážně bude chodit osoba s penisem do ženských šaten, sprch, na ženské záchody a jaká práva mám já biologická heteresexuální žena… mě je úplně jedno, že si někdo změní pohlaví na letadlo, pokud má pindíka, tak je to chlap. A hesla tipu, že i muži mají menstruaci.    no prostě nemají, na to potřebíují vaječníky… a kdo má tskovou výbavu ..  samice a samice =žena.

Ono za chvíli bude diskriminační pohlaví uvádět vůbec, budeme všichni unisex.

Dneska mnozí rodiče chtějí vědět ještě před narozením pohlaví… tak nic nebude, pohlaví až jské di vybere děcko a do té doby vychovávat bezpohlavně prosím.

Úplně jinej pes 👍

Tak já jsem z druhé strany republiky… ústecký kraj… taky hlásili odpolko bouřku, ale jen trošku sprchlo, ale jinak bylo docela příjemně, docela teplo s to i při tom mírném deštíku, ani nijak moc nefoukalo.

megi-the-pes:

“Městskou policii si na pomoc zavolala žena s dětmi poté, co padesátník i přes její prosbu štěkajícího psa neodvolal, a navíc měl ženě tvrdit, že nemá po lesní cestě okolo jeho chaty co chodit. Pes bez náhubku a vodítka dorážel i na muže zákona a na jejich důraznou výzvu, aby si psa zajistil, chatař vzdoroval, že pes ještě nikdy nikoho nepokousal. Muž si také neodpustil poznámku, že nechápe, proč by po pěšině měl někdo chodit.”

Jo tak teď to chápu…to že na mě zaútočí něčí pes na volno není chyba jeho páníčka, ale moje…protože se courám po veřejném prostranství a nesedím na zadeli doma…no ale v klidu, nebezpečí nehrozilo, on je hodnej…přeci pes, který štěká nekouše, to je jasný. A zrovna tuten nikdy nikoho nepokousal…tak nevím, proč to paní tak hrotila, že??

Ne, prostě některý věci mi hlava nebere…to je neuvěřitelný. Teda kecám, vlastně uvěřitelný….

Dublinbarzoj:

Dnes jsme nevenčili, dnes jsme byli na pastvě🤣

Jo to znám ještě s berberama…v určitém období vylezli na louku, tak jsem si spíš připadala, že spíš jdu s kozama na pastvu, než se psy na procházku.

efe:

Ne nikde se nechytla. Ležela na zahradě v pelechu a hryzala…

Zkusím to dát sešít, stál 14 stovek…

A to je vlastně ten od 4DOX…a mám pocit, že ho máte chvilku….prej konečně nějakej, kterej nám sedí…😇…no tak princezna asi měla jinej názor…😴

No škoda,  že ty statistiky neuvádějí, jaká je v případě nehody šance na přežití.. auto vs. letadlo.

Ale jo, jinak samozřejmě máte pravdu. No a vzhledem k tomu, kdo všechno na mě závisí, tak se snažím opravdu eliminovat na minimum jízdy autem mimo město. Úplně nejhůř to vnímám, když jedeme s manželem společně, v případě nehody bychom mohli být mimo provoz oba, fuj raději na to ani nechci myslet.

Prostě v mém případě toho dělá hodně ta zodpovědnost, prostě si nemůžu dovolit být invalidní a nebo dokonce mrtvá, Cl by beze mne máma a syn dělali, tak se ta rizika snažím minimalizovat.

Orionka:

Absolutně špica je kombinace letadla a půjčeného auta. Nemá chybu a je to standard na letištích. Chorvatsko pod stanem už je opravdu přežitek - i když jsem taky romantik, ale roky……

No tak ta absolutní Špičák je pro mě sci-fi neboť do letadla by mě nikdo nedostal, to jedině, že by mě odbavili ve zvláštním režimu… v bezvědomí…

Já musím říct, že u mě se věkem můj introvertismus rozvíjí do obludných rozměrů…už ta představa, že budu v letadle nebo i v autobuse cestovat s cizími lidmi je pro mě noční můra a to letadlo rovnou škrtám. No a mám další limity… 

Ale to neva….moře jsem si užila až až a co já vím … nikdy neříkej nikdy. 
 

No život nekončí, spíš se mění….to není o tom, že jsem stará na to jet ještě k moři, ale….ono jde spíš i o to místo… my jezdili pod stan, do jednoho míní kempu, vešlo se tam 10stanů, člověk udělal 10 kroků a byl na pláži, takže tu dovču jsem fakty byla u moře doslova pořád. No s ten už nefunguje resp. lidi tam mají karavany.

Prostě už by to nebylo to, na co vzpomínám…

No a nejvíc limitujícím je pro mě cesta… pro mě přichází v úvahu jedině jet vlastním automobilovým vozem. Od nás to je cca 1200 kiláků a to už teda nedám ani jako spolujezdec natož pak řidič. 

Tak to jsme dvě, já už to na moře taky nevidím, ale člověk má alespoň na co vzpomínat.

No my zkraje jezdili v sezóně, o prázdninách a to už všude mraky lidí… pak jsme začali jezdit druhou polovinu června, prostě jsme děti vzali že školy… a to byla parádička. Ne že by nebyli lidi, ale ne takové množství. Já k moři jezdila hlavně kvůli moři, protože ho miluju, takže jsem se snažila u něj a v něm trávit max času a před sezónou jsme měli pláže skoro jen pro sebe. Ale je fakt, že moře minimálně ten první týden, co jsme přijeli, bývalo studenější. 

Na mě z toho padla taková nostalgie, neboť kousek od Omiše jsme léta jezdili na dovolenou s dětma. No a Plitvice to je nádhera, to je bez debat.